žuchnout - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

plácnout sebou

Plácnout sebou je vyjádření, které znamená padnout k zemi bezvládně a bez ovládání.

praštit

Násilné fyzické/psychické napadení nebo rána.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

žďuchnout

Zřídit násilím, rychle a silou; použít ráznou sílu, násilí.

rýpnout

Rýpnout je ironicky a/nebo kriticky komentovat něčí činy nebo názory.

házet sebou

Házení sebou znamená vykonávat rychlé, náhlé pohyby nebo úkony.

odvozovat <co z čeho>

Odvozovat znamená vyvozovat, dospívat k závěru z určitých důkazů či informací.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

upadnout do (stavu)

Upadnout do (stavu) znamená dosáhnout stavu mysli nebo fyzického stavu, který je pro danou situaci nebo aktivitu nežádoucí.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

vzdát se <čeho>

Opustit či odmítnout část svého majetku, práva, nároku nebo pozice.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout někoho nebo něco.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.

zastávat se <čeho>

Zastávat se čeho znamená vyjádřit názor, že něco je správné, a bránit to.

nechat odtéci (vodu)

Pustit vodu volným proudem, aby mohla odtéct.

zříkat se <čeho>

Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si čeho/koho.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout čeho znamená dostat se k cíli, dosáhnout požadovaného výsledku.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.