Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

oblomit <koho>

Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

umořit <koho>

Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

sešlehat <koho>

Sešlehat znamená fyzicky zúžit nebo dát dohromady dvě nebo více osob na základě jejich vzájemných vztahů.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

zachytit <koho>

Zachytit znamená chytit, držet nebo uchopit danou osobu.

odstranit (z funkce)

Odstranit znamená úplně odstranit, zrušit nebo zbavit se něčeho.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

lát <komu>

Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.

ukrást <co komu>

Ukrást znamená bez svolení odcizit někomu jeho vlastnictví.

zjistit

Zjistit znamená získat informace nebo odpovědi, které nejsou okamžitě známé.

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.