Střetnout se - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

potkat se

Setkat se, navázat kontakt; sdílet zkušenosti a myšlenky; poznat se navzájem.

setkat se

Setkat se znamená potkat někoho nebo něco a narazit na něj/to, obvykle náhodně.

utkat se <s kým>

Utkat se znamená bojovat a soupeřit s někým, aby se zjistilo, kdo je lepší.

bojovat

dostat se do konfliktu

Být v konfliktu - mít střetné názory, zájmy či postoje, které jsou neslučitelné.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

vnutit <co komu>

Vnutit někomu něco: donutit ho, aby to přijal nebo akceptoval bez možnosti volby.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

odvodit <co z čeho>

Odvodit znamená "vyvodit nebo učinit závěr z dřívějších informací nebo argumentů".

naliskat <komu>

Naliskat znamená někoho fyzicky napadnout nebo někomu ublížit.

natlouci (hřebíky)

Udeřit hřebíky do dřeva nebo jiného materiálu pomocí kladiva.

uznat <komu> (zkoušku)

Uznat (zkoušku) znamená přiznat, že dotyčná osoba získala potřebné znalosti a schopnosti, aby splnil požadavky zkoušky.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

dostat to nejhorší

Nejpozději padnout, dosáhnout nejhoršího možného výsledku.

dostat (peníze)

Dostat znamená získat, obdržet, obstarat si či získat peníze.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc, odpovědnost nebo výsadu nad něčím.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

srazit (daň)

Snížení daně, což znamená, že stát snižuje povinnou částku, kterou plátci daní musí zaplatit.

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: získat, dosáhnout cíle, uskutečnit cíl, splnit požadavek.

věnovat <co komu>

Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

lát <komu>

Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.

poškodit

Ublížit, napáchat škodu nebo způsobit ztrátu.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

pouštět se <do čeho>

Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.

odporovat <komu n. čemu>

Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.