Upustit <od čeho> - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu upustit <od čeho>.
Význam: Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
vyslovení <čeho>
Vyslovení: čeho - Zkratka pro "čeho se týká", označuje otázku "o čem je řeč?".
hodit (nad sebe)
Hodit nad sebe znamená obléknout si určitý kus oblečení.
zanechávat <čeho>
Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.
upadnout (úroveň)
Pád do nižší úrovně; zhoršení nebo snížení hodnoty, kvality nebo pozice.
užít <co n. čeho>
Užít: využít, vychutnat, prožít naplno.
nechat (za peníze)
Nechat znamená vydat peníze, dohodnout se na ceně nebo dát něco někomu jako odměnu.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
nadít se <čeho>
Nadít se znamená očekávat, že se něco stane nebo že se něco objeví.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.
rozhodnout (spor)
Rozhodnout znamená vydat definitivní a konečné rozhodnutí o sporu.
hodit vzhůru
Hodit vzhůru znamená odhodit něco do vzduchu, aby se dostalo do vyššího postavení.
vytrhnout <co z čeho>
Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.
vzdát se <čeho>
Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat; nevšímat si čeho.
být důsledkem <čeho>
Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.
vrhnout (do vězení)
Vrhnout: umístit (někoho) do vězení nebo uvěznit.
přenést <co do čeho>
Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.
nevšimnout si <čeho>
Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.
vyřešit (problémy)
Vyřešit znamená najít řešení nebo řešení nějaké situace nebo problému.
štítit se <čeho>
Bránit se čemu, chránit se před něčím.
dopřát si <čeho>
Dopřát si znamená vychutnat si konkrétní věc nebo činnost, která nás těší a dodává nám energii.
udeřit (pálkou)
Udeřit znamená fyzicky kontaktovat něco násilím, např. pálkou.
vžít se <do čeho>
Vstoupit do čeho, zaujmout pozici, cítit se součástí něčeho.
trhat sebou
Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.
praštit sebou
Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.
nacpat <co do čeho>
Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.
mlátit <do čeho>
Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.
vrýt <co do čeho>
Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).
pustit se <do čeho>
Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.
hledět si <čeho>
Hledět si: pečlivě dbát na, být pozorný k, dbát na dodržování (něčeho).