Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jste dosáhli, cíle, úspěchu nebo požadovaného stavu.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

obrys (hlavy)

Obrys je výraz pro obecnou formu něčeho, obzvláště pro nejasný nebo neostrý obraz nebo vnímání. Obvykle se používá k popisu hlavy nebo obličeje.

hledět si čeho

Vyhledávat si, aby se dosáhlo daného cíle; soustředit se na to, co je důležité.

vzdát se <čeho>

Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.

převzít <co z čeho>

Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

nabýt <čeho>

Získat, zakoupit (např. majetek).

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

upadnout do (stavu)

Upadnout do (stavu) znamená dosáhnout stavu mysli nebo fyzického stavu, který je pro danou situaci nebo aktivitu nežádoucí.

míchat se <do čeho>

Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit nebo rozlišit věc nebo činnost od něčeho jiného.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

proniknout <do čeho>

Proniknout: projít nebo se dostat dovnitř, dovnitř prozkoumat.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

ohledně čeho

Ohled je pozornost k něčemu nebo někomu; respektování zájmů a přání druhých, na základě důstojnosti a úcty.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.