Zmínit se <o čem> - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

být oddán <komu>

Být oddán znamená si vážit a milovat někoho se vším srdcem a duší, být mu oddaný a věrný.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

nacpat

Nacpat znamená naplnit co možná nejvíce, často s nadměrným přetížením.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco znamená poukázat na jeho chyby nebo připomenout nedostatky.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.

znemožnit <co komu>

Znemožnit je způsobit, že je komu či čemu zabráněno v provedení činnosti.

dát možnost <komu>

Dát možnost znamená poskytnout příležitost nebo šanci někomu jinému.

gratulovat <komu>

Gratulovat znamená blahopřát, poděkovat nebo ocenit jejich úspěch.

naběhnout (koleno)

Naběhnout koleno znamená, že se vyskytne bolestivé otočení kolene, které může vést k dočasnému postižení pohybu.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

plést se <komu do čeho>

Plést se znamená vměšovat se do něčí práce, zasahovat nezvaně do čehokoliv, co nás nezajímá.

zbavovat se <čeho>

Odstranit či odložit či se zříci čeho/čeho.

znít <komu> (v uších)

Být slyšen jako zvuk, zaznít v uších.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

bránit v dýchání <komu>

Bránit někomu v dýchání znamená zabránit mu ve volném a neomezeném dýchání.