žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

cukat sebou

Cukat sebou znamená poskakovat a hýbat se rychle a nekontrolovaně.

ohledně čeho

Ohled je pozornost k něčemu nebo někomu; respektování zájmů a přání druhých, na základě důstojnosti a úcty.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

přidat <co do čeho>

Přidat znamená připojit, přivést nebo přiřadit něco k něčemu jinému.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.

nechat nasáknout (fermeží)

Nechat nasáknout znamená čekat nebo počkat, než se informace úplně rozšíří a všichni se dozví.

zanechat

Zanechat znamená opustit, nechat, zůstat po něčem za sebou.

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

nechat se kým živit

Nechat se kým živit znamená přijímat finanční podporu od někoho jiného, aby jste mohli žít.

elektrické schéma <čeho>

Grafická reprezentace elektrických obvodů a součástek, které jsou propojeny a které tvoří systém.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

uhodit (rákoskou)

Uhodit = fyzicky napadnout nebo udeřit, obvykle za použití předmětu jako třeba rákosky.

švihnout sebou

Rychle se pohybovat, hodně se hýbat, nebo se rychle pohnout; obecně se dá říct, že švihnutí sebou znamená rychlý pohyb.

dávat <do čeho> (peníze)

Dávat peníze: vydávat peníze za něco, vyplácet peníze jiné osobě.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

plácnout

Plácnout znamená silně něco udeřit nebo se s čímsi dotknout.

zříci se <čeho>

Odmítnout či se vzdát něčeho; odmítnout/opustit právo nebo nárok.

dbát <čeho n. na co>

Dbát na co znamená pečlivě sledovat a dodržovat něčí pokyny, rady nebo principy.

rozhodnout se

Rozhodnout se je učinit volbu, jít do určitého směru, vybrat mezi možnostmi a následovat ji.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

upadnout (úroveň)

Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

vysmrkat se (hlučně)

Vysmrkat se znamená hlasitě vykašlat se a vyfouknout si nos.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se, vyvarovat se čehokoli.

vzít s sebou (na památku)

Vzít si ze situace či místa předmět či vzpomínku jako památku.