Uhodit (do hlavy) - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu uhodit (do hlavy).
Význam: Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
seknout
Seknout znamená rychle a náhle ukončit situaci nebo akci.
dokonání <čeho>
Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.
zapadat <do čeho>
Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.
zrazovat <od čeho>
Zrazovat znamená donutit někoho přestat se chovat určitým způsobem nebo se vyhnout určitému jednání.
být hoden <čeho>
Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.
upadnout do (dluhů)
Upadnout do dluhů znamená být zadluženým a nezvládat splácet pohledávky.
cpát <co do čeho>
Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.
ustoupit <od čeho>
Ustoupit
vytrhnout <co z čeho>
Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.
lekat se <koho n. čeho>
Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.
zanechat
Zanechat znamená vzdát se čehokoliv nebo odejít, zanechat po sobě něco nebo někoho.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).
všímat si <čeho>
Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se, sledovat.
litovat <čeho>
Litovat čeho znamená litovat, litovat nebo litovat čeho, co již bylo uděláno a nelze to změnit; projevuje se to lítostí a žalem.
odvrátit <koho od čeho>
Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.
těžit <z čeho>
Těžit znamená vybírat, sbírat nebo získávat něco, obvykle přírodní suroviny, energetické zdroje nebo zisk.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: dosáhnout čeho znamená dostat se k cíli, dosáhnout požadovaného výsledku.
odříkat se <čeho>
Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.
štítit se <čeho>
Bránit se čemu, chránit se před něčím.
nechat se oklamat
Být omylem, omylem nebo omylem klamán.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.
odradit <koho od čeho>
Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.
nabýt <čeho>
Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.
cukat sebou
Cukat sebou znamená poskakovat a hýbat se rychle a nekontrolovaně.
získat <co z čeho>
Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.
vpalovat <co do čeho>
Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.
odhlédnout <od čeho>
Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.