Určit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.
uložit <komu> (práci)
Uložit
svěřit
Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.
ustanovit do (funkce)
Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.
poskytnout (byt)
Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.
přiřknout
Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
rozpoznat
Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
přiřknout (dědictví)
Přiřknout dědictví znamená převzít odkaz po zemřelé osobě a postarat se o jeho uchování.
oplakávat <koho>
Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.
dojmout <koho>
Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.
zlehčit <koho n. co>
Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.
donutit <koho k čemu>
Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.
časově vymezit
Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.
odpustit <co komu>
Odpustit někomu je projevovat milosrdenství a nebýt na něho zlý, přestože udělal něco špatného.
zabavit <komu> (majetek)
Zabavit
nasytit <koho>
Nasytit
zastavit činnost <komu>
Přerušit činnost komu nebo čemu.
prozrazovat <co komu>
Prozrazovat znamená sdělovat někomu informace, které se měly zůstat utajeny.
obveselovat <koho>
Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.
podléhat <komu n. čemu>
Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.
ublížit <komu>
Ublížit
útočit <na koho>
Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.
zakročit <proti komu>
Zakročit znamená podniknout kroky k prevenci nebo nápravě něčeho, obzvláště pokud je to proti někomu.
bít <koho>
Bít
hlasovat <pro koho>
Hlasovat
prohlásit <koho čím>
Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.
potupit <koho>
Potupit
naznačit <co komu>
Naznačit znamená dát najevo, naznačovat, nastínit.
vytlačit <koho> (z řady)
Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.
přitlačit <koho> (ke zdi)
Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.
blahořečit <koho>
Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.
natlouci <komu>
Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.
odbýt <koho>
Odbýt
odporovat <komu>
Odporovat