Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vybruslit <z čeho>

Vybruslit se dá z ledu, vody, bahna nebo jiného prostředí; znamená to rychle, hbitě se posouvat/plavat přes překážky.

zanechat

Zanechat znamená opustit, nechat, zůstat po něčem za sebou.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.

vzpamatovat se <z čeho>

Vzpamatovat se: zmobilizovat psychickou energii pro boj s těžkostmi a nesnázemi, vrátit se do normálního stavu.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

nechat (za peníze)

Nechat znamená vydat peníze, dohodnout se na ceně nebo dát něco někomu jako odměnu.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu k něčemu vybrat nebo nalézt správnou cestu.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

použít <čeho>

Použít (čeho): vytvořit, zaměřit se nebo využít něco k uskutečnění určitého účelu.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

polepšit <koho n. co>

Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

znepokojit <koho>

Znepokojit znamená vyvolat u někoho strach či úzkost.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

morálně kazit <koho>

Morálně kazit znamená učinit člověka nečestným a nezodpovědným, vytvářet v něm špatné návyky a vystavit ho riziku.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat moc nebo kontrolu nad čím.