Praštit - synonyma

uhodit (do hlavy)

Uhodit do hlavy: použít sílu nebo násilí, aby byl druhý člověk zraněn nebo bylo dosaženo nějakého cíle.

udeřit

Udeřit znamená fyzicky či psychicky napadnout někoho nebo něco silou.

bouchnout

Bouchnout znamená rychle a násilně narazit, vybouchnout nebo jinak pohnout.

hodit (kamenem)

Hodit: házet předměty, např. kameny, balónky, míče, aby se dostaly na místo nebo člověk.

vrhnout

Vrhnout znamená hodit něco daleko před sebe nebo od sebe.

mrštit

Mrštit znamená házet či vyhazovat kamkoli s rychlostí/silou.

zanechat <čeho>

Opustit, nechat něco za sebou, odložit, nechat nebo dát někomu jako dědictví.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).

rozhodnout se (ke sňatku)

Rozhodnout se ke sňatku znamená učinit odvážné a závazné rozhodnutí o budoucnosti, které se vztahuje ke dvěma lidem.

vyřešit <co>

Vyřešit: najít řešení pro problém, úkol nebo situaci.

upadnout

Upadnout znamená padnout k zemi nebo do jiného místa z nejvyššího bodu, nebo upadnout do stavu neúspěchu, zoufalosti nebo bídy.

svalit se

Uskutečnit se rychlým způsobem, dojít k okamžitému konci; sesypat se, skončit.

žuchnout

Žuchnout je slangový výraz pro pád nebo nešťastnou kolizi, kdy člověk jen krátce padá a následně se zase zvedne.

seknout sebou

Udeřit se do země s plnou silou; obvykle provázené padnutím nebo ztrátou vědomí.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.

odvodit <co z čeho>

Odvodit znamená "vyvodit nebo učinit závěr z dřívějších informací nebo argumentů".

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

zbavit se <čeho>

Vyhnout se, osvobodit se, zbavit se čeho/čeho.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat informace nebo závěry z daných faktů a okolností.

řezat <do čeho>

Řezat: Uříznout nebo rozříznout pomocí nůžky, nůže nebo jiného nástroje.

mít užitek <z čeho>

Mít užitek z čeho znamená získat obecnou výhodu, přínos nebo prospěch z čeho.

zanechávat <čeho>

Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

být pamětníkem <čeho>

Být pamětníkem je být svědkem nějaké historické události, která se stala v minulosti.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

přejít <kolem čeho>

Přejít kolem něčeho znamená projít kolem toho, projít kolem a nezastavit se.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

upustit (hrnek)

Uvolnit, pustit hrnek; přestat držet ho.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: stát se důvodem nebo zdrojem něčeho.

odrazovat <koho od čeho>

Odrazovat znamená působit proti něčímu cíli či snaze, bránit jeho dosahování.