Facebook

Oprostit <koho od čeho> - synonyma

Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu oprostit <koho od čeho>.

Význam: Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

odstranit (z funkce)

Odstranit (z funkce) znamená odstranit nebo eliminovat něco ze své role nebo funkce.

odstavit

Odstavit znamená ukončit nebo přerušit činnost, provoz nebo činnosti.

odvolat

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit rozhodnutí, příkaz nebo pověření.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

vymanit

Vymanit se znamená uniknout z něčeho, co člověka omezuje, nebo se dobrovolně zbavit něčeho, co mu brání.

osvobodit

Uvolnit nebo osvobodit někoho nebo něco ze svazku nebo jiného omezení.

uvolnit

Uvolnit znamená osvobodit, uvolnit napětí, prostor nebo zdroje; nebo osvobodit od povinnosti, příkazu nebo obav.

Podobná synonyma

ukázat <komu> (cestu)

Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.

účastnit se <čeho>

Spoluúčastnit se na něčem, být součástí či se podílet na činnosti nebo procesu.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.

nedůvěřovat <komu>

Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.

uvolnit <co>

Uvolnit: osvobodit, uvolnit se z restriction nebo omezení.

zanechat <čeho>

Zanechat: ponechat, pozůstat po, zůstat v účinnosti, předat něco dál.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.

vzít <komu> (papíry)

Vzít (papíry) znamená převzít do vlastnictví papíry, které byly původně vlastněné jinou osobou.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

přisuzovat <co komu>

Přisuzovat: dávat někomu nebo něčemu určité vlastnosti, kvality nebo funkce.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

dávat přednost <komu n. čemu>

Dávat přednost znamená preferovat, upřednostňovat nebo dát přednost někomu nebo něčemu.

nastěhovat <koho kam>

Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít s něčím novým; vyzkoušet si něco nového; začít s čímžkoli novým; odhodlaně se pustit do něčeho.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

připomínat <co komu>

Připomínat - uvědomit si něco, co se již dříve stalo nebo bylo řečeno.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

vyslovovat <komu> (lásku)

Vyjadřovat lásku někomu nahlas.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.