Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

hanobit <koho n. co>

Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

děsit <koho>

Děsit znamená vyvolat u někoho strach nebo hrůzu.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

parodovat <koho>

Parodovat znamená vytvářet vtipné, satira nebo humorné imitace něčího či něčeho.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

uvést

Uvést znamená zavést nebo představit něco nového nebo již existujícího.

ničit <koho n. co>

Ničit: způsobovat destrukci, zničit, poškozovat.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

ohraničit

Ohraničit znamená stanovit nebo udělit hranici, omezit a uzavřít věc, činnost, množství apod.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.