Hodit (kamenem) - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.

vyzouvat se <z čeho>

Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.

upadnout (úroveň)

Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

upadnout do dluhů

Upadnout do dluhů znamená vzniknout v důsledku neplacení finančních závazků ve finanční nouzi.

uhodit

Uhodit je fyzicky napadnout, být agresivním a použít fyzickou sílu.

plést se <do čeho>

Plést se: zamotat se, zmatkovat, ztrácet se, uvádět se v omyl.

hledět si čeho

Vyhledávat si, aby se dosáhlo daného cíle; soustředit se na to, co je důležité.

nalít <co do čeho>

Nalít: přelít tekutinu do nádoby.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

hodit sebou

Hodit sebou znamená náhlým pohybem se rychle přesunout na jiné místo.

upadnout do (stavu)

Upadnout do (stavu) znamená dosáhnout stavu mysli nebo fyzického stavu, který je pro danou situaci nebo aktivitu nežádoucí.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

šít sebou

Svázat se s někým nebo něčím. Být trvale spojen s někým nebo něčím, být součástí toho.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

želet <čeho>

Želet znamená požadovat něco většího nebo lepšího; často se vztahuje k tomu, že vyžadujeme lepší služby nebo produkty.

nechat se oklamat

Být omylem, omylem nebo omylem klamán.

nechat si

Nechat si znamená ponechat si či zůstat s něčím, co jsme předtím měli.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

vstřebat se <do čeho>

Vstřebat se do čeho znamená plně si osvojit, porozumět, začlenit do svého života.

vytáhnout <z čeho> (vodu)

Odstranit vodu z určitého prostoru odebíráním.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

nechat si ujít

Nechat si ujít znamená promeškat nebo zmeškat něco, co bylo možné využít nebo prožít.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.