Facebook

Určit - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.

Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

Podobná synonyma

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či verbálně útočit na někoho, například při bitce nebo nařčením.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek/žádost a postarat se, aby byl uspokojen.

odvádět <koho>

Odvádět znamená přesměrovat nebo odstranit nějakou osobu nebo věc z místa, kde se nachází.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

nahradit <co komu>

Nahradit znamená vyměnit co nebo koho za něco jiného.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

vydat <co komu>

Vydat: dodat něco komu; podat; poskytnout; dát do vlastnictví.

vytáhnout <co na koho>

Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.

svěřovat se <komu>

Otevřít se někomu, sdílet s ním své myšlenky, pocity a trápení.

prohlásit <koho čím>

Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.

poradit <co komu> (tajně)

Poradit znamená poskytnout radu či návrh, jak postupovat v určité situaci.

nařídit <co komu>

Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu příležitost, prostor nebo energii k tomu, aby mohl dosáhnout úspěchu.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

funkce

Funkce je matematický vztah, který zobecňuje spojení mezi dvěma nebo více proměnnými.