Zanechat <čeho> - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu zanechat <čeho>.
Význam: Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
vyřešit
Vyřešit: nalézt řešení, vyřešit problém nebo situaci.
vzít s sebou (na památku)
Vzít si ze situace či místa předmět či vzpomínku jako památku.
rozumějící se samo sebou
Samozřejmost, jednoduchost, bez nutnosti dalšího vysvětlení.
upadnout do (stavu)
Upadnout do (stavu) znamená dosáhnout stavu mysli nebo fyzického stavu, který je pro danou situaci nebo aktivitu nežádoucí.
upustit (od smlouvy)
Upustit od smlouvy znamená vzdát se práv, která vyplývají z této smlouvy.
zabrat se <do čeho>
Zabrat se do čeho znamená získat kontrolu, vládnout, zaměřit se nebo se angažovat.
nabývat <čeho>
Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.
vtěsnávat <co do čeho>
Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.
nechat propadnout
Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.
vyřešit (problémy)
Vyřešit znamená najít řešení nebo řešení nějaké situace nebo problému.
ovíjet <co kolem čeho>
Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.
hodit se
Hodit se znamená, že jedna věc je vhodná pro jinou věc nebo situaci.
míchat se <do čeho>
Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.
upadnout (úroveň)
Upadnout je ztratit sebevědomí, důstojnost nebo status; zhoršit se nebo zaostat za ostatními.
vzdát se <čeho>
Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.
mít užitek <z čeho>
Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.
osvobozený <od čeho>
Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.
účastnit se <čeho>
Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.
zanechávat <čeho>
Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.
nechat si ujít
Nechat si ujít znamená promeškat nebo zmeškat něco, co bylo možné využít nebo prožít.
nevšímat si <čeho>
Ignorovat; nevšímat si čeho.
odstoupení <od čeho>
Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.
ústit <do čeho>
Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.
dostávat se <komu čeho>
Dostávat se
vyplývat <co z čeho>
Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.
udeřit (hlavou)
Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.
rozhodnout se <pro co>
Rozhodnout se pro co: vybrat si něco po důkladném zvážení všech alternativ.
neobejít se <bez čeho>
Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.
nedostávat se <čeho>
Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.