Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se, sledovat.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

nechat

Nechat: přenechat, opustit, dovolit, pustit, povolit, zanechat.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

rozhodnout se <na čem>

Udělat konečné rozhodnutí na daném tématu.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

dokonání <čeho>

Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.

dostat se <z čeho>

Dostat se: získat přístup; dosáhnout cíle; dosáhnout místa.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: trvat na něčem; požadovat něco s odhodláním a pevnou vůlí.

upustit <od čeho>

Odpustit, ustoupit od něčeho, zrušit či opustit.

nedbat <čeho>

Nedbat <čeho> znamená nevšímat si, nebrat na vědomí, nerespektovat.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky útočit na někoho, kopnout, mlátit nebo kousat.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená narazit něco čím, aby zůstalo pevně upevněné.

trhat sebou

Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.

sekat (hlavy)

Sečení hlav = odstranění hlavy, často prováděné jako forma trestu, popravy nebo válečného zločinu.

právně rozhodnout

Rozhodnout o právních otázkách; stanovit právní nález.