Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

pouštět se <do čeho>

Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

investovat <do čeho>

Investovat: vložit peníze do něčeho s cílem dosáhnout zisku nebo jiného výnosu.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

hodit se

Hodit se znamená vyhovovat nebo být vhodný, vyhovující nebo vyhovující.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat; nevšímat si čeho.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

vznikat <z čeho>

Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

dát <komu čeho> (hodně)

Dát (hodně): Darovat někomu větší množství čehosi.

vyvozovat <co z čeho>

Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vyndat <co z čeho>

Vyndat: odebrat (co) z (čeho) pomocí vyjmutí, vytažení.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

vyřešit

Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.