Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

praštit sebou

Praštit sebou znamená padnout nebo spadnout na zem, často násilně, s velkou silou.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

ztlouci <koho>

Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.

vypotácet se <z čeho>

Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

dojít <na koho>

Dojít znamená fyzicky se dostat do blízkosti někoho.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout = uniknout nebo se zachránit z nebezpečné situace.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

vyjebat <koho>

Vyjebat znamená agresivně se vyjadřovat k někomu, odmítnout ho, vyhazovat ho, porušit jeho práva.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

ujmout se <čeho>

Převzít na sebe odpovědnost za něco.

nechat být

Ponechat v situaci bez zásahu; neinterferovat; nechat osudu, aby převzal kontrolu.

odříkat se <čeho>

Odříkat se: vyjadřovat odmítnutí, odstoupení od něčeho.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

nechat

Nechat: přenechat, opustit, dovolit, pustit, povolit, zanechat.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.