žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

domáhat se <čeho>

Usilovat o něco s úsilím, odhodláním a vytrvalostí.

nakukovat <do čeho>

Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

dbát <čeho>

Dbát čeho znamená pečlivě si uvědomovat, dodržovat a chránit to.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

natlačit <co do čeho>

Natlačit znamená zmáčknout nebo stlačit něco do menšího prostoru.

plácnout si

Plácnout si znamená potřásat si rukou nebo se objet pro vyjádření radosti nebo úcty.

nechat <co>

Nechat je znamená ponechat něco beze změny nebo nedělat změny; zahrnout nebo vyhnout se něčemu.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

znamení <čeho>

Znamení je symbol, který má nějaký specifický význam. Obvykle se vztahuje k nějakému náboženství, kultuře nebo události.

udeřit (pálkou)

Udeřit znamená fyzicky kontaktovat něco násilím, např. pálkou.

proniknout <do čeho> (špína)

Proniknout do špíny znamená překonat obtíže a dojít ke skrytým informacím.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

rozhodnout se

Rozhodnout se je učinit volbu, jít do určitého směru, vybrat mezi možnostmi a následovat ji.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

být hoden <čeho>

Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

jít (hlučně)

Jít (hlučně): přesouvat se nahlas, bez zbytečného umlčování.

nevšimnout si <čeho>

Nepozornost, nezaregistrování, nevšimnutí si čeho.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky či symbolicky se toho zmocnit, využít, zažít nebo prožít.

vrhnout se (na zem)

Padnout na zem; upadnout v náhlém úprku nebo vyjádřit něčím silným emocí.