Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

pečovat <o koho>

Starat se o někoho s láskou a péčí.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

snížit <komu> (plat)

Snížit (plat) znamená odečíst část peněz z platu, který daná osoba obdrží.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

sehnat (práci)

Sehnat = najít nebo získat; ve vztahu k práci = nalézt, najít, uspět v hledání, najít vhodnou práci.

radit <komu>

Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci jim v něčem, co dělají, aby dosáhli úspěchu.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

vystát <koho>

Vystát koho znamená trpělivě čekat, vydržet nebo snášet jeho chování.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

obrat^5 <koho o co>

Obrat je změna ve směru nebo výsledku činnosti. Může být vyžadován k dosažení cíle, nebo k získání výhody.

jmenovat se

Jmenovat se znamená mít označení, jméno nebo titul, který poskytuje identitu.

stanovit si <co> (jako cíl)

Stanovit si znamená určit si cíl, který chceme dosáhnout.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit, zcela zničit život.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

ulehčit <co komu>

Ulehčit: zjednodušit, usnadnit komu práci, úkol nebo situaci.

poslat <komu> vzkaz

Poslat osobě vzkaz - sdělit jí informace, myšlenky nebo pocity.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená vyzývat někoho něco udělat, například změnit postoj nebo vykonat nějakou činnost.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.