Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

trhat sebou

Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.

otravovat <koho>

Pokoušet se zasáhnout někoho, aby se cítili špatně nebo byli obtěžováni nebo poškozováni.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s čím, být zapojené do čeho nebo být relevantní pro něco.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

jmenovat <koho> (ředitelem)

Jmenovat (koho) znamená udělit oficiální postavení a pověřit někoho něčím; nejčastěji se jedná o ředitele.

vyložit <koho kde>

Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

užít <čeho n. co>

Užít: využít, zrealizovat, zúročit.

usekávat (hlavy)

Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

strojit <koho>

Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.

živit <koho>

Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.