Určit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.
uložit <komu> (práci)
Uložit
svěřit
Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.
ustanovit do (funkce)
Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.
poskytnout (byt)
Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.
přiřknout
Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
rozpoznat
Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
obveselovat <koho>
Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.
brát <komu> (povolení)
Brát
pošvihat <koho>
Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.
uklouznout <komu> (noha)
Uklouznout někomu nohou je vybočit z rovnováhy a našlápnout na něčí nohu.
obelhat <koho>
Obelhat
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.
přinucovat <koho k čemu>
Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.
být na škodu <komu>
Být na škodu znamená ublížit někomu nebo něčemu, způsobit škodu nebo škodlivý dopad.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat
navnaďovat <koho>
Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.
vystavit <komu> (pas)
Udělit někomu pas (nebo jinou dokumentaci) a oficiálně povolit jeho cestu.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
dozírat <na koho>
Dozírat na někoho znamená bedlivě sledovat jeho činy a pohyby.
čekat <na koho>
Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.
stanovit (předpisem)
Stanovit znamená určit, vyhlásit předpisem (zákonem, nařízením apod.) a povinně platit.
zabraňovat <komu v čem>
Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.
intervenovat <za koho>
Intervenovat znamená zasáhnout do něčí situace nebo záležitosti, aby se změnila nebo zlepšila.
porobovat <koho>
Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.
pohnout <koho k čemu>
Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.
namlouvat si <koho>
Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.
rozechvět <koho>
Rozechvět se znamená vzbudit emoce, emocionální odezvu, vzrušení u někoho.
namířit <na koho n. co>
Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.
napodobovat <koho n. co>
Napodobovat znamená imitovat činy, projevy, vlastnosti druhých osob nebo věcí.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit znamená nosit nebo používat zbraně jako způsob obrany, nebo nabídnout někomu zbraně pro obranu.
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
učit <koho>
Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.
podporovat <koho>
Podporovat