Střetnout se - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

potkat se

Setkat se, navázat kontakt; sdílet zkušenosti a myšlenky; poznat se navzájem.

setkat se

Setkat se znamená potkat někoho nebo něco a narazit na něj/to, obvykle náhodně.

utkat se <s kým>

Utkat se znamená bojovat a soupeřit s někým, aby se zjistilo, kdo je lepší.

bojovat

dostat se do konfliktu

Být v konfliktu - mít střetné názory, zájmy či postoje, které jsou neslučitelné.

pohodit (hlavou)

Pohodit hlavou je vyjádřením souhlasu nebo názoru. Je to jako když potřesete hlavou, jako byste řekli "ano".

vyrazit se

Vyrazit se znamená vydat se na cestu, opustit místo, kde se nacházíme, a zamířit jinam.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

udeřit

Udeřit: fyzicky člověka nebo předmět, silně nárazem; něčím zasáhnout, např. pěstí, bičem.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces, při kterém je něco dokončeno nebo dokončeno.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená bojovat o stejnou pozici nebo výhody jako někdo jiný.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

poskytnout <komu> obživu

Poskytnout obživu znamená zajistit pro něj prostředky k životu.

být pamětliv <čeho>

Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

nedat <co komu>

Nedat: odmítnout někomu dát něco, neposkytnout něčemu souhlas.

pomoci <komu>

Pomoc znamená poskytovat podporu nebo pomoc dané osobě.

prominout <co komu>

Prominout komu znamená odpustit mu jeho chybu nebo nezdary.

srazit

Snížit, zmenšit, zredukovat; znížit, zeslabit; skrátit, zkrátit.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

dostat pryč

Odejít, odjet, být odstraněn nebo přemístěn; používá se pro vyjádření opuštění místa nebo situace.