Zanechat <čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vkládat se <do čeho>

Vkládat se: zapojit se, angažovat se do činností nebo čehokoliv.

získání <čeho>

Získání: dosažení čeho (např. informací, výhod, zdrojů) prostřednictvím úsilí nebo jiných prostředků.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

vyřešit (spor)

Vyřešit spor znamená dosáhnout dohody mezi stranami, aby nastala trvalá a uspokojivá shoda.

uhodit (rákoskou)

Uhodit = fyzicky napadnout nebo udeřit, obvykle za použití předmětu jako třeba rákosky.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

vyřešit

Vyřešit znamená najít řešení pro problém nebo situaci.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.

upadnout do (stavu)

Upadnout do (stavu) znamená dosáhnout stavu mysli nebo fyzického stavu, který je pro danou situaci nebo aktivitu nežádoucí.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

vyřešit (zdárně)

Úspěšně vyřešit problém či situaci, dojít k požadovanému cíli.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

vrhnout se

Vrhnout se znamená rozhodnout se bez zábran, nebo bez rozmýšlení, často s intenzitou a odhodláním, věnovat se něčemu.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

účastnit se <čeho>

Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

vydělit <co z čeho>

Vydělit znamená oddělit část z celku.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

uhodit

Uhodit je fyzicky napadnout, být agresivním a použít fyzickou sílu.