Facebook

Udeřit (hlavou) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu udeřit (hlavou).

Význam: Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

Podobná synonyma

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

vlepit <komu> (pohlavek)

Vlepit (komu) znamená dát mu pohlavek nebo ránu.

mince

Mince je menší mincovní platidlo, obvykle kulaté nebo čtvercové, vyrobené z kovu nebo plastu, které se používá k platbě za zboží a služby.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo a vyrazit na cestu, změnit prostředí nebo někam odejít.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

vděčit <komu za co>

Vděčit je vyjádření poděkování někomu za jeho činy, služby nebo podporu.

střetnout se <s kým>

Střetnout se znamená setkat se či narazit na něco/někoho, často nepříjemně.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho znamená dbát na to, aby se o něco staralo nebo se o ně postaralo.

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená bojovat o stejnou pozici nebo výhody jako někdo jiný.

natlouci se

Natlouci se znamená udělat něco silou, často fyzickou, nebo byt příliš naléhavým.

dát možnost <komu>

Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.

zbavit <čeho>

Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

žehnat <komu>

Žehnání je projev přání štěstí, zdraví nebo úspěchu komu nebo něčemu.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se znamená pokusit se oslnit někoho kolem sebe, aby vám udělil nějakou pozornost.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

nadejít <komu>

Nadejít: přijít k někomu nebo něčemu; přinést naději, štěstí nebo pomoc.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

vzdát se <čeho>

Opustit či odmítnout část svého majetku, práva, nároku nebo pozice.

nalhávat <co komu>

Nalhávat je lhaní, kdy člověk komu něco tvrdí, i když to je nepravda, aby získal jeho prospěch nebo aby oklamal.

praštit <s čím>

Praštit je akce rychleho dopadnutí čeho nebo čím, jako např. rukou nebo předmětem.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

vyvléci se <z čeho>

Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.