Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

dbalý <čeho>

Dbalý je označení pro osobu, která je pečlivá a dbá na detail, přičemž se snaží o dosažení vysoké kvality a spolehlivosti.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvodit pravidla či všeobecné principy z konkrétních příkladů.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

uhodit

Uhodit znamená něco trefit nebo narazit do něčeho sílou.

házet (oštěpem)

Házet oštěpem je sportovní disciplína, která spočívá v tom, že se oštěpem hází co nejdále.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

hodit poklonu

Oslovit někoho pochvalou nebo obdivným vyjádřením.

zabrat se <do čeho>

Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

nabýt <čeho>

Získat, zakoupit (např. majetek).

rozhodnout se <na čem>

Udělat konečné rozhodnutí na daném tématu.

nechat <co komu>

Nechat znamená povolit druhému, aby si to užíval, používal nebo si to vzal.

cukat sebou

Cukat sebou znamená poskakovat a hýbat se rychle a nekontrolovaně.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.

nechat se oklamat

Být omylem, omylem nebo omylem klamán.

zanechat (osudu)

Zanechat znamená opustit nebo ponechat; odkázat se na osud nebo nechat věci, aby se vyvinuly bez jakéhokoli zásahu.

hledět si <čeho>

Hledět si: pečlivě dbát na, být pozorný k, dbát na dodržování (něčeho).

dovtípit se <čeho>

Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.