Rozhodnout se (ke sňatku) - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu rozhodnout se (ke sňatku).
Význam: Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
cpát <co do čeho>
Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.
vyjít <z čeho>
Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.
proniknout <do čeho>
Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.
upadnout do spánku
Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.
vyrvat <co z čeho>
Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.
házet sebou
Házet sebou znamená nekontrolovaně se hýbat ve všech směrech, neuváženě se pohybovat nebo se vyhýbat něčemu.
zrazovat <koho od čeho>
Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.
uvolnit <koho z čeho>
Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.
odstrašit <koho od čeho>
Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.
zaplést se <do čeho>
Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.
cenit si <čeho>
Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.
uhodit
Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.
vyvléci se <z čeho>
Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.
odvozovat <co z čeho>
Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.
převzít <co z čeho>
Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.
ústit <do čeho>
Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.
plést se <do čeho>
Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.
vzdát se <čeho>
Přestat se něčeho držet; odmítnout, vzdát se.
dožadovat se <čeho>
Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.
nechat odejít
Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: dosáhnout čeho znamená dostat se k cíli, dosáhnout požadovaného výsledku.
dotknout se <čeho>
Dotknout se znamená fyzicky se dotýkat čeho/čeho a zároveň se s ním vyrovnat.
zbavit se <čeho>
Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.
dát se <do čeho>
Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.
bořit se <do čeho>
Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.
být původcem <čeho>
Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.