Rozhodnout se - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu rozhodnout se.
Význam: Rozhodnout se znamená učinit jasné a nezpochybnitelné rozhodnutí, které se týká budoucnosti.
učinit rozhodnutí
Přijmutí jasného a závazného rozhodnutí.
zaváhat
Zaváhat znamená váhat, nevědět, mít pochybnosti, nevědět jak se rozhodnout, být nejistý.
odhodlat se <k čemu>
Udělat odvážný krok a rozhodnout se vyřešit danou situaci.
vybrat si <co>
Vybrat si: udělat volbu, zvolit si z několika možností.
zvolit si
Vybrat si z několika možností; učinit volbu, zvážit všechny alternativy a vybrat tu nejlepší.
povědět
Povědět: sdělit informace, vyprávět příběh nebo vysvětlit něco verbálně.
sdělit
Sdělit: předat informaci jiné osobě nebo skupině lidí.
naznačit
Ukazovat, naznačovat, dávat najevo; poukazovat na něco pomocí náznaku nebo znamení.
prozradit
Vyjevit, odhalit informaci, kterou se snažíme udržet v tajnosti.
zamlčet
Umlčet, ututlat, neříci nic o něčem nebo někom; mlčet o něčem, aby se to nedostalo na veřejnost.
požádat <o co>
Požádat: Žádat o něco, aby bylo poskytnuto. Prostě se o něco zeptat.
poprosit
Poprosit znamená požádat o něco s úctou a vůlí pomoci.
domluvit se <s kým>
Domluvit se je ujednat si něco s někým; dosáhnout dohody a porozumění mezi dvěma nebo více stranami.
dohodnout se
Dohodnout se znamená dojít k dohodě nebo shodě mezi dvěma nebo více stranami, které se shodnou na nějakém uskutečnitelném řešení.
nazvat <koho jak>
Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.
pojmenovat
Pojmenovat znamená přiřadit určitému předmětu, osobě či jevu příslušné označení.
Podobná synonyma
upíchat <koho>
Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.
útočit <na koho>
Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.
spasit <koho>
Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.
pochválit <koho> (velmi)
Pochválit
disgustovat <koho>
Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.
vzrušit <koho> (smyslně)
Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.
dohodnout
Dohodnout znamená smířit se na stejnou úroveň a dosáhnout souhlasu mezi stranami.
učinit prognózu
Učinit prognózu je předpovědět budoucí vývoj nebo výsledek.
tížit <koho co>
Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.
chránit <koho>
Chránit znamená ochraňovat, dbát o bezpečí a zdraví někoho.
konečné rozhodnutí
Konečné rozhodnutí je definitivní, nezměnitelné a nelze proti němu podat odpor.
popravovat <koho>
Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.
uhodit <koho>
Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
odkládat (rozhodnutí)
Odkládat: odložit něco na pozdější čas; odložit něco, co má být učiněno, aby se o něm později rozhodlo.
přivést <k čemu>
Přivést = dovevést něco/někoho na určité místo, aby zde mohlo být použito/využito.
oklamat <koho>
Oklamat
přenést <co na koho>
Přenést znamená převést něco na někoho jiného.
věnovat se <čemu>
Věnovat se něčemu znamená zaměřit se na to, usilovat o to a soustředit se na to.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
osvobodit <koho>
Uvolnit někoho z pout, povinností nebo jiného omezení/závazku.
vyloudit <co z koho>
Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.
vybavovat <koho čím>
Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
zdravit <koho>
Zdravit
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
naklonit si <koho>
Naklonit si
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.