Střetnout se - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu střetnout se.
Význam: Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.
udeřit (hlavou)
Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.
uhodit
Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.
praštit
Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.
vrazit
Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.
srazit se (s nepřítelem)
Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.
nasadit (na kůl)
Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.
nacpat <co na co>
Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.
natlouci si (koleno)
Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.
poškodit (nárazem)
Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.
zmínit se <o čem>
Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.
vyrazit (mince)
Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.
přihrát <komu> (ve fotbalu)
Přihrát
potkat se
Setkat se, navázat kontakt; sdílet zkušenosti a myšlenky; poznat se navzájem.
setkat se
Setkat se znamená potkat někoho nebo něco a narazit na něj/to, obvykle náhodně.
utkat se <s kým>
Utkat se znamená bojovat a soupeřit s někým, aby se zjistilo, kdo je lepší.
dostat se do konfliktu
Být v konfliktu - mít střetné názory, zájmy či postoje, které jsou neslučitelné.
Podobná synonyma
vyrazit <koho>
Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.
svěřit <komu> (funkci)
Předat někomu konkrétní odpovědnost a pravomoci pro správu úkolu nebo funkce.
dostat se <kam>
Dostat se: dosáhnout něčeho, dorazit na místo, dostihnout cíl.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.
být podobný <komu n. čemu>
Být stejný jako někdo/něco jiného; mít stejné vlastnosti, rysy nebo vzhled.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat
zříkat se <čeho>
Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.
odejmout <co komu>
Odejmout znamená vzít něco od někoho nebo něčeho.
zrazovat <koho od čeho>
Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.
uvolnit <z čeho>
Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit
vynadat <komu>
Vynadat někomu je důrazně ho upozornit na jeho nevhodné chování, často za účelem změnit jeho chování.
oddělovat <co od čeho>
Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.
mít užitek <z čeho>
Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.
vyprostit <z čeho>
Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.
přidat se <ke komu>
Přidat se k někomu znamená stát se součástí skupiny nebo vykonávat stejnou činnost.
odhlásit se <z čeho>
Odhlásit se znamená ukončit členství nebo registraci v něčem.
dotknout se
Fyzickým nebo emocionálním způsobem se s něčím či někým stýkat nebo se o něj opírat.
zabudovat <co do čeho>
Zabudovat znamená začlenit, vložit nebo zainstalovat nějakou věc do jiného systému nebo produktu.
dožadovat se <čeho>
Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.
nabít <komu>
Nabít
nestačit <komu>
Nestačit
dostat <z koho> (peníze)
Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.
vykouřit <ho komu>
Vykouřit znamená někomu něco dát kouřit nebo kouřit něco společně.
nalévat <co do čeho>
Nalévat znamená přidávat tekutinu do něčeho.
zanechat <co komu>
Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat provádět či dodržovat určitou činnost, udělat od ní krok zpět.
udeřit
Udeřit znamená silně a rychle dopadnout na něco, aby se to zlomilo nebo způsobilo bolest.
odpovědět <komu> (na dopis)
Odpovědět na dopis je poskytnout reakci a odpověď na obsah dopisu.
odběhnout <od čeho>
Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).