Udeřit (hlavou) - synonyma

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.

přitěžovat <komu>

Přitěžovat znamená přidělovat nebo přikládat nějakou zátěž nebo úkol, který má být vykonán.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat to co komu na základě nějakého rozhodnutí či dohody.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

ztěžovat <co komu>

Ztěžovat je vytvářet či zvyšovat těžkosti, problémy nebo starosti pro někoho.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

věnovat <co komu>

Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.

připomínat <co komu>

Připomínat - uvědomit si něco, co se již dříve stalo nebo bylo řečeno.

natlouci

Natlouci znamená buď rozdrtit nebo něco násilím vrazit.

zošklivit se <co komu>

Udělat si nevzhledný vzhled; vyvolat špatný dojem.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.

přihrát (míč)

Přihrát míč znamená odeslat míč jinému hráči týmu přesnou a přesně mířenou přihrávkou.

vinout se <ke komu>

Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

být nevěrný <komu>

Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

dopravovat zboží <komu>

Dopravovat zboží znamená převážet ho z jednoho místa na druhé, aby se dostalo ke koncovému spotřebiteli.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.