žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

svalit se (na zem)

Svalit se znamená pád na zem, často nečekaný a vyčerpaný.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

znak <čeho>

Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.

hledět si <čeho>

Hledět si něčeho je důkladně se zaměřit na to, aby bylo dosaženo žádaného cíle.

zabudovat <co do čeho>

Zabudovat znamená začlenit, vložit nebo zainstalovat nějakou věc do jiného systému nebo produktu.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

právně rozhodnout

Rozhodnout o právních otázkách; stanovit právní nález.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

hodit sebou

Hodit sebou znamená náhlým pohybem se rychle přesunout na jiné místo.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.