Oprostit <koho od čeho> - synonyma

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

odstranit (z funkce)

Odstranit (z funkce) znamená odstranit nebo eliminovat něco ze své role nebo funkce.

odstavit

Odstavit znamená ukončit nebo přerušit činnost, provoz nebo činnosti.

odvolat

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit rozhodnutí, příkaz nebo pověření.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

vymanit

Vymanit se znamená uniknout z něčeho, co člověka omezuje, nebo se dobrovolně zbavit něčeho, co mu brání.

osvobodit

Uvolnit nebo osvobodit někoho nebo něco ze svazku nebo jiného omezení.

uvolnit

Uvolnit znamená osvobodit, uvolnit napětí, prostor nebo zdroje; nebo osvobodit od povinnosti, příkazu nebo obav.

odvléci <koho kam>

Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.

zbývat <co komu>

Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

uvolnit se

Uvolnit se znamená odložit stres a napětí a relaxovat, uvolnit se fyzicky i psychicky, být si více vědom sebe sama a svého okolí.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

překážet <komu>

Překážet: představovat přítěž nebo bránit činu, úkolu nebo cíli.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená zažít silné a intenzivní city k osobě, kterou milujete.

vnucovat se <komu>

Vnucovat se znamená prosazovat se nebo se snažit získat pozornost, aniž by byl požádán.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

dostat <z koho> (peníze)

Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.

dát se <do čeho>

Dát se: začít se něčím zabývat, aplikovat něco do praxe.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.