Střetnout se - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu střetnout se.
Význam: Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.
udeřit (hlavou)
Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.
uhodit
Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.
praštit
Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.
vrazit
Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.
srazit se (s nepřítelem)
Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.
nasadit (na kůl)
Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.
nacpat <co na co>
Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.
natlouci si (koleno)
Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.
poškodit (nárazem)
Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.
zmínit se <o čem>
Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.
vyrazit (mince)
Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.
přihrát <komu> (ve fotbalu)
Přihrát
potkat se
Setkat se, navázat kontakt; sdílet zkušenosti a myšlenky; poznat se navzájem.
setkat se
Setkat se znamená potkat někoho nebo něco a narazit na něj/to, obvykle náhodně.
utkat se <s kým>
Utkat se znamená bojovat a soupeřit s někým, aby se zjistilo, kdo je lepší.
dostat se do konfliktu
Být v konfliktu - mít střetné názory, zájmy či postoje, které jsou neslučitelné.
Podobná synonyma
natlouci
Natlouci znamená rychle, silou a násilím rozdrtit, zlomit nebo roztříštit něco.
potvrdit <co komu>
Potvrdit
odejmout <co komu>
Odejmout znamená vzít něco od někoho nebo něčeho.
chopit se <čeho>
Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.
vžít se <do čeho>
Vstoupit do čeho, zaujmout pozici, cítit se součástí něčeho.
vyluhovat <co z čeho>
Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.
varovat se <čeho>
Varovat se čeho: vyvarovat se situace nebo chování, které by mohlo přinést nežádoucí důsledky.
dopátrat se <čeho>
Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.
ordinovat <co komu>
Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.
přepustit <komu> (byt)
Udělit nájemci nebo uživateli právo na užívání bytu s vymezenou dobou trvání.
projevit soustrast <komu>
Vyjádřit soustrast
ponořit se <do čeho>
Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.
zbavit se <čeho>
Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.
ukrást <co komu>
Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.
zmínit se
zmínit se znamená zmínit něco ve hovoru nebo v písemném projevu; začlenit něco do daného tématu.
dát <co komu> (pod nátlakem)
Dát někomu něco pod nátlakem znamená použít donucovací prostředky, aby člověk poskytl to, co se od něj požaduje.
polichotit <komu>
Polichotit
poslat dopis <komu>
Poslat dopis někomu: odeslat dopis konečnému adresátovi.
dostávat <koho z čeho>
Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.
účastnit se <čeho>
Účastnit se znamená být součástí něčeho a účastnit se aktivním způsobem. Znamená to vykonávat konkrétní činnosti, poskytovat podporu nebo se účastnit v nějakém procesu.
dostat se
Dostat se znamená překonat nějakou překážku nebo překonat určité úskalí a dostat se na druhou stranu.
nabýt <čeho>
Získat, zakoupit (např. majetek).
namlouvat <co komu>
Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.
dávat <komu> (rady)
Dávat rady je udělování porad nebo rad k něčemu konkrétnímu komu.
nabít <komu>
Nabít
nedovolit <co komu>
Nedovolit: označuje tak zakázat něco komu nebo něčemu.
ubrat <komu> (ze mzdy)
Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.
upustit <od čeho>
Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.
být podřízen <komu>
Být podřízen znamená poslouchat a plnit příkazy někoho, kdo je nad námi ve struktuře moci.
panovat <komu>
Panovat