Facebook

Poškodit (nárazem) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu poškodit (nárazem).

Význam: Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

Podobná synonyma

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

klanět se <komu n. čemu>

Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.

dávat <komu> (cenu)

Přiznat/udělit někomu cenu/ocenění/odměnu/uznání za jeho úspěchy/výkon.

nabít <komu>

Nabít znamená předat nebo doplnit něčemu energii nebo informace. V kontextu mezi lidmi znamená nabít někomu motivaci, energii nebo odvahu.

nacpat

Nacpat znamená naplnit co nejvíce něčím, obvykle obaleným či přikrytým.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit vzhled někoho nebo něčeho.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

dopisovat <komu>

Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.

být určen <komu>

Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.

oznámit <co komu>

Oznámit něčemu někomu: sdělit informace, říct nahlas.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

poradit <co komu> (tajně)

Poradit znamená poskytnout radu či návrh, jak postupovat v určité situaci.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit = zrušit svůj postoj a opustit původní pozici.

narazit si (koleno)

Narazit si koleno znamená fyzicky se zranit, například při pádu nebo lehkém úderu.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.

prospívat <komu> (pohyb)

Prospívat znamená poskytnout mu pohybovou výhodu a pomoci mu dosáhnout úspěchu.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat něčí práva nebo požadavky, vyvinout úsilí pro získání něčeho.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vydat <co komu>

Vydat: dodat něco komu; podat; poskytnout; dát do vlastnictví.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

užít <co n. čeho>

Užít: využít, vychutnat, prožít naplno.

pohazovat (hlavou)

Pohazovat (hlavou) znamená činit nebo dělat něco bez rozmyslu nebo opatrnosti.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.

hledět si <čeho>

Hledět si: pečlivě dbát na, být pozorný k, dbát na dodržování (něčeho).