žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

hledět si čeho

Vyhledávat si, aby se dosáhlo daného cíle; soustředit se na to, co je důležité.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

ústit <do čeho>

Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

nevážit si <čeho>

Nevážit si <čeho> znamená nerespektovat, nebrat v úvahu nebo zneužívat něčí úsilí nebo schopnosti.

vložit se <do čeho>

Vložit se: zapojit se, začlenit se do čeho; začít se účastnit něčeho.

praštit <s čím>

Praštit je vyjádření pro silný náraz čehokoli proti něčemu.

vplést <co do čeho>

Vplést: začlenit do něčeho, čím se mění vzhled nebo struktura.

dožadovat se <čeho>

Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

neznalý <čeho>

Neznalý = nedostatečně informovaný, neinformovaný o něčem; neznalost.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

rozhodnout (o vině)

Udělit rozhodnutí o vině nebo nevině osoby.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

pozbýt <čeho>

Ztratit; zbavit se čeho.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

udeřit (pálkou)

Udeřit znamená fyzicky kontaktovat něco násilím, např. pálkou.