Mrštit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu mrštit.
Význam: Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
hodit (oštěpem)
Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
dopátrat se <čeho>
Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.
hodit se
Vyhovovat, líbit se, být vhodný, sedět k sobě, být výstižný.
oddělovat <co od čeho>
Oddělovat znamená rozdělit nebo rozlišit věc nebo činnost od něčeho jiného.
zasahovat <do čeho>
Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.
zbavit <čeho>
Odstranit, vyřadit, zbavit čeho.
vyřešit
Vyřešit znamená nalézt řešení nebo vyřešit problém nebo situaci.
dát se <do čeho>
Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.
oddělit <co od čeho>
Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.
využít <čeho> (negativně)
Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.
vtěsnávat <co do čeho>
Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.
vypotácet se <z čeho>
Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.
vyvozovat <co z čeho>
Vyvozovat znamená získat závěry nebo závěry z informací, které jsou k dispozici.
vyplývat <z čeho>
Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.
praštit sebou
Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.
nevšímat si <čeho>
Nevšímat si čeho znamená ignorovat to, nedávat pozor, nevnímat to.
použít <čeho n. co>
Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.
uhodit
Uhodit znamená fyzicky útočit na někoho, kopnout, mlátit nebo kousat.
za sebou
Za sebou: za sebe, za následujícími, v následujícím pořadí.
vyřešit (problémy)
Vyřešit znamená najít řešení nebo řešení nějaké situace nebo problému.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se přibližovat a kontaktovat či se pokoušet o kontakt s něčím.
vzdát se <čeho>
Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.
dopřát <komu čeho>
Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.
vyváznout <z čeho>
Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.
nalít <co do čeho>
Nalít: přelít tekutinu do nádoby.
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
hlava (čeho)
Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.
dostat se <z čeho n. odkud>
Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.
vrážet <do čeho>
Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.
týt <z čeho>
Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.
neexistence <čeho v čem>
Neschopnost existovat; absolutní neexistence.