Vymezit - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

definovat <co>

Definovat znamená jasně a precizně vymezit význam pojmu.

určit

Určit znamená stanovit, definovat nebo identifikovat rozsah, hranice nebo parametry něčeho.

ohraničit <co>

Ohraničit: vymezit, stanovit meze, určit hranice.

omezit

Omezit znamená stanovit nebo stanovovat hranice, limity nebo meze.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

porazit <koho>

Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

nasytit <koho>

Nasytit znamená uspokojit jeho hlad; dostatečně ho nakrmit, aby byl spokojený.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.