Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení pro daný problém nebo situaci.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.

nechat nasáknout (fermeží)

Nechat nasáknout znamená čekat nebo počkat, než se informace úplně rozšíří a všichni se dozví.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.

uhodit

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, angažovat se v něčem.

praštit sebou

Praštit sebou znamená padnout nebo spadnout na zem, často násilně, s velkou silou.

vytáhnout <z čeho> (vodu)

Odstranit vodu z určitého prostoru odebíráním.

vyvléci se <z čeho>

Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.

rozhodnout se

Rozhodnout se znamená učinit definitivní a nezvratné rozhodnutí, které bude mít významný vliv na budoucí události.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se něčemu, zbavit se čeho, vyvarovat se čeho.

dostat se <z čeho>

Dostat se: získat přístup; dosáhnout cíle; dosáhnout místa.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.

upadnout (úroveň)

Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat: Odvodit podstatné vlastnosti a vztahy a ignorovat detaily.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

zatlačit <do čeho>

Fyzicky nebo psychicky tlačit/tlouct něco/někoho do něčeho.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout = odstranit něco z něčeho násilným trháním.

nedbat <čeho>

Nedbat <čeho> znamená nevšímat si, nebrat na vědomí, nerespektovat.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.

oddělit <co od čeho>

Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.