Zanechat <čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vložit <co do čeho>

Vložit je umístit něco do něčeho. Např. vložit klíč do zámku.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout : uniknout nebo se zbavit potíží, útrap, nebezpečí nebo odpovědnosti.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

nabýt <čeho>

Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.

svalit

Svalit znamená přenést odpovědnost, úkol, zodpovědnost nebo vinu na někoho jiného.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout čeho znamená dostat se k cíli, dosáhnout požadovaného výsledku.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

pouštět se <do čeho> (bezhlavě)

Pouštět se: bezhlavě se vrhnout do něčeho, s nezváženým rizikem a bez zohlednění následků.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.

nechat

Nechat: ponechat, připustit, dovolit, nebránit se.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.

zříci se <čeho>

Odmítnout či se vzdát něčeho; odmítnout/opustit právo nebo nárok.

hodit se

Hodit se znamená, že jedna věc je vhodná pro jinou věc nebo situaci.

vyslovení <čeho>

Vyslovení: čeho - Zkratka pro "čeho se týká", označuje otázku "o čem je řeč?".

strkat nos <do čeho>

Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.

vžít se <do čeho>

Vžít se: přijmout, prožít, identifikovat se s .

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

vyndávat <co z čeho>

Vyndávat znamená odstraňovat něco z něčeho.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

zabudovat <co do čeho>

Zabudovat znamená začlenit, vložit nebo zainstalovat nějakou věc do jiného systému nebo produktu.

za sebou

Za sebou: za sebe, za následujícími, v následujícím pořadí.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

vtékat <do čeho>

Vtékat znamená proudit nebo protékat do něčeho, například voda do nádoby nebo proud slov do uší.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.

rozhodnout

Rozhodnout znamená udělit definitivní verdikt nebo vyřešit problém nebo otázku.