Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

znesvářit <koho s kým>

Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

uvést

Uvést znamená zařadit někoho či něco do určité polohy nebo situace, začít či obnovit něco.

ohrožovat <koho>

Ohrožovat znamená ublížit, nebo poškodit někoho nebo něco.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

uvést (hru)

Začít hrát, provést potřebné úpravy a nastavení, aby byla hra připravena k hraní.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

ochlazovat <koho n. co>

Ochlazovat znamená snižovat teplotu něčeho nebo někoho.

očišťovat <koho n. co>

Očišťovat znamená čistit, odstraňovat škodlivý nebo nežádoucí obsah z koho/čeho.

pouštět se <do koho>

Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.

zjednat <koho na co>

Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

vymáznout <odkud>

Vymazání je proces, při kterém je něco odstraněno, např. při vymazání dat z disku.

shazovat<koho>

Shazovat znamená očerňovat, ponižovat nebo urážet.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

mentorovat <koho>

Mentorovat znamená poskytovat rady, podporu a vedení jiné osobě, aby mohla dosáhnout svého cíle.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.