Bouchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

vybuchnout

Vybuchnout znamená prudce explodovat a vyvolat silný zvuk a/nebo víření prachu, plynu nebo jiných látek.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

zneklidnit <koho>

Zneklidnit znamená vzbudit ve vnímající osobě úzkost, neklid nebo strach.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat někoho nebo něco před nebezpečím, zraněním nebo újmou.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

sekýrovat <koho>

Sekýrovat znamená přísně a důsledně kritizovat, napadat nebo hodnotit.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

zaútočit <na koho>

Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

zanechat

Zanechat znamená opustit, nechat, zůstat po něčem za sebou.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

ignorovat <koho n. co>

Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.