Nacpat <co na co> - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vyrazit (obilí)

Vyrazit obilí znamená sesbírat ho do siláže nebo do snopků.

vyvolávání <čeho>

Vyvolávání je proces, který spouští vyvolávání reakce, při kterém se očekávaný výsledek dosáhne pomocí určitého podnětu.

vybít <komu> (zuby)

Vybít zuby: fyzicky napadnout člověka a způsobit mu zranění, obvykle na obličeji a čelisti.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

vyrazit <kam>

Vyrazit znamená opustit současné místo a cestovat do určeného místa.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

vtipně odpovědět <komu>

Vtipně odpovídat je schopnost reagovat spontánně a originálně na určité situace, aby člověk druhého pobavil.

konkurovat <komu>

Konkurovat znamená soutěžit o stejnou věc nebo pozici, snažit se dosáhnout stejného výsledku jako někdo jiný.

lnout <ke komu>

Lnout se znamená snažit se získat něčí přízeň nebo pozornost.

uložit <co komu>

Uložit znamená přidělit nebo dát někomu něco pro uchování.

vracet čest <komu>

Vracet čest: projevit úctu druhému člověku slovy nebo činy, aby potvrdil/a jeho význam.

pojmout zášť <ke komu>

Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

mince

Mince je miniaturní platidlo, které je vyrobeno z kovu a používá se k placení.

opatřovat <co komu>

Opatřovat znamená poskytovat co komu potřebuje nebo vyžaduje; dávat něco, co je nezbytné nebo prospěšné.

polámat <komu> (kosti)

Polámat kosti (někomu) znamená přetrhat kostní tkáň a způsobit poranění.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

zabavit <komu> (majetek)

Zabavit (majetek): usilovat o oprávněnou konfiskaci majetku k následnému prospěchu a užitku státu.

nechat <čeho>

Nechat = ponechat, nechat být, připustit existenci a dopustit, že se něco stane, aniž bychom to ovlivnili.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

objasňovat <co komu>

Objasňovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo myšlenky někomu.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout = uniknout nebo se zachránit z nebezpečné situace.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat moc nebo kontrolu nad čím.

překážet <komu>

Překážet: představovat přítěž nebo bránit činu, úkolu nebo cíli.