Zanechat <co komu> - synonyma

poručit zůstavit

Poručit zůstavit znamená přikázat někomu, aby přestal s činností, kterou provádí.

poslat <koho ke komu>

Poslat = odeslat, zaslat; ke komu = k cílovému adresátovi.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

odmítnout (ženicha)

Odmítnout ženicha znamená odmítnout jeho návrh na sňatek.

odmrštit

Odmrštit znamená prudce odstrčit, odstrčit nebo odhodit něco či někoho.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit jej jinou osobou, např. nahradit někoho v práci nebo na nějakou dobu převzít jeho roli.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se znamená pokusit se oslnit někoho kolem sebe, aby vám udělil nějakou pozornost.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

nominovat <koho>

Nominovat znamená oficiálně navrhnout jeho kandidaturu na nějakou funkci nebo pozici.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vzít <co komu>

Vzít: převzít něco od někoho, brát si na vlastní užití.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

využít <koho>

Využít znamená využít jeho schopností, znalostí a dovedností ve prospěch sebe nebo jiného subjektu.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

přijít <na koho>

Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

poznat <koho n. co>

Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

vyrovnat se <komu>

Vyrovnat se s někým znamená najít způsob, jak se smířit s jeho činy nebo postojem.