Přidělit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

určit

Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

posmívat se <komu>

Smát se na úkor někoho jiného.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

odnímat <co komu>

Odnímat je vzít něco někomu, co mu právem patří.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

vnuknout <co komu>

Vnuknout znamená nápad, myšlenku či pocit vnést do mysli druhého.

vyznamenat <koho>

Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.

vyhodit <odkud>

Vyhodit znamená odebrat nebo odstranit něco z určitého místa, například vyhodit z domu.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

domlouvat se <na koho>

Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

vykreslit <co komu>

Vykreslit znamená zobrazit či popsat něco ve formě obrázku nebo slov.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

lichotit <komu>

Lichotit je mluvit k někomu příjemně, chválit ho, aby vzbudil pocit sebeuspokojení.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

zjednat <pro koho co>

Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

přiřknout (statek)

Přiřknout znamená udělit, převést nebo zajistit někomu věcné právo, například právo vlastnit statek.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.