Zmínit se <o čem> - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

poskytnout <co komu>

Poskytnout: dát nebo umožnit někomu používat něco.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená vyjednávat o něčem s osobou/y a dohadovat se o podmínkách.

vysmívat se <komu>

Vysmívat se : posmívat se, házet urážky, ponižovat.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.

vrazit (do stromu)

Vrazit znamená zabodnout do něčeho, např. do stromu.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat je vytrhat nebo vytáhnout něco z něčeho silou nebo vytrvalostí.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

ulehčit <komu>

Ulehčit znamená snížit či odstranit tíhu nebo zátěž, aby se mohla cítit lépe.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat je vyvlastnit majetek od někoho silou práva.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

ulevit <komu>

Ulevit znamená pomoci k osvobození od bolesti, úzkosti nebo jiného nepříjemného stavu.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

házet (hlavou)

Házet = hodit, vyhazovat, vystřelovat nebo třít něco silou nebo sílou, nebo jinou silou.

hledat (řešení čeho)

Hledat znamená vyhledávat něco nebo řešit problém, aby se dosáhlo cíle.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

nacpat

Nacpat znamená naplnit co nejvíce místa, např. kufr auta.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

vyčítat <komu>

Vyčítat znamená vyčíslit nebo připomenout někomu jeho prohřešky.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.