Mrštit - synonyma

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

vrhnout

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

být pamětníkem <čeho>

Být pamětníkem je být svědkem nějaké historické události, která se stala v minulosti.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se znamená získat informace o něčem, vyšetřit příčinu či okolnosti nečeho.

upadnout (mravně)

Upadnout mravně znamená ztratit morální čest, dodržování dobrých mravů a zásad a činit špatné činy.

proniknout <do čeho>

Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

hlučně udeřit

Vyvolat silný rámus při úderu; udeřit hlasitě a prudce.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.

nechat odtéci (vodu)

Pustit vodu volným proudem, aby mohla odtéct.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

vyřešit

Vyřešit: najít řešení, dojít k závěru nebo konci, zvládnout problém nebo situaci.

použít <čeho>

Použít (čeho): vytvořit, zaměřit se nebo využít něco k uskutečnění určitého účelu.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat to, nedávat pozor, nevnímat to.

sekat (hlavy)

Sečení hlav = odstranění hlavy, často prováděné jako forma trestu, popravy nebo válečného zločinu.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

rozhodnout (o vině)

Udělit rozhodnutí o vině nebo nevině osoby.

praštit sebou

Praštit sebou znamená padnout nebo spadnout na zem, často násilně, s velkou silou.

dotknout se <čeho>

Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.

vyndat <co z čeho>

Vyndat: odebrat (co) z (čeho) pomocí vyjmutí, vytažení.

nacpat <co do čeho>

Nacpat znamená vměstnat co nejvíce něčeho do čeho se to vejde.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

nechat odejít

Nechat odejít: umožnit někomu, aby odešel, opustit místo nebo situaci.