Rozhodnout se (ke sňatku) - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

cpát <co do čeho>

Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

hodit sebou

Unášený vlnou emocí; prudce se otočit a změnit předchozí směr.

vzít si do hlavy

Vzít si do hlavy znamená vzít si něco k srdci, udělat si z něčeho osobní záležitost.

těžit <z čeho>

Těžit znamená získávat nebo vytěžit něco, co je užitečné, jako jsou suroviny, surový materiál nebo energie.

nechat si

Nechat si znamená dovolit si, aby něco bylo uděláno pro vás nebo k vám (například požadovaný výstup nebo situace).

znak <čeho>

Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: znamená se pustit do něčeho nového, odhodlat se k něčemu bez ohledu na rizika a následky.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijmout na sebe riziko nebo odpovědnost za něco.

dopídit se <čeho>

Dopídit se znamená zjistit nebo dohledat informace o něčem.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

vzít <z čeho>

"Vzít" znamená získat nebo uchopit danou věc.

dotknout se <čeho>

Dotknout se <čeho>: zasáhnout a ovlivnit, změnit nebo oživit něco.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout cíle, úspěchu nebo výsledku po dlouhém úsilí.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

převzít <co z čeho>

Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.