Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

vyvést <koho> (ven)

Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.

vytknout <co>

Vytknout znamená kritizovat nebo obviňovat někoho z něčeho.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená vysvětlit člověku myšlenku, pojem nebo logiku, aby jim bylo více jasné.

zprotivit <co komu>

Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

dát <komu> do těla

zneužít <koho> (pohlavně)

Zneužít koho pohlavně znamená vykonávat pohlavní styk bez jeho souhlasu či násilím.

lehat si <ke komu>

Lehat si k někomu znamená důvěrné společné sdílení a intimitu. Představuje blízký vztah mezi dvěma osobami, který je vyjadřován tím, že se oba přitulí a podrží se.

zaslat <co komu>

Poslat něco někomu; max. 120 znaků: Odeslat něco k někomu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu.

upíjet <koho>

Upíjet znamená konzumovat nějakou tekutinu (např. alkohol) nezdravě často a ve velkých množstvích.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

zjistit <co> (čtením)

Zjistit : získat informace o něčem prostřednictvím čtení.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

radit <komu>

Radit je dávat návody, doporučení, rady, zkušenosti či poučení pro jiné.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

zpodobovat <koho n. co>

Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

zabavit <komu> (majetek)

Zabavit (majetek): usilovat o oprávněnou konfiskaci majetku k následnému prospěchu a užitku státu.