Facebook

Mrštit - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu mrštit.

Význam: Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

Podobná synonyma

házet sebou

Házet sebou znamená nekontrolovaně se hýbat ve všech směrech, neuváženě se pohybovat nebo se vyhýbat něčemu.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jste dosáhli, cíle, úspěchu nebo požadovaného stavu.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

uhodit

Uhodit znamená něco trefit nebo narazit do něčeho sílou.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

cukat sebou

Cukat sebou znamená poskakovat a hýbat se rychle a nekontrolovaně.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

rozhodnout se

Rozhodnout se znamená učinit rozhodnutí a vybrat si jednu z možností.

narážet <do čeho> (v běhu)

Narážet do čeho znamená používat nějakým způsobem něco k tomu, aby se dosáhlo určitého cíle, obvykle ve vysoké rychlosti.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

vrhnout se (na zem)

Padnout na zem; upadnout v náhlém úprku nebo vyjádřit něčím silným emocí.

znak <čeho>

Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.

svalit

Svalit znamená přenést odpovědnost nebo vinu na někoho jiného.

hodit <po kom>

Hodit po kom znamená ohradit se proti někomu, odmítnout jeho názory nebo postoje.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho znamená dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jsme chtěli dosáhnout.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

proběhnout <kolem čeho>

Proběhnout je spojení, které znamená projít rychle kolem něčeho.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.