žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení, vyřešit problém nebo situaci.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

bát se ztráty <čeho>

Bát se ztráty čehokoli: Strach z neúspěchu, z odmítnutí, z opuštění, z finanční ztráty apod.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání překonat obavy a jít do akce.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

vstřebat se <do čeho>

Vstřebat se do čeho znamená plně si osvojit, porozumět, začlenit do svého života.

mlátit <do čeho>

Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.

dát se <do čeho>

Dát se: učinit něco, například se zapojit do činnosti nebo změnit směr.

hodit <koho> (do vody)

Hodit do vody znamená násilně a náhle vhánět člověka do vody.

upustit (od smlouvy)

Upustit od smlouvy znamená vzdát se práv, která vyplývají z této smlouvy.

házet sebou

Házení sebou znamená vykonávat rychlé, náhlé pohyby nebo úkony.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

nechat

Nechat: ponechat, dovolit, pozastavit, umožnit.

znak <čeho>

Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

upadnout (úroveň)

Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

plácnout

Plácnout znamená silně něco udeřit nebo se s čímsi dotknout.