Facebook

Určit - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.

Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

Podobná synonyma

šidit <koho>

Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.

dotírat <na koho>

Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

stanovit (předpisem)

Stanovit znamená určit, vyhlásit předpisem (zákonem, nařízením apod.) a povinně platit.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

nabít <komu>

Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

poučovat <koho>

Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.

zlákat <koho>

Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

popíchnout <koho>

Popíchnout znamená vyburcovat, podnítit, motivovat k něčemu.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit někomu trest nebo trestní postih za provinění.

uhnat <koho>

Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

rozechvět <koho>

Rozechvět se znamená vzbudit emoce, emocionální odezvu, vzrušení u někoho.

jmenovat

Pojem jmenovat znamená označit něco nebo někoho jménem, udělit někomu název nebo určit něčí pozici.

vykrást <koho n. co>

Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.

dát <co komu>

Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.

přislíbit <co komu>

Slovo "přislíbit" znamená slíbit něco konkrétního druhé osobě.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

zdravit <koho>

Zdravit znamená vyjádřit pozdrav, poděkovat, uznání nebo jiný obrazný projev úcty, přátelství nebo lásky.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená vysvětlit člověku myšlenku, pojem nebo logiku, aby jim bylo více jasné.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

nařizovat <co komu>

Nařizovat je rozkazovat ostatním, aby udělali něco konkrétního.

vykonat (práci)

Provést, splnit, uskutečnit, zrealizovat; dokončit úkol.