Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

třískat <do čeho>

Třískat: rychle a silně rozbíjet, drtit, rozmístit.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

nechat propadnout

Zapomenout, nechat bez odezvy, ignorovat, nebrat v potaz.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.

vydolovat <co z čeho>

"Vydolovat" znamená získat něco z něčeho, obvykle pomocí námahy nebo úsilí.

svalit

Svalit znamená přenést odpovědnost, úkol, zodpovědnost nebo vinu na někoho jiného.

týt <z čeho>

Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvodit pravidla či všeobecné principy z konkrétních příkladů.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijmout na sebe riziko nebo odpovědnost za něco.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: dosáhnout cíle nebo požadovaného výsledku, překonat překážky a dosáhnout úspěchu.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: získat, dosáhnout cíle, uskutečnit cíl, splnit požadavek.

uhodit

Uhodit znamená něco trefit nebo narazit do něčeho sílou.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

hodit se

hodit se znamená být příhodný, vhodný nebo vyhovovat.

oddělovat <co od čeho>

Oddělovat znamená rozdělit nebo rozlišit věc nebo činnost od něčeho jiného.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.

vžít se <do čeho>

Vžít se: přijmout, prožít, identifikovat se s .

přenést <co do čeho>

Přenášet znamená přesunout něco z jednoho místa nebo stavu do druhého.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

využít <čeho>

Využít: zúročit, využít, zneužít, použít; použít pro vlastní prospěch.