Praštit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu praštit.
Význam: Náraz, rána; silné udeření, rána, dopad, náraz.
uhodit (do hlavy)
Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.
udeřit
Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.
bouchnout
Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.
hodit (kamenem)
Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.
vrhnout
Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.
mrštit
Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.
zanechat <čeho>
Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
rozhodnout se (ke sňatku)
Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.
vyřešit <co>
Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.
upadnout
Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.
svalit se
Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.
žuchnout
Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.
seknout sebou
Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.
Podobná synonyma
nechat plavat <co>
Nechat plavat znamená nevšímat si něčeho nebo někoho a nezasahovat do toho.
uhodit
Uhodit je dát někomu ránu, úder nebo kopnutí, které může způsobit bolest nebo zranění.
pocházet <z čeho>
Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.
přidávat <co do čeho>
Přidávat znamená připojit něco k něčemu jinému, aby toho bylo více.
obviňovat <koho z čeho>
Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.
dbát <čeho>
Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.
mlátit <do čeho>
Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.
hodit vzhůru
Hodit vzhůru znamená odhodit něco do vzduchu, aby se dostalo do vyššího postavení.
zastávat se <čeho>
Zastávat se čeho znamená vyjádřit názor, že něco je správné, a bránit to.
rozhodnout
Udělat jasné a finální rozhodnutí, které je založeno na důkladném uvažování a zvážení všech dostupných možností.
mrštit ven
Mrštit ven znamená odmítnout nebo odstranit něco, co je nepříjemné nebo nežádoucí.
nakukovat <do čeho>
Nakukovat znamená pozorovat něco nebo někoho skrytě, z dálky nebo diskrétně.
nevšímat si <čeho>
Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.
nechat spadnout
Nechat spadnout znamená ponechat bez pomoci, nezasáhnout ani nezasahovat.
nechat <co kde>
Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.
vážit si <koho n. čeho>
Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.
zprostit <čeho>
Zprostit se znamená osvobodit se od něčeho; uvolnit se, zbavit se.
využít <čeho> (negativně)
Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.
odloučit se <od koho n. od čeho>
Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.
pouštět se <do čeho>
Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.
vyznávat se <z čeho>
Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.
oddělovat <co od čeho>
Oddělovat znamená rozdělit jednu věc od druhé, aby byly izolovány.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: dostat se k cíli, dosáhnout úspěchu či výsledku.
těžit <z čeho>
Těžit
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.
ujímat se <čeho>
Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.
trhat sebou
Trhat sebou znamená tělesně či duševně zuřivě reagovat, bušit do předmětů, křičet nebo sebou šíleně házet.
odradit <koho od čeho>
Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.