žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

zbavit se <čeho>

Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

plést se <do čeho>

Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

nechat vystoupit

Odejít, opustit místo, nebo situaci.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

hodit se

Vyhovovat, být vhodný, pasovat, sedět.

nabýt <čeho>

Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

zadní část hlavy

Zadní část hlavy je oblast za ušima a kolem krku; tato oblast je obvykle měkčí a citlivější než čelo.

být pamětliv <čeho>

Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.

dávat <do čeho> (peníze)

Dávat peníze: vydávat peníze za něco, vyplácet peníze jiné osobě.

rozhodnout se

Rozhodnout se znamená vybrat si mezi možnostmi nebo vyřešit problém tím, že se učiní určité rozhodnutí.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

cpát <co do čeho>

Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

dbát <čeho>

Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: získat, dosáhnout cíle, uskutečnit cíl, splnit požadavek.

trhat sebou

Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat je vytrhat nebo vytáhnout něco z něčeho silou nebo vytrvalostí.

vydolovat <co z čeho>

"Vydolovat" znamená získat něco z něčeho, obvykle pomocí námahy nebo úsilí.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

hodit (nad sebe)

Hodit nad sebe znamená obléknout si určitý kus oblečení.