Nacpat <co na co> - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

vrážet <do čeho>

Vrážet do něčeho znamená zabodávat, zasouvat silou.

poškodit (sirotka)

Poškodit: učinit něco, co poškozuje nebo ohrožuje zdraví, majetek nebo dobré jméno někoho.

půjčit <komu> (peníze)

Půjčit peníze: poskytnout finanční prostředky k užití druhé straně, často s určením splácení.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

radit <co komu> (tajně)

Radit znamená nabízet názor nebo radu, aby se pomohlo druhému rozhodnout, co je pro něj nejlepší.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

poskytnout ubytování <komu>

Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

předpisovat <co komu>

Předpisovat znamená dávat někomu příkaz, nařízení nebo zákon.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

vydávat <co komu>

Vydávat: dávat něco do oběhu nebo komu, vydávat povolení, licenci, zaštítit.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

projevit soustrast <komu>

Vyjádřit soustrast = projevit upřímnou soustrast a solidaritu s danou osobou.

natlouci

Natlouci: silně něco udeřit nebo rozdrtit, aby se z něčeho dostalo něco uvnitř.

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

zranit si (koleno)

Ublížit si na koleni, například v důsledku pádu či úrazu, případně poškození svalu nebo kloubu.

dopisovat <co do čeho>

Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.