Facebook

Určit - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.

Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

Podobná synonyma

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená snížit napětí a stres, který trápí, a pomoci mu dosáhnout klidu a pohody.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

dát úplatek <komu>

Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

oblbovat <koho>

Oblbovat : projevovat náklonnost a lásku, zvyšovat jeho oblíbenost.

stanovit

Stanovit znamená jasně a přesně určit něco, co je považováno za správné, nebo platné.

přemoci <koho>

Přemoci znamená porazit, zvítězit nad ním a dostat se do situace, kdy je druhá strana zcela bezmocná.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

nadbíhat <komu>

Nadbíhat (komu): usilovat o něčí oblibu, přízeň, něčím ho získat/zmást.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

přitlačit <na koho>

Přitlačit znamená použít tlak, aby se dotyčný přiměl k nějakému jednání nebo akci.

poslat dopis <komu>

Poslat dopis někomu: odeslat dopis konečnému adresátovi.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat nebo dát něco komu jinému.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

nabít <komu>

Dát někomu (např. energii, znalosti, motivaci) zdroje, aby byl schopen určitou činnost provádět.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

udělat (práci)

Provést práci, přesně a důsledně, aby byla zákazníkovi ku prospěchu.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.