Upustit <od čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

uhodit

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

účastnit se <čeho>

Být součástí čehosi; dělat něco společně s ostatními nebo se na něm podílet.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

dovtípit se <čeho>

Rozpoznat skrytý význam, přijít na to, objevit pravdu.

házet sebou

Házet sebou je výraz pro hrubé a nekontrolované pohyby těla, které mohou vyvolat zmatení, strach nebo úzkost.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se něčemu, zbavit se čeho, vyvarovat se čeho.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se: dokončit, dovést což k úspěšnému výsledku.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

nacpat <co do čeho>

Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení, vyřešit problém nebo situaci.

ohledně čeho

Ohled je pozornost k něčemu nebo někomu; respektování zájmů a přání druhých, na základě důstojnosti a úcty.

urážet <komu> (hlavy)

Urážet : používat slova nebo činy, které jsou zaměřeny na osobu k úmyslnému způsobení újmy na jejím důstojnosti.

nechat (dům)

Nechat dům znamená ponechat ho ve stejném stavu, ve kterém se nachází.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

ujídat <komu čeho n. co>

Ujídat: konzumovat části čeho/čeho a odebírat části druhému.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

nedbat <čeho>

Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

rozhodnout

Udělat jasné a finální rozhodnutí, které je založeno na důkladném uvažování a zvážení všech dostupných možností.

profitovat <z čeho>

Profitovat znamená vydělávat peníze z něčeho.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

udeřit (pálkou)

Udeřit znamená fyzicky kontaktovat něco násilím, např. pálkou.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.