Zanechat <čeho> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

vybruslit <z čeho>

Vybruslit se dá z ledu, vody, bahna nebo jiného prostředí; znamená to rychle, hbitě se posouvat/plavat přes překážky.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: začít se angažovat, zapojit se do něčeho.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

uchránit se <čeho>

Uchránit se: zbavit se nebezpečí, ohrožení, postihů apod., zabránit tomu, aby nastalo.

nechat být

Ponechat v situaci bez zásahu; neinterferovat; nechat osudu, aby převzal kontrolu.

seknout

Seknout znamená rychle a náhle ukončit situaci nebo akci.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

upadnout (úroveň)

Pád do nižší úrovně; zhoršení nebo snížení hodnoty, kvality nebo pozice.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

získat <co z čeho>

Získat: obdržet, dostat, získat něco od někoho nebo z něčeho.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.

týt <z čeho>

Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

ubrat <z čeho>

Ubrat znamená snížit množství nebo intenzitu čehokoli.

prožrat <do čeho> (díru)

Prožrat díru: prohloubit, kopat, vyhloubit nebo vyříznout otvor.

vklad <do čeho>

Vklad je peněžní nebo jiná hodnota vložená do finančního ústavu či na účet, která je použita jako základ pro poskytování úvěrů nebo jiných finančních služeb.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se něčeho: dokončit, dovést činnost až do konce.