Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

proniknout <do čeho> (špína)

Proniknout do špíny znamená překonat obtíže a dojít ke skrytým informacím.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená opírat se o něco, vyplývat z něčeho nebo vyjít z něčeho.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

právně rozhodnout

Rozhodnout o právních otázkách; stanovit právní nález.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

házet sebou

Házet sebou znamená nekontrolovaně se hýbat ve všech směrech, neuváženě se pohybovat nebo se vyhýbat něčemu.

vzít s sebou (na památku)

Vzít si ze situace či místa předmět či vzpomínku jako památku.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

vtékat <do čeho>

Vtékat znamená proudit nebo protékat do něčeho, například voda do nádoby nebo proud slov do uší.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

mrštit <co>

Mrštit = rychle, silou, neobratně hodit nebo házet; pohybovat se rychle, neobratně nebo s násilím.

nechat <co>

Nechat je znamená ponechat něco beze změny nebo nedělat změny; zahrnout nebo vyhnout se něčemu.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.

pohnout sebou

Pohnout sebou znamená změnit svůj dosavadní postoj nebo chování a aktivně se angažovat.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

za sebou

Za sebou: za sebe, za následujícími, v následujícím pořadí.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

vyluhovat <co z čeho>

Vyluhování je proces, který se používá k extrahování látek z jedné směsi do druhé pomocí rozpouštědla.