Facebook

Srazit se (s nepřítelem) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu srazit se (s nepřítelem).

Význam: Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

Podobná synonyma

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

zasvětit <co komu>

Zasvětit znamená posvětit, věnovat někomu něco či se něčemu věnovat.

vzdálit se <komu> (duševně)

Vzdálit se znamená uvolnit emocionální vazby a začít se vzdalovat jeho životu.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

dopomoci <komu>

Pomoci někomu s něčím, co je pro něj důležité nebo potřebné.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout té osobě informace, pomoci nebo inspiraci.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

vložit se <do čeho>

Vložit se do čeho znamená zapojit se do něčeho nebo se angažovat.

nadávat <komu>

Nadávat znamená používat urážlivá slova k obvinění či kritice dané osoby.

užít <čeho n. co>

Užít: využít, zrealizovat, zúročit.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

zanechávat <čeho>

Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.

udeřit

Udeřit znamená rychle a silou dopadnout na něco nebo někoho.

pomoci <komu s čím> navíc

Pomoci komu s čím navíc: poskytnout jim více než je nezbytné, aby dosáhli svého cíle.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

vrátit <co komu>

Vrátit: dát zpět to, co bylo dříve patřilo, nebo co bylo dáno jiné osobě.

nasadit

Nasadit znamená umístit něco do požadované polohy, např. nábytek, nebo něco upevnit.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

stačit <co komu>

Stačit: dostatečně uspokojit, poskytnout to, co je potřeba.

děkovat <komu>

Uznale poděkovat za jeho/její činy/služby.

nacpat <co kam>

Nacpat znamená rychle, silou a hrubou silou zasunout něco do něčeho.

vyseknout <komu> (poklonu)

Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

uznávat <komu> (zkoušku)

Uznávat zkoušku znamená potvrdit jeho schopnosti a dovednosti a přiznat mu odpovídající způsob ocenění pro úspěšné dokončení.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.