Praštit - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

nechat se kým živit

Nechat se kým živit znamená přijímat finanční podporu od někoho jiného, aby jste mohli žít.

zaplést <co do čeho>

Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho znamená odmítnout, přestat se o něco snažit nebo se zbavit něčeho.

vytrhnout <co z čeho>

Vytrhnout: odtrhnout či odebrat něco z něčeho nebo někoho silou.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

hodit výš n. dál

Hodit výš znamená přenést něco do vyšší úrovně nebo na dálku - zvýšit možnosti, přístup nebo dosah.

upustit

Upustit znamená odpustit, odložit nebo zrušit; uznat něco jako neplatné, nebo se vzdát nějakého práva.

chopit se <čeho>

Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

uhodit

Uhodit znamená rychle a silou zasáhnout něco nebo někoho.

hodit <po kom>

Hodit po kom znamená ohradit se proti někomu, odmítnout jeho názory nebo postoje.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout cíle, úspěchu nebo výsledku po dlouhém úsilí.

hodit (oštěpem)

Hodit oštěpem: vystřelit oštěp do vzdálenosti pomocí silného hodu.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

vydělovat <co z čeho>

Vydělovat je oddělit část z celku.

využívat <čeho>

Využívat: využívat čeho/čeho se týká, znamená používat nějaký zdroj, možnosti nebo výhody k dosažení určitého cíle.

vplést <co do čeho>

Vplést: začlenit do něčeho, čím se mění vzhled nebo struktura.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

nechat se napálit

Nechat se napálit znamená podstoupit neoprávněnou nebo neúměrnou ztrátu nebo zneužití tím, že se člověk nechá oklamat nebo ošálit.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se do něčeho znamená přímo či nepřímo se zapojit nebo zapojovat se do činností, situací nebo vztahů.

být původcem <čeho>

Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.

nechat

Nechat: ponechat, připustit, dovolit, nebránit se.