Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

zamilovat si <koho n. co>

Cítit silnou lásku k někomu nebo něčemu, prožívat silné city a touhu být s ním/s ním.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.

napadat <koho co>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho nebo něco.

pomluvit <koho>

Pomluvit znamená šířit o něm nepravdivé informace.

smířit <koho s kým>

Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

porážet <koho>

Porážet znamená vyhrávat nad ním, čímž se dosáhne jeho úplného zničení.

dloubat <do koho>

Dloubat je vystupňovaná forma útoku člověka na člověka, kdy se snaží druhému ublížit rány do jeho těla.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

pošoustat <koho>

Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

proklínat <koho>

Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.