Nechat propadnout - synonyma

vylomit (dveře)

Fyzicky otevřít dveře silou, buď je rozbít nebo je vytrhnout za použití nějakého nástroje.

vysadit

Vysadit znamená přenést rostlinu ze země, aby se mohla přesunout jinam, nebo aby byla vysazena do jiného prostředí.

vytlouci

Vytlouci znamená fyzicky vyrazit nebo vymačkat, např. klíč z klíčové dírky, odstranit, odříznout.

prokopat (chodbu)

Prokopat znamená vyhloubit (vzdušnou nebo pevnou) chodbu pomocí rýče, lopaty a dalšího nářadí.

vyklíčit

Vyklíčit znamená otevřít nebo odstranit obal, aby bylo možné přemístit nebo získat přístup k ukrytým objektům.

vypučet

Vypučet znamená odstranit nebo odstranit; obvykle se používá k popisu odstranění něčeho z něčeho.

vyrašit

Vyrašit znamená objevit se nebo vyjít najevo, obvykle poprvé.

vytrysknout (slzy)

Vytrysknout znamená náhle vyjít, vystříkat nebo vylít, obvykle se to používá pro slzy.

vyšlehnout

Vyšlehnout je označení pro prudké vybuchnutí ohně, plamene nebo síly.

vyhrknout

Vyhrknout znamená náhle, nečekaně a bez přemýšlení vyslovit nějakou myšlenku či výrok.

vyjet (prudce)

Vyjet prudce znamená rychle odjet, vyjet z místa nebo z křižovatky.

vyběhnout

Vyběhnout: rychle se pohybovat směrem vzhůru, ze země, běžet rychle, často za účelem útěku nebo úniku.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout nebo dosáhnout úspěchu, ukončit úspěšně nebo se s něčím vypořádat.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyjít n. vyjet si (na výlet)

Vyjít je vyjet si (na výlet) nebo také vyrazit, opustit místo/příbytí a zaměřit se na něco nového.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vyhnat

Vyhnat: vyštvat, vystrčit, vyženout, vyhodit, vyhánět.

dát nedostatečnou

Dát nedostatečnou: hodnotit činnost či výkon nedostatečně, nepostačujícím způsobem.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

snažit se nepotkat <koho>

Vyhýbat se někomu, aby se nestalo něco nepříjemného nebo nepříjemných situací.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

dodělat <koho co>

Dodělat: dokončit, udělat konečné úpravy a opravy na něčem nebo někom.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

líbat <koho>

Líbat se označuje pro dotek rtů, obvykle ve výrazu lásky nebo náklonnosti.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

přilákat <koho>

Přilákat: vyvolat zájem a přitáhnout pozornost, vyvolat účast či zájem.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

vykrádat <koho>

Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

prudce

Rázně, náhle a s velkou silou.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

pustit se (do práce)

Začít se zabývat/pracovat nad něčím, často s vášní, energií a odhodláním.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

předčit <koho>

Předčit znamená dosáhnout lepších výsledků než někdo jiný.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.