Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

promluvit <na koho>

Promluvit znamená mluvit s tím kým osobou, vysvětlovat a vyjadřovat své myšlenky nebo názory.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky trýznit, zneužívat, ubližovat nebo znepříjemňovat život.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu trest za jeho chování nebo prohřešek.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

určit (viníka)

Ustanovit viníka, zjistit, kdo je odpovědný za něco špatného nebo nezákonného.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si z možností něco nebo někoho, zvolit na základě vlastních preferencí.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

vytrhnout <koho> (z prostředí)

Vytrhnout (koho) z prostředí znamená odstranit jej z dané situace a změnit jeho prostředí.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

omezit (platnost)

Omezit znamená stanovit nebo zavést limity, co se týká času, počtu nebo množství.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

uvést

Uvést znamená zahájit, oficiálně začít, dát do pohybu nebo zařadit.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.