Střetnout se - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

potkat se

Setkat se, navázat kontakt; sdílet zkušenosti a myšlenky; poznat se navzájem.

setkat se

Setkat se znamená potkat někoho nebo něco a narazit na něj/to, obvykle náhodně.

utkat se <s kým>

Utkat se znamená bojovat a soupeřit s někým, aby se zjistilo, kdo je lepší.

bojovat

dostat se do konfliktu

Být v konfliktu - mít střetné názory, zájmy či postoje, které jsou neslučitelné.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

uchylovat se <ke komu>

Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

nasadit

Nasadit znamená uvést něco do provozu nebo začít s něčím.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vrazit <kam> (meč)

Vrazit meč do čeho/čehosi: zasadit meč, bodnout mečem do objektu.

srazit se

Srazit se znamená přiblížit se někomu nebo něčemu, ať už fyzicky nebo mentálně.

vysmívat se <komu>

Vysmívat se : posmívat se, házet urážky, ponižovat.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

dostat se <kam>

Dostat se: získat nebo dosáhnout něčeho; cíl nebo místo dosáhnout; dostat se do činnosti.

poškodit

Způsobit škodu nebo újmu na zdraví, majetku nebo česti.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit = zrušit svůj postoj a opustit původní pozici.

učarovat <komu>

Učarovat znamená přitahovat jeho pozornost a vyvolat u něho silné příznivé emoce.

vystavovat <komu> (pas)

Vystavovat pas znamená vydávat pas osobě, která o to požádala.

ústit <do čeho>

Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.

nepovedený zákrok (u fotbalu)

Nepovedený zákrok je akce hráče na hřišti, která nevede k úspěšnému zakončení akce.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat to, nedávat pozor, nevnímat to.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

upustit <od čeho>

Upustit : přestat se věnovat, zanechat, odmítnout.

nacpat se

Nacpat se znamená jíst hojně až do sytosti, až se člověk cítí přeplněný.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

odložit <co komu>

Odložit : uskutečnit později, přesunout časově na později.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

uložit <co komu>

Uložit: přidělit, dát nebo svěřit někomu nebo něčemu.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat: Odvodit podstatné vlastnosti a vztahy a ignorovat detaily.