Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

uložit <co komu>

Uložit: přidělit, dát nebo svěřit někomu nebo něčemu.

splňovat <komu> (přání)

Splnit něčí přání znamená, že člověk nebo skupina lidí uspokojí očekávání druhých.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vyjadřovat zlost a nelibost vůči někomu slovním způsobem.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

odvděčit se <komu čím>

Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.

uložit <kam>

Uložit znamená uschovat informace nebo objekty na určitém místě.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

lokalizovat <koho n. co>

Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

zabavit <koho čím>

Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

pokořovat <koho>

Pokořovat znamená uznávat nadřazenost/autoritu koho/čeho a respektovat jeho/jeho vůli.

vyhýbat se (práci)

Vyhýbat se znamená unikat nebo se vyvarovat něčeho. Obvykle se užívá ve vztahu k práci - unikat odpovědnosti nebo se vyhnout povinnostem.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

ustanovit se <na čem>

Ustanovit se: usadit se, nastolit se na něčem; získat trvalou pozici.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.