Natlouci si (koleno) - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

praštit sebou

Nečekaně sebou rychle a sílou dopadnout, často kvůli pádu, únavě, šoku nebo bolesti.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.

dávat <komu> (rány)

Dávat rány znamená fyzicky ho napadat, způsobovat mu bolest a poranění.

být <vedle čeho>

Být vedle něčeho znamená být blízko toho, být součástí nebo být v něčí přítomnosti.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

zanechat <čeho>

Zanechat: ponechat, pozůstat po, zůstat v účinnosti, předat něco dál.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená poskytovat někomu pomoc, aby mohl dosáhnout cíle, který si stanovil.

srazit (kuželku)

Hrát kuželky: srazit kuželky tím, že do nich hodíte kouli.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

sugerovat <co komu>

Sugerovat znamená naznačovat něčemu, co je vhodné nebo žádoucí.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

nacpat

Nacpat znamená dát do něčeho velké množství nebo objem, nacpat se do něčeho nebo někam.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět, lhát a mít milostný vztah s někým jiným než s partnerem.

neprospívat <komu>

Neprospívat znamená nedávat mu žádnou pomoc, způsobující ztrátu, zpoždění či neúspěch.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

nahradit <co komu>

Nahradit: zaměnit něčí místo jinou osobou/věcí; zastoupit koho/co.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

dát úplatek <komu>

Darovat peníze nebo jinou výhodu (např. úlevu) nekalým způsobem někomu, aby se vyhnul spravedlivému rozhodnutí nebo postihu.

vrazit <co kam>

Vrazit znamená narazit či násilně zasunout něco do čeho. Například: "Vrazil klíč do zámku".

dát <co komu>

Dát znamená poskytnout něčemu nebo někomu danou věc, službu, nabídku či informaci.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.