Rozhodnout se (ke sňatku) - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky zasáhnout něčí tělo silnou ránou nebo nárazem.

dopisovat <co do čeho>

Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

hodit <co kam>

Hodit znamená vhození čehokoli kamkoli. Může to být hodit srdce k někomu, hodit věc na stůl nebo hodit lano přes palubu.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

zbavit se <čeho>

Odstranit či se zbavit čeho, odhodit nebo se zbavit něčeho.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit = zrušit svůj postoj a opustit původní pozici.

házet sebou

Házet sebou znamená nekontrolovaně se hýbat ve všech směrech, neuváženě se pohybovat nebo se vyhýbat něčemu.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

hodit se <co k čemu>

Hodit se znamená vyhovovat, pasovat, být vhodné.

nechat se uplatit

Nechat se uplatnit znamená najít si práci, kde můžete uplatnit své zkušenosti a dovednosti.

nakukovat <do čeho>

Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.

plést se <komu do čeho>

Plést se znamená vměšovat se do něčí práce, zasahovat nezvaně do čehokoliv, co nás nezajímá.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

svalit se (na zem)

Svalit se znamená pád na zem, často nečekaný a vyčerpaný.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.