Facebook

Srazit se (s nepřítelem) - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu srazit se (s nepřítelem).

Význam: Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

Podobná synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

dát <co komu>

Dát někomu: poskytnout mu cokoliv, co má; předat, přenechat, zaslat či zapůjčit.

rozmluvit <co komu>

Mluvit s někým o něčem, aby se našly řešení nebo dohoda.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.

nacpat

Nacpat znamená doslova naplnit až po okraj. Obecně se takto označuje např. naplnění jídlem, auta, kufru nebo i pokoje.

blahopřát <co komu>

Blahopřát: vyjádřit druhému osobě přání štěstí, úspěchu a radosti.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

mince

Mince je menší mincovní platidlo, obvykle kulaté nebo čtvercové, vyrobené z kovu nebo plastu, které se používá k platbě za zboží a služby.

postupovat <co komu>

Provádět krok po kroku činnosti v pořadí, které je nezbytné pro dosáhnutí cíle.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky napadnout, nebo fyzicky kontaktovat nějakou část těla silou.

dát výstrahu <komu>

Udělit varování člověku jako předzvěst potenciálního trestu za jeho jednání.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout někoho nebo něco.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

vymlouvat <co komu>

Odmítat něčemu vyhovět nebo plnit nějaký úkol ze záminky, které nesouvisejí s skutečným důvodem.

půjčit <komu> (kolo)

Poskytnout někomu kolo na dobu určitou, aby ho mohl používat.

vyrazit se

Vyrazit se znamená vydat se na cestu, opustit místo, kde se nacházíme, a zamířit jinam.

poškodit se

Ublížit si nebo způsobit si úraz nebo zranění.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.