Přidělit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

určit

Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

dokázat <komu> (vinu)

Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

uráčit se <komu>

Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

obmyslit <koho čím>

Obmyslet znamená vymyslet, vymýšlet či vymyšlenou záležitost uskutečnit.

připravovat <koho o co>

Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

oklamat <koho>

Oklamat znamená uvést ho v omyl, zmást ho lží nebo podvodem.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

nalhat <co komu>

Nalhat je slovní spojení, které znamená lhát někomu nebo něčemu. Jde o úmyslné lhaní k tomu, aby byla získána výhoda.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat a věnovat pozornost člověku nebo jeho činům po dlouhou dobu.

vzepřít se <komu>

Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

vzít <komu> (pas)

Vzít někomu pas znamená odebrat mu dočasně právo cestovat do jiných zemí.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená ublížit jemu nebo jeho majetku nebo jeho dobré pověsti.

dodat zbraně <komu>

Předat určitému subjektu zbraně a další vybavení.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vyhubovat <komu>

Udělit někomu pokutu, trest či jiný druh postihu za porušení pravidel.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.