Vymezit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu vymezit.
Význam: Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
prokázat
Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
definovat <co>
Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.
určit
Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.
ohraničit <co>
Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.
omezit
Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.
Podobná synonyma
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.
upřednostnit <koho n. co>
Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.
napadnout <koho>
Napadnout
hledět si <koho>
Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.
opít <koho>
Opít
zaútočit <na koho>
Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.
dostat <co z koho>
Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
odbýt <koho>
Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.
zadávit <koho>
Zadávit
chystat se <na koho>
Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.
odvádět <koho>
Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.
pobavit <koho>
Pobavit
hněvat se <na koho>
Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
hledět <na koho n. co>
Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.
vyvolat <koho> (ve škole)
Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.
zbít <koho>
Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.
vytáhnout <co na koho>
Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
uznávat <koho n. co>
Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.
zohyzdit <koho n. co>
Zohyzdit je vyjadřovací slovo, které znamená ošklivit, znehodnotit, zhoršit či zneuctít.
zaměstnávat <koho>
Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.