Udeřit (hlavou) - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu udeřit (hlavou).
Význam: Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.
uhodit
Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.
praštit
Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.
vrazit
Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.
srazit se (s nepřítelem)
Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.
střetnout se
Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.
nasadit (na kůl)
Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.
nacpat <co na co>
Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.
natlouci si (koleno)
Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.
poškodit (nárazem)
Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.
zmínit se <o čem>
Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.
vyrazit (mince)
Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.
přihrát <komu> (ve fotbalu)
Přihrát
Podobná synonyma
zatáhnout <koho do čeho>
Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.
týt <z čeho>
Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
být příčinou <čeho>
Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.
účtovat <co komu>
Účtovat znamená účelně a správně vést účetnictví, zaznamenávat obchodní transakce a vypočítat podíly.
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
vtékat <do čeho>
Vtékat znamená proudit nebo protékat do něčeho, například voda do nádoby nebo proud slov do uší.
vtěsnávat <co do čeho>
Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.
půjčit <co komu>
Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.
poškodit <co>
Poškodit: učinit něco nefunkčním nebo ztratit jakoukoli kvalitu.
domluvit <komu>
Domluvit
vyrazit
Vyrazit znamená opustit místo nebo vykonat nějakou činnost.
vynadat <komu>
Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.
mít se <ke komu>
Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.
svěřit <komu> (provedení)
Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.
vrazit <co>
Vrazit: rychle a silně zasunout (předmět) do otvoru, případně do povrchu.
znamení <čeho>
Znamení je symbol, který má nějaký specifický význam. Obvykle se vztahuje k nějakému náboženství, kultuře nebo události.
poskytnout ubytování <komu>
Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.
varovat se <čeho>
Varovat se čeho: vyvarovat se situace nebo chování, které by mohlo přinést nežádoucí důsledky.
ukrást <co komu>
Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.
blahopřát <co komu>
Blahopřát: vyjádřit druhému osobě přání štěstí, úspěchu a radosti.
plést se <do čeho>
Plést se znamená míchat se nebo se mezi něčím zamotat, obvykle do něčeho komplikovaného.
dopisovat <co do čeho>
Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.
srazit <koho>
Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).
vbodnout <co do čeho>
Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.
klanět se <komu n. čemu>
Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.
radit <komu>
Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.
učarovat <komu>
Učarovat
odběhnout <od čeho>
Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).