Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

napovědět <komu>

Dát člověku nápovědu, aby odpověděl na otázku nebo se vyznal ve složité situaci.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

překazit <co komu>

Překazit: zabránit někomu v dosáhnutí jeho cílů, zmařit někomu jeho úmysly.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.

uložit <co>

Uložit: přesunout nebo uchovat (data, informace, objekty) do úložiště (fyzického nebo virtuálního).

štvát <koho co>

Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.

píchat <koho n. s kým>

Píchat se vyjadřuje jako verbální útok na koho nebo s kým: šikana, kritika, výsměch nebo narážky.

objasnit <co komu>

Objasnit = zdůraznit, vysvětlit, dát najevo význam nebo podstatu něčeho.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená imitovat činy, projevy, vlastnosti druhých osob nebo věcí.

zarazit <koho>

Zarazit znamená zastavit činnost nebo pohyb.

vydat <co komu>

Vydat znamená předat někomu něco, například peníze, majetek nebo právo.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

vytmavit <co komu>

Umlčet nebo zeslabit někoho, aby nebyl schopen mluvit nebo se projevovat.

podlézat <komu>

Podlézat znamená udělat nebo říci něco pro získání přízně nebo prospěchu bez ohledu na své vlastní názory.

ustanovit (profesora)

Ustanovit znamená jmenovat nebo dosazovat někoho do funkce; v případě profesora znamená ustanovit jeho jako vyučujícího na univerzitě.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

buzerovat <koho>

Buzerovat znamená ponižovat někoho fyzickým nebo psychickým tlakem a obviňovat ho z nedostatků.

plést se <komu do čeho>

Plést se znamená vměšovat se do něčí práce, zasahovat nezvaně do čehokoliv, co nás nezajímá.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.