Srazit se (s nepřítelem) - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

zavděčit se <komu>

Udělat něco, čím se dotyčné osobě zavděčíme, abychom jí projevili naši vděčnost.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

přihrát

Poslat míč, předmět nebo informace druhé osobě, často ve sportu.

odvděčit se <komu čím>

Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.

odlákat <komu> (děvče)

Odlákat - odvést někoho od něčeho, udržet někoho od činnosti nebo od někoho jiného.

vynadat <komu> zle

Vynadat někomu zle znamená vyslovit na něj kritiku nebo urážku.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, nechat být; povolit, dovolit, připustit.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.

zakročovat <proti komu> (úředně)

Zakročovat znamená přijmout úřední opatření proti někomu.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

dát zprávu <komu>

Předat informaci nebo sdělení někomu.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vykřikovat na někoho urážky nebo vulgární slova.

žehnat <komu>

Žehnat znamená projevit někomu přání dobrého zdraví, úspěchu a štěstí.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

věnovat <co komu>

Věnovat znamená darovat, věnout něco někomu jako dar nebo oběť.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.