Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dokončit, dovést což k úspěšnému výsledku.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

dostat se <z čeho>

Dostat se znamená dosáhnout, dosáhnout cíle, vyřešit situaci nebo dosáhnout úspěchu.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

vytrhat <co z čeho>

Vytrhat znamená odtrhnout část nebo částice něčeho - např. list, vlákno, kus, kousky apod.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

dát se <do čeho>

Začít se něčím zabývat nebo se nějak zapojit.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jste dosáhli, cíle, úspěchu nebo požadovaného stavu.

hodit <koho> (do vody)

Hodit do vody znamená násilně a náhle vhánět člověka do vody.

nechat

Nechat: ponechat, dovolit, pozastavit, umožnit.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat; jednat proti něčemu, případně zasahovat do něčeho.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

upouštět (od čeho)

Odcházet, opouštět, vzdávat se; přestat s něčím/někým spojeným, zanevřít na to.

uhodit

Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

hodit se

hodit se znamená být příhodný, vhodný nebo vyhovovat.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

přidávat <co do čeho>

Přidávat znamená připojit něco k něčemu jinému, aby toho bylo více.

být součástí <čeho>

Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

vtlačovat <co do čeho>

Vtlačovat je tlačit věc do něčeho, aby se vešla nebo aby se do ní zasunula.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco, požadovat, vyžadovat.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.