Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

nechat

Nechat: ponechat, dovolit, pozastavit, umožnit.

pouštět se <do čeho> (bezhlavě)

Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.

proniknout <do čeho>

Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.

hodit

Hodit znamená vrhnout, být schopen vystřelit nebo vyhodit něco, jako je míč, kámen nebo ostatní předměty.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

začlenit <co do čeho>

Začlenit znamená zařadit něco do určité struktury nebo celku.

nacpat <co do čeho>

Nacpat znamená vměstnat co nejvíce něčeho do čeho se to vejde.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

upadnout do (dluhů)

Upadnout do dluhů znamená být zadluženým a nezvládat splácet pohledávky.

nechat nasáknout (fermeží)

Nechat nasáknout znamená čekat nebo počkat, než se informace úplně rozšíří a všichni se dozví.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.

vzít <z čeho>

"Vzít" znamená získat nebo uchopit danou věc.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

dovtípit se <čeho>

Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

rozhodnout

Udělat jasné a finální rozhodnutí, které je založeno na důkladném uvažování a zvážení všech dostupných možností.

být hoden <čeho>

Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.