Seknout sebou - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu seknout sebou.
Význam: Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
Podobná synonyma
rozhodnout (spor)
Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.
dostat se <z čeho>
Dostat se: získat přístup; dosáhnout cíle; dosáhnout místa.
uhodit
Uhodit znamená fyzicky útočit na někoho, kopnout, mlátit nebo kousat.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se přibližovat a kontaktovat či se pokoušet o kontakt s něčím.
zbavit se <čeho>
Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.
vzdát se <čeho>
Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.
narážet <do čeho> (v běhu)
Narážet do čeho znamená používat nějakým způsobem něco k tomu, aby se dosáhlo určitého cíle, obvykle ve vysoké rychlosti.
všimnout si <čeho>
Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.
ovíjet <co kolem čeho>
Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.
vyluhovat <co z čeho>
Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.
upouštět <od čeho>
Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.
zanechávat <čeho>
Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.
zanechat
Zanechat znamená vzdát se čehokoliv nebo odejít, zanechat po sobě něco nebo někoho.
vyplývat <co z čeho>
Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se: získat, získat právo kontroly, ovládnout či vlastnit něco.
vyřešit
Vyřešit znamená najít řešení pro problém nebo situaci.
odvážit se <čeho>
Odvážit se je vyjádření pro odhodlání překonat obavy a jít do akce.
hodit se
Vyhovovat, být vhodný, pasovat, sedět.
pocházet <co z čeho>
Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.
vytáhnout <z čeho> (vodu)
Odstranit vodu z určitého prostoru odebíráním.
vrhnout se
Vrhnout se znamená rozhodnout se bez zábran, nebo bez rozmýšlení, často s intenzitou a odhodláním, věnovat se něčemu.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat, nevšímat si čeho/koho.
ubýt <čeho>
Ubýt znamená ztratit, snížit množství.
litovat <čeho>
Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.
pustit se <do čeho>
Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.
vzniknout <co z čeho>
Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.
vyprostit <z čeho>
Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.
vydělit <co z čeho>
Vydělit znamená oddělit část z celku.
vypadávat <co z čeho>
Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.
odvozovat <co z čeho>
Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.