Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

okrášlit <koho n. co>

Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.

omezit (zásoby)

Omezit znamená snížit množství čeho, což se obvykle týká zásob.

zdolat <koho>

Zdolat : dosáhnout vítězství nad , porazit a ukončit jeho nadvládu.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést a připravovat někoho k dospělosti a zodpovědnosti, poskytovat mu hodnoty a návyky.

ponižovat<koho>

Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.

uvést ve vztah

Uvést ve vztah znamená srovnat nebo porovnat dvě nebo více nápadů, myšlenek nebo pojmů.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

podplácet <koho>

Podplácet znamená dávat někomu peněžní nebo jiné výhody, aby přiměl člověka k neetickému jednání.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

líbat <koho>

Líbat je fyzická a obvykle romantická činnost, kdy se dva lidé dotýkají rty.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená učinit jej předmětem újmy/poškození na jeho reputaci nebo dobrém jménu.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.