Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

získat <koho pro co>

Získat: dostat, získat něco nebo někoho prostřednictvím úsilí, činů nebo úspěchu.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

prásknout si

Prásknout si znamená říci něco o někom nebo o něčem, aniž by bylo žádoucí, aby to bylo známo.

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

oddělit se <od čeho>

Odejít z místa, ve kterém se nacházíme, nebo se od něčeho odtrhnout.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

rozhodnout se <pro co>

Udělat závěr a rozhodnout se pro nějakou činnost; rozhodnout se a akceptovat výsledek.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

přepsat <na koho> (majetek)

Přepsat majetek: převést vlastnictví majetku na jinou osobu.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.