Praštit - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

praštit sebou

Náhlý, silný pohyb dopředu, který se provádí s velkou rychlostí, často doprovázený zvukem bouchání.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

zadní část hlavy

Zadní část hlavy je oblast za ušima a kolem krku; tato oblast je obvykle měkčí a citlivější než čelo.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

oblékat se <do čeho>

Převléct se do daného oděvu nebo oblečení.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.

uhodit

Uhodit je fyzicky napadnout, být agresivním a použít fyzickou sílu.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

míchat se <do čeho>

Míchat se: do čehokoliv, aby se zapojilo do činnosti nebo se změnila situace.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

házet sebou

Házet sebou je výraz pro hrubé a nekontrolované pohyby těla, které mohou vyvolat zmatení, strach nebo úzkost.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijmout na sebe riziko nebo odpovědnost za něco.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

vytahovat <z čeho> (krev)

Vytahovat krev znamená odebírat krev pro diagnostiku nebo léčbu.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

vážit si <čeho>

Vážit si znamená uznávat a oceňovat hodnotu čeho, vyjadřovat úctu a dávat najevo uznání.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

vydělit <co z čeho>

Vydělit znamená oddělit část z celku.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

napovídat <čeho>

Napovídat znamená dávat náznaky nebo nápovědy k určitému tématu či řešení.

rozhodnout se

Rozhodnout se znamená učinit jasné a pevné rozhodnutí o něčem; jednat s pevnou vůlí a odhodláním.

zmocnit se <čeho>

Získat plnou moc a kontrolu nad něčím.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

vrhnout (do vězení)

Vrhnout: umístit (někoho) do vězení nebo uvěznit.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.