Facebook

Uhodit (do hlavy) - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu uhodit (do hlavy).

Význam: Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

Podobná synonyma

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.

hodit se

Hodit se znamená, že jedna věc je vhodná pro jinou věc nebo situaci.

zaplést <co do čeho>

Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: začít se angažovat, zapojit se do něčeho.

rozhodnout

Rozhodnout znamená udělit definitivní verdikt nebo vyřešit problém nebo otázku.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

používat <čeho>

Používat: vyžadovat, využívat nebo využívat něco k danému účelu; použití něčeho pro vlastní potřebu.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.

nechat <co>

Nechat je znamená ponechat něco beze změny nebo nedělat změny; zahrnout nebo vyhnout se něčemu.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.

vytěsnit <co z čeho>

Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

upadnout (úroveň)

Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.

seknout

Seknout znamená rychle a náhle ukončit situaci nebo akci.

narážet <do čeho> (v běhu)

Narážet do čeho znamená používat nějakým způsobem něco k tomu, aby se dosáhlo určitého cíle, obvykle ve vysoké rychlosti.

zamíchat se <do čeho>

Zamíchat se: udělat rychlý pohyb, míchat či mícháním kombinovat nějaké ingredience.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařadit, umístit něco do jiného.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho nežádoucího.

proniknout <do čeho>

Proniknout: projít nebo se dostat dovnitř, dovnitř prozkoumat.

rozhodnout (o vině)

Udělit rozhodnutí o vině nebo nevině osoby.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.