Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

uštvat <koho>

Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

vzdát se (funkce)

Vzdát se znamená odmítnout nebo se vzdát něčeho, čemu se člověk dříve věnoval nebo čeho se chtěl zúčastnit.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

půjčit <co komu>

Půjčit: poskytnout něco druhému osobě, často na dobu určitou, s tím, že to bude vráceno.

namlouvat <co komu>

Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.

poškodit <koho>

Poškodit : učinit škodu, zranit, ublížit, naškodit.

ohrožovat <koho>

Ohrožovat znamená ublížit, nebo poškodit někoho nebo něco.

zjistit si <co>

Udělat si výzkum a získat informace o dané věci.

štvát <proti komu>

Štvát je verbální či fyzické napadání někoho na základě jeho názorů, víry nebo pohlaví.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

uložit

Uložit znamená zaznamenat, uchovat nebo uložit data, informace, soubor nebo informační zdroj.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

sešlehat <koho>

Sešlehat znamená fyzicky zúžit nebo dát dohromady dvě nebo více osob na základě jejich vzájemných vztahů.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená uložit mrtvé tělo do hrobu a provést všechny rituály a obřady spojené s pohřbem.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

přezírat <koho>

Přezírat znamená nadřazeně se stavět k někomu, zesměšňovat jeho činnosti a vyvíjet na něho psychický tlak.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

utrhat <komu>

Utrhat znamená odebrat něčemu nebo někomu něco, co mu patří, vyvlastnit, odebrat.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.

udělit absolutorium <komu>

Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.