Praštit - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

považovat si <čeho>

Vážit si něčeho; uznávat hodnotu nebo důležitost čehosi.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.

hodit <co kam>

Hodit znamená vhození čehokoli kamkoli. Může to být hodit srdce k někomu, hodit věc na stůl nebo hodit lano přes palubu.

chopit se <čeho>

Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.

převzít <co z čeho>

Převzít: vzít na sebe odpovědnost, přijmout něco, čím se zavazujeme plnit.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

cukat sebou

Cukat sebou znamená poskakovat a hýbat se rychle a nekontrolovaně.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

nakouknout <do čeho>

Nakouknout: získat první, rychlý pohled do čeho.

účastnit se <čeho>

Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

vyřešit

Vyřešit: nalézt řešení pro daný problém nebo situaci.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získat myšlenky, informace nebo předpoklady z čehož/čeho.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout daného cíle/místa; dosáhnout výsledku/stavu.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

nedbat <čeho>

Nedbat znamená ignorovat nebo přehlížet něco; zanedbat, nevěnovat pozornost nebo ignorovat danou situaci.

odchýlit se <od čeho>

Odchýlit se od čeho znamená činit něco odlišného či jiného, než je obvyklé či očekávané.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

nechat se podplatit

Podplácení je jednání, při kterém se osoba nebo organizace účastní nezákonného jednání, aby získala prospěch.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

zadní část hlavy

Zadní část hlavy je oblast za ušima a kolem krku; tato oblast je obvykle měkčí a citlivější než čelo.

vrhnout se

"Vrhnout se" znamená rychle a bez zvažování se pustit do něčeho.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.