Facebook

Vymezit - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vymezit.

Význam: Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

Podobná synonyma

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat a ublížit druhé osobě.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

vytrhnout <koho> (z prostředí)

Vytrhnout (koho) z prostředí znamená odstranit jej z dané situace a změnit jeho prostředí.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená přidávat, dotvářet nebo prohlubovat vztah k někomu s úmyslem získat jeho přízeň.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

rozkřikovat se <na koho>

Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.

vzrušit <koho>

Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

definovat

Definovat je stanovit význam nebo vymezit hranice pojmu, aby se učinil jasným.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

střídat <koho kým>

Střídat znamená měnit se v činnosti nebo funkci v určitém časovém interválu. Ve vztahu k lidem to znamená vyměňovat se v provedení určitých činností.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.