Seknout sebou - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

litovat <čeho>

Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se, sledovat.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

zanechat

Zanechat znamená opustit, nechat, zůstat po něčem za sebou.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

zrazovat <od čeho>

Zrazovat znamená donutit někoho přestat se chovat určitým způsobem nebo se vyhnout určitému jednání.

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

pramenit <z čeho>

Pramenit znamená vycházet, pocházet, odvozovat se z něčeho.

vyslovení <čeho>

Vyslovení: čeho - Zkratka pro "čeho se týká", označuje otázku "o čem je řeč?".

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.

vžít se <do čeho>

Vžít se: přijmout, prožít, identifikovat se s .

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

nechat dozrát

Nechat dozrát znamená udělat něco poctivě a trpělivě, vyčkat na výsledek a dovolit něčemu, aby se rozvinulo.

profitovat <z čeho>

Profitovat znamená vydělávat peníze z něčeho.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.