Praštit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu praštit.
Význam: Náraz, rána; silné udeření, rána, dopad, náraz.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
nechat se napálit
Nechat se napálit znamená podstoupit neoprávněnou nebo neúměrnou ztrátu nebo zneužití tím, že se člověk nechá oklamat nebo ošálit.
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
týkat se <čeho>
Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.
všimnout si <čeho>
Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.
abstrahovat <od čeho>
Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.
vyplývat <co z čeho>
Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.
vyjmout <co z čeho>
Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.
upadnout do dluhů
Upadnout do dluhů znamená vzniknout v důsledku neplacení finančních závazků ve finanční nouzi.
vykroutit se <z čeho>
Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.
zanechat (osudu)
Zanechat znamená opustit nebo ponechat; odkázat se na osud nebo nechat věci, aby se vyvinuly bez jakéhokoli zásahu.
vyplývat <z čeho>
Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.
dovtípit se <čeho>
Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.
zradit <koho od čeho>
Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.
rozhodnout se <k čemu>
Udělat jasné rozhodnutí o tom, co je třeba udělat.
vyřešit
Vyřešit: najít řešení, dojít k závěru nebo konci, zvládnout problém nebo situaci.
dotýkat se <čeho>
Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.
usekávat (hlavy)
Usekávat znamená odříznout část těla, obvykle hlavu.
vpalovat <co do čeho>
Vpalovat znamená zasouvat cosi do něčeho otvoru, například hřebík do dřeva.
odradit <koho od čeho>
Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.
obrys (hlavy)
Obrys je výraz pro obecnou formu něčeho, obzvláště pro nejasný nebo neostrý obraz nebo vnímání. Obvykle se používá k popisu hlavy nebo obličeje.
dožadovat se <čeho>
Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.
nakouknout <do čeho>
Nakouknout: získat první, rychlý pohled do čeho.
udeřit (pálkou)
Udeřit znamená fyzicky kontaktovat něco násilím, např. pálkou.
zanechávat <čeho>
Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.
zříkat se <čeho>
Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.
vypadávat <co z čeho>
Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.