Vyřešit <co> - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

upadnout do snění

Upadnout do snění znamená uvolnit se a vychutnat si krásný, relaxační stav mysli a těla.

trhat sebou

Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.

hodit se <co k čemu>

Hodit se znamená vyhovovat, pasovat, být vhodné.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

hodit se

Vyhovovat, líbit se, být vhodný, sedět k sobě, být výstižný.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

nechat plavat <co>

Nechat plavat znamená nevšímat si něčeho nebo někoho a nezasahovat do toho.

rozumějící se samo sebou

Samozřejmost, jednoduchost, bez nutnosti dalšího vysvětlení.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout čeho je dosažení něčeho požadovaného; dosáhnout cíle, výsledku nebo určitého stavu.

upadnout <do čeho>

Upadnout = ztratit vlastní stabilitu a pád do čeho (např. do bezvědomí, do země).

za sebou

Za sebou: za sebe, za následujícími, v následujícím pořadí.

rozhodnout se <k čemu>

Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.

hlava (čeho)

Hlava je vrchol nebo vrcholová část těla, obvykle omezená krkem a obklopená čelistmi a čelistmi.

ústit <do čeho>

Ústit znamená vyústit, přecházet z jednoho stavu do jiného.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho nežádoucího.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.

vrývat <co do čeho>

Vrývat znamená vrtat nebo šroubovat s použitím šroubováku.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

účastnit se <čeho>

Účastnit se znamená být součástí něčeho a účastnit se aktivním způsobem. Znamená to vykonávat konkrétní činnosti, poskytovat podporu nebo se účastnit v nějakém procesu.

používat <čeho>

Používat: vyžadovat, využívat nebo využívat něco k danému účelu; použití něčeho pro vlastní potřebu.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

upadnout (úroveň)

Pád do nižší úrovně; zhoršení nebo snížení hodnoty, kvality nebo pozice.