Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

přibližovat se <komu n. čemu>

Přibližovat se znamená blížit se k něčemu.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

vzdát se (funkce)

Vzdát se znamená odmítnout nebo se vzdát něčeho, čemu se člověk dříve věnoval nebo čeho se chtěl zúčastnit.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

ujmout se (funkce)

Ujmout se znamená vzít na sebe odpovědnost za něco/někoho a za jeho/jeho dostupnost.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

prohledávat <komu> (kapsy)

Prohledávat kapsy je činnost kontroly obsahu kapes, která se provádí za účelem nalezení ztracených, ukradených nebo schovaných věcí.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

povstat <proti komu>

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

budit <koho>

Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.

poskytnout (informace)

Poskytnout znamená dát něco někomu nebo něco předat.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

vnuknout <co komu>

Vnuknout znamená nápad, myšlenku či pocit vnést do mysli druhého.

stanovit (předem)

Stanovit znamená určit předem; definovat nebo stanovit pravidla, limity, podmínky a očekávání.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky zabránit v životě člověka nebo jiného živého tvora.

uložit

Uložit znamená uchovat data pro pozdější použití, uchovat je ve vhodné formě a udržet je v bezpečí.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat nějakou informaci ostatním lidem.

připravit <koho o co>

Připravit: předem se připravit na něco, co má nastat, což zahrnuje přípravu materiálů, času, prostoru a očekávání.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

najít <koho>

Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

vydat <co komu>

Vydat znamená předat někomu něco, například peníze, majetek nebo právo.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.