Zanechat <čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

všimnout si <čeho>

Všimnout si něčeho je pozorně si všímat detaily, vypozorovat si informace, postřehnout něco, co by jinak bylo přehlíženo.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

nechat <co>

Nechat je znamená ponechat něco beze změny nebo nedělat změny; zahrnout nebo vyhnout se něčemu.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

vyklouznout <z čeho>

Vyklouznout z čeho je doslova uvolnit se nebo uniknout z něčeho, co je obtížné či nepříjemné.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

zbavit se <čeho>

Odstranit, opustit, zbavit se čeho.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

řezat <do čeho>

Řezat: Uříznout nebo rozříznout pomocí nůžky, nůže nebo jiného nástroje.

být pamětníkem <čeho>

Být pamětníkem je být svědkem nějaké historické události, která se stala v minulosti.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo slovně napadnout člověka nebo jinou věc; také je možné uhodit jako trefit se ve správnou odpověď.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

nechat projít (světlo)

Povolit světlo aby prošlo skrz něco, čímž se tvoří odraz nebo stíny.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

přejít <kolem čeho>

Přejít kolem něčeho znamená projít kolem toho, projít kolem a nezastavit se.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

vyndat <co z čeho>

Vyndat: odebrat (co) z (čeho) pomocí vyjmutí, vytažení.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

dostat se <z čeho>

Dostat se: získat přístup; dosáhnout cíle; dosáhnout místa.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.