Rozhodnout se (ke sňatku) - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení, vyřešit problém nebo situaci.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

zanechat (osudu)

Zanechat znamená opustit nebo ponechat; odkázat se na osud nebo nechat věci, aby se vyvinuly bez jakéhokoli zásahu.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorně přehlédnout; nezaregistrovat; nevšimnout si něčeho.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho znamená dbát na to, aby se o něco staralo nebo se o ně postaralo.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

vyndávat <co z čeho>

Vyndávat znamená odstraňovat něco z něčeho.

spodek <čeho>

Spodek je dno nebo základ něčeho, obvykle používaný pro podporu nebo zajištění stability.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

svalit se (na zem)

Svalit se znamená pád na zem, často nečekaný a vyčerpaný.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

štítit se <čeho>

Bránit se čemu, chránit se před něčím.

nakukovat <do čeho>

Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

sekat (hlavy)

Sečení hlav = odstranění hlavy, často prováděné jako forma trestu, popravy nebo válečného zločinu.

vzdát se <čeho>

Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

vyklouznout <z čeho>

Vyklouznout z čeho je doslova uvolnit se nebo uniknout z něčeho, co je obtížné či nepříjemné.

vyvléci se <z čeho>

Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.

nechat vystoupit

Odejít, opustit místo, nebo situaci.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

odchýlit se <od čeho>

Odchýlit se od čeho znamená činit něco odlišného či jiného, než je obvyklé či očekávané.

narážet <do čeho> (v běhu)

Narážet do čeho znamená používat nějakým způsobem něco k tomu, aby se dosáhlo určitého cíle, obvykle ve vysoké rychlosti.

znamení <čeho>

Znamení je symbol, který má nějaký specifický význam. Obvykle se vztahuje k nějakému náboženství, kultuře nebo události.