Přidělit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

určit

Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

nadávat <komu>

Nadávat znamená používat urážlivá slova k obvinění či kritice dané osoby.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

ulevit <komu>

Ulevit znamená pomoci k osvobození od bolesti, úzkosti nebo jiného nepříjemného stavu.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

uložit (knihy)

Uložit znamená uspořádat a uschovat knihy na jejich místo.

vypravovat <co komu>

Vypravovat znamená rámci ústní komunikace vyprávět něco druhé osobě.

opíchat <koho>

Opíchat znamená použít násilí na druhé osobě. Obvykle se to týká bodnutí či zranění pomocí nůže nebo jiného ostrého předmětu.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

uložit

Uložit znamená uschovat informace, data nebo soubory do trvalé paměti počítače, datového úložiště nebo jiného média.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

nepřiznat <co komu>

Nepřiznat - odmítnout něco přiznat; neuznat, že se něco stalo/nebo že je někdo vinný.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

představovat <koho>

Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, zavádět, zfalšovat informace nebo manipulovat s druhým.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

vymezit <co>

Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.