Vyhostit - synonyma

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

vykázat

Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit někoho z místa nebo z prostoru.

vyloučit

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit; případně se vyhnout něčemu.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

odvracet se <od koho>

Vyhýbat se člověku nebo situaci; vytvářet si odstup.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

podplatit <koho>

Podplatit znamená přesvědčit člověka k provedení nezákonného nebo nepoctivého jednání za úplatu.

počítat <koho kam>

Počítat jest prováděním matematických operací s čísly, které jsou určeny k tomu, aby se dospělo k danému výsledku.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

živit <koho>

Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

pošvihat <koho>

Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.

poučovat <koho>

Výukou informovat a vychovávat člověka, aby pochopil nějaké principy, zásady či informace.

uspat <koho>

Uspat znamená uspat osobu, aby byla v bezvědomí, obvykle pomocí léku.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.