Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

bolest hlavy

Bolest hlavy je nepříjemný pocit intenzity, který může být lokalizován v oblasti hlavy nebo krku. Může být způsobena mnoha faktory.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

projektovat <co do čeho>

Projektovat znamená navrhnout a plánovat budoucí činnosti, aby byly dosáhnuté cíle.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

bušit <do čeho>

Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

používat <čeho>

Používat: vyžadovat, využívat nebo využívat něco k danému účelu; použití něčeho pro vlastní potřebu.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

hodit se <co k čemu>

Hodit se znamená vyhovovat, pasovat, být vhodné.

ohledně čeho

Ohled je pozornost k něčemu nebo někomu; respektování zájmů a přání druhých, na základě důstojnosti a úcty.

vybruslit <z čeho>

Vybruslit se dá z ledu, vody, bahna nebo jiného prostředí; znamená to rychle, hbitě se posouvat/plavat přes překážky.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

zabrat se <do čeho>

Zabrat se do čeho znamená získat kontrolu, vládnout, zaměřit se nebo se angažovat.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.

vážit si <čeho>

Vážit si znamená uznávat a oceňovat hodnotu čeho, vyjadřovat úctu a dávat najevo uznání.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vpalovat <co do čeho>

Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

mrštit ven

Mrštit ven znamená odmítnout nebo odstranit něco, co je nepříjemné nebo nežádoucí.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.