Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

dočkat se <čeho>

Dočkat se znamená dosáhnout něčeho po dlouhém čekání, často s napětím.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho; odstranit se čehokoliv.

vpalovat <co do čeho>

Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

nechat nasáknout (fermeží)

Nechat nasáknout znamená čekat nebo počkat, než se informace úplně rozšíří a všichni se dozví.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

zprostit <čeho>

Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat něčí práva nebo požadavky, vyvinout úsilí pro získání něčeho.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

nechat si

Nechat si znamená dovolit si, aby něco bylo uděláno pro vás nebo k vám (například požadovaný výstup nebo situace).

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

hodit poklonu

Oslovit někoho pochvalou nebo obdivným vyjádřením.

nabýt <čeho>

Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

zanechat

Zanechat znamená opustit, nechat, zůstat po něčem za sebou.

doznat <čeho>

Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.

uhodit

Uhodit znamená něco trefit nebo narazit do něčeho sílou.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

rozhodnout se <pro co>

Udělat závěr a rozhodnout se pro nějakou činnost; rozhodnout se a akceptovat výsledek.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.