Nasadit (na kůl) - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vzdálit se <komu> (duševně)

Vzdálit se znamená uvolnit emocionální vazby a začít se vzdalovat jeho životu.

vplétat <co do čeho>

Vplétat znamená zapojit různé části dohromady, často navzájem propletat, a tím vytvořit kompaktní celek.

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

zmínit se

Zmínit se znamená vzpomenout si na nějakou osobu, věc nebo událost a zmínit je ve větě.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

dávat přednost <komu n. čemu>

Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

vážit si <čeho>

Vážit si znamená uznávat a oceňovat hodnotu čeho, vyjadřovat úctu a dávat najevo uznání.

předepisovat <co komu>

Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

posílat <co komu>

Posílat: předávat informace nebo materiály někam, obvykle prostřednictvím pošty nebo internetu.

zajistit <co komu>

Zajistit znamená poskytnout, pomoci s něčím nebo zaručit, aby bylo něco dosaženo nebo zajištěno.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená očekávat, že se něco stane nebo že se něco objeví.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.

ulehčit <co komu>

Ulehčit: zjednodušit, usnadnit komu práci, úkol nebo situaci.

vyrazit (do boje)

Vyrazit znamená vyjít do boje, vyplout nebo vyrazit na cestu.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

poškodit

Poškodit znamená ublížit, způsobit škodu, ohrozit nebo zničit.

ublížit <komu>

Ublížit znamená fyzicky či psychicky poškodit člověka nebo způsobit mu bolest.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

přihrát

Poslat míč, předmět nebo informace druhé osobě, často ve sportu.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.