Vyhostit - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu vyhostit.
Význam: Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
vypovědět <koho>
Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.
vykázat
Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit někoho z místa nebo z prostoru.
vyloučit
Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit; případně se vyhnout něčemu.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
prokázat
Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
Podobná synonyma
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.
vypudit <koho>
Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.
přimět <koho> k zastavení
Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.
určit
Určit: stanovit, specifikovat nebo vymezit.
velebit <koho>
Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.
vyhnat <koho>
Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.
zmučit <koho>
Zmučit
dostat <co z koho> (násilím)
Získat násilím něco od někoho.
zostudit <koho>
Zostudit
klamat <koho>
Klamat
ukolébávat <koho>
Ukolébávat
zavrhovat <koho n. co>
Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.
hnát <koho> odkud
Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
vyburcovat <koho>
Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.
zkrátit <koho>
Zkrátit
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
pomlouvat <koho>
Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.
být odpovědný <za koho>
Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
odpudit <koho>
Odpudit
spalovat <koho n. co>
Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vychovávat někoho tak, aby se správně choval a dodržoval pravidla.
zhanobit <koho n. co>
Zhanobit znamená poškodit čest, čestnost nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.
požadovat výkon <od koho>
Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.
ukojit <koho>
Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.
utvrdit <koho v čem>
Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.
oslňovat <koho>
Oslňovat
vyvolat <koho>
Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.