Mrštit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu mrštit.
Význam: Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
hodit (oštěpem)
Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
pozbývat <čeho>
Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.
nechat
Nechat: ponechat, dovolit, pozastavit, umožnit.
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
vystříhat se <čeho>
Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.
proniknout <do čeho>
Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.
hodit
Hodit znamená vrhnout, být schopen vystřelit nebo vyhodit něco, jako je míč, kámen nebo ostatní předměty.
stát se členem <čeho>
Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.
zbýt se <čeho>
Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.
oddělit <co od čeho>
Rozdělit, rozlišit, odloučit; dílčí části oddělit od celku.
házet <co do čeho>
Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.
začlenit <co do čeho>
Začlenit znamená zařadit něco do určité struktury nebo celku.
nacpat <co do čeho>
Nacpat znamená vměstnat co nejvíce něčeho do čeho se to vejde.
vložit <co do čeho>
Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.
upadnout do (dluhů)
Upadnout do dluhů znamená být zadluženým a nezvládat splácet pohledávky.
nechat nasáknout (fermeží)
Nechat nasáknout znamená čekat nebo počkat, než se informace úplně rozšíří a všichni se dozví.
dbát <čeho>
Dbát <čeho> znamená dbát pozornosti, přísně se řídit a věnovat čemu pozornost.
vzít <z čeho>
"Vzít" znamená získat nebo uchopit danou věc.
neobejít se <bez čeho>
Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.
účastnit se <čeho>
Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.
dotknout se <čeho>
Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.
čouhat <z čeho>
Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.
dovtípit se <čeho>
Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.
prožít <čeho> (hodně)
Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.
rozhodnout
Udělat jasné a finální rozhodnutí, které je založeno na důkladném uvažování a zvážení všech dostupných možností.
být hoden <čeho>
Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.
vzdát se <čeho>
Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.
hlava (čeho)
Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.