žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

dát se <do čeho>

Dát se: učinit něco, například se zapojit do činnosti nebo změnit směr.

sekat (hlavy)

Sečení hlav = odstranění hlavy, často prováděné jako forma trestu, popravy nebo válečného zločinu.

upadnout (na zem)

Padnout na zem, omdlít, ztratit vědomí nebo pád z výšky.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

odchýlit se <od čeho>

Odchýlit se od čeho znamená činit něco odlišného či jiného, než je obvyklé či očekávané.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se: hluboce vstoupit do čeho; zapojit se do čehokoli intenzivně.

týt <z čeho>

Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

nedbat <čeho>

Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.

investovat <do čeho>

Investovat: vložit peníze do něčeho s cílem dosáhnout zisku nebo jiného výnosu.

nechať

Nechat znamená povolit nebo dovolit někomu nebo něčemu, aby se stalo něco, co by jinak nebylo možné.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

rozhodnout

Rozhodnout znamená udělit definitivní verdikt nebo vyřešit problém nebo otázku.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

vrývat <co do čeho>

Vrývat znamená vrtat nebo šroubovat s použitím šroubováku.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

vyřešit (spor)

Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.