Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.

ubezpečit <koho>

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

proniknout <do čeho> (špína)

Proniknout do špíny znamená překonat obtíže a dojít ke skrytým informacím.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

osvobodit <koho>

Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

vložit se <do čeho>

Vložit se: zapojit se, začlenit se do čeho; začít se účastnit něčeho.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

napodobovat <koho>

Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

vrývat <co do čeho>

Vrývat znamená vrtat nebo šroubovat s použitím šroubováku.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.