Praštit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

zůstat <u čeho>

Význam slova zůstat je zůstat na stejném místě nebo v situaci, ve které se nacházíš.

rozhodnout se <na čem>

Udělat konečné rozhodnutí na daném tématu.

pomoci <komu>

Pomoc znamená poskytovat podporu nebo pomoc dané osobě.

nedbat <čeho>

Nedbat <čeho> znamená nevšímat si, nebrat na vědomí, nerespektovat.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

vynadat <komu> zle

Vynadat někomu zle znamená vyslovit na něj kritiku nebo urážku.

vzít s sebou (na památku)

Vzít si ze situace či místa předmět či vzpomínku jako památku.

seknout

Seknout znamená rychle a náhle ukončit situaci nebo akci.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání překonat obavy a jít do akce.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

zabudovat <co do čeho>

Zabudovat znamená začlenit, vložit nebo zainstalovat nějakou věc do jiného systému nebo produktu.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

nadejít <komu>

Nadejít: přijít k někomu nebo něčemu; přinést naději, štěstí nebo pomoc.

zmocnit se <čeho>

Získat plnou moc a kontrolu nad něčím.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

chránit se <čeho>

Bránit se nebezpečí, škodlivým vlivům nebo poškození.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

podlézat <komu>

Podlézat znamená účelově se k němu přizpůsobovat a naplňovat jeho požadavky, často v rozporu s vlastními názory.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se přibližovat a kontaktovat či se pokoušet o kontakt s něčím.

dotknout se čí cti

Narušit ctěnou pověst člověka nebo organizace; způsobit poškození čestnosti nebo česti.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

dát nárazem (směr)

Dát nárazem (směr): narazit se do něčeho ve směru, který je předem stanovený.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.