Vyhostit - synonyma

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

vykázat

Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit někoho z místa nebo z prostoru.

vyloučit

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit; případně se vyhnout něčemu.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

předběhnout <koho>

Předběhnout znamená být rychlejší než konkrétní osoba a dosáhnout cíle dříve.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky trýznit, zneužívat, ubližovat nebo znepříjemňovat život.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

vypotácet se <odkud>

Vypotácet se znamená zmateně se pohybovat nebo něco hledat bez výsledku.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

ujmout se <koho>

Ujmout se někoho znamená převzít zodpovědnost za něj a starat se o něj, což může znamenat poskytnout pomoc nebo podporu.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená mít původ nebo vzniknout .

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

odstěhovávat <koho n. co>

Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

vypovědět

Vypovědět znamená sdělit svůj názor nebo svůj postoj, nebo říct něco, co bylo ukrásto nebo prokázáno.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout někoho nebo něco.

ovládnout <koho> (pýcha)

Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.