Facebook

Vyrazit (mince) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu vyrazit (mince).

Význam: Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

Podobná synonyma

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

přispívat <komu>

Přispívat znamená poskytovat materiální i nemateriální podporu, dávat něco, co pomáhá ostatním.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

srazit (kuželku)

Hrát kuželky: srazit kuželky tím, že do nich hodíte kouli.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená propustit nebo vyloučit ze zaměstnání či jiného postavení.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

vzdálit se <komu> (duševně)

Vzdálit se znamená uvolnit emocionální vazby a začít se vzdalovat jeho životu.

vyčítat <co komu>

Vyčítat znamená vyčíslit kritiku nebo obviňování někomu za nějakou chybu nebo přečin.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

srazit (daň)

Snížení daně, což znamená, že stát snižuje povinnou částku, kterou plátci daní musí zaplatit.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

koleno

Koleno je spojení dvou kostí stehenní a holenní, kde se vzájemně posouvají při pohybu. Je druhým nejvíce zatěžovaným kloubním spojem v těle.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

zakročit <proti komu>

Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.

nacpat

Nacpat znamená doslova plnit něčím, například auto, místnost, batoh nebo i žaludek.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

sníst <čeho> (hodně)

Sníst <čeho> hodně = zkonzumovat velké množství daného jídla.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.