Udeřit - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

praštit

Udeřit rázně, silově, s nárazem, třeba pěstí či jiným předmětem.

zaznít

Zaznít znamená ozvěnou se ozývat, volat nebo zpívat; znít ve vzduchu.

odbít

Odbít znamená odčíst nějakou částku nebo množství od celkového počtu.

rozezvučet

Zahájit ozvučení (nastavení hlasitosti) a ozvučit (přidat zvuk) prostor.

hrábnout (do strun)

Hrábnout do strun je hudební termín označující techniku, kdy se do strun hudebního nástroje hrábníkem stiskne a zahraje tón.

zasáhnout

Zasáhnout znamená zasáhnout do činnosti nebo situace pomocí rychlého a energického činu.

trefit

Trefit znamená dosáhnout cíle, zasáhnout cíl nebo se trefit do něčeho.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

napadnout

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, přepadnout nebo zneužívat jiného.

přepadnout

Přepadnout znamená útočit nečekaně, případně násilím, jako například vloupání do domu nebo přepadení osoby.

začít <co>

Začít: zahájit/spustit činnost/proces, vstoupit do něčeho nového.

nastat

Nastat je synonymem pro vzniknout nebo přijít, znamená objevit se nebo dostavit se.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

přijímat <koho>

Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.

potopit <koho> (u zkoušky)

Potopit je doslova ponořit koho/co do vody, fyzicky nebo metaforicky.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

obdařit <koho čím>

Obdařit znamená darovat někomu něco.

zaznít (rána)

Zaznít znamená ozvěnou se rozeznít, např. rána, jako ozvěna v prostoru.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

opojit <koho>

Opojit znamená učinit někoho tak opilým, že jeho smysly jsou ochromeny.

praštit <s čím>

Praštit je akce rychleho dopadnutí čeho nebo čím, jako např. rukou nebo předmětem.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

vpalovat <co do čeho>

Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.