Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

dostat <z koho> (peníze)

Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

hubovat <koho>

Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

vyškrábat <komu> (oči)

Vyškrábat oči někomu (nebo něčemu) znamená vyvolat bolest nebo nepříjemné pocity.

zjistit

Zjistit znamená dohledat, nalézt nebo získat informace, fakta nebo poznatky.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

dopadnout <na koho> (práce)

Dopadnout znamená vyvinout na danou osobu určitý vliv jejího jednání, činů, rozhodnutí nebo výsledků.

splnit se <komu> (sen)

Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

jmenovat

Pojem jmenovat znamená označit něco nebo někoho jménem, udělit někomu název nebo určit něčí pozici.

jít <komu> (klobouk)

Jít komu klobouk je vyjádření úcty, obdivu nebo poděkování.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

přitížit <komu>

Přitížit znamená zatížit někoho dodatečnou prací, zátěží nebo obtížemi.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

dohonit <koho>

Dohonit znamená dosáhnout stejného postavení, rychlosti nebo úrovně jako někdo jiný.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

pomoci <komu>

Pomoc znamená poskytovat podporu nebo pomoc dané osobě.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se k někomu znamená přibližovat se k němu fyzicky, psychicky i emocionálně, zlepšovat vzájemnou komunikaci a získávat jeho důvěru.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

svěřit <co komu>

Svěřit znamená předat někomu moc, odpovědnost nebo výsadu nad něčím.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.