Vyhostit - synonyma

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

vykázat

Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit někoho z místa nebo z prostoru.

vyloučit

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit; případně se vyhnout něčemu.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

oslavovat <koho>

Projevovat úctu k někomu, veřejně ho chválit a oslavovat.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.

intervenovat <za koho>

Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

upomínat <koho>

Upomínat: napomínat, připomínat někomu jeho povinnosti, závazky nebo obecně nějakou skutečnost.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

oblíbit si <koho>

Oblíbit si znamená mít k němu pozitivní vztah a přát mu dobře.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni a být tak o krok napřed.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

dohlédnout <na koho>

Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

pošoustat <koho>

Pošoustat je slangový výraz pro okrádání nebo podvádění někoho.

určit

Určit: stanovit, vybrat, vymezit nebo vyřešit něco jasně, konkrétně a s určitostí.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.