Upustit <od čeho> - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu upustit <od čeho>.
Význam: Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
cpát <co do čeho>
Cpát znamená vhánět něco do něčeho, například vhánět jídlo do úst, vháňet něco do prostoru nebo vháňet informace do mozku.
pocházet <z čeho>
Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.
zmocňovat se <čeho>
Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.
uvolnit <z čeho>
Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit
lekat se <koho n. čeho>
Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.
hodit sebou
Hodit sebou znamená náhlým pohybem se rychle přesunout na jiné místo.
vydolovat <co z čeho>
Vydolovat znamená získat něco z něčeho díky úsilí a pracovnímu výkonu.
vzdát se <čeho>
Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.
proniknout <do čeho>
Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.
zastávat se <čeho>
Zastávat se čeho znamená vyjádřit názor, že něco je správné, a bránit to.
dát se <do čeho>
Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o něco, požadovat, vyžadovat.
stát se členem <čeho>
Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.
zahalovat <co do čeho>
Zahalovat znamená pokrýt nebo zakrýt něčím co je dostatečně silné na to, aby neprozradilo to, co je skryto.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: získat, dosáhnout cíle, uskutečnit cíl, splnit požadavek.
zbavovat <koho čeho>
Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.
vytěsnit <co z čeho>
Vytěsnit znamená vyhnout se, vyloučit, odstranit nebo vyřadit co z čeho.
zbavit se <čeho>
Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.
být hoden <čeho>
Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.
vydělit <co z čeho>
Vydělit znamená oddělit část z celku.
pouštět se <do čeho> (bezhlavě)
Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.
ujíst <čeho>
Ujíst je získat, zvládnout či zažít něco, co bylo vyčerpávající nebo obtížné.
vyprostit <koho z čeho>
Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.
upadnout do (stavu)
Upadnout do (stavu) znamená ztratit vědomí, omdlít, či propadnout úzkosti, depresi nebo jinému negativnímu stavu.
nechat stranou
Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.
týkat se <čeho>
Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.
dopracovat se <čeho>
Dopracovat se: dosáhnout cíle, plně dokončit.
zařízení <čeho>
Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.