Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

vyobrazit <koho n. co>

Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

žehnat <komu>

Žehnat je projevovat někomu štěstí, požehnání, lásku a dobro.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

propouštět <koho>

Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

brát <co komu>

Brát znamená vzít si něco od někoho, což může být materiální nebo nehmotné, například peníze, služby nebo radu.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

zkrotit <koho n. co>

Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.

poručit <komu>

Poručit znamená dát jim příkaz nebo rozkaz, aby něco udělali.

odporovat <komu> (drze)

Odmítat příkazy nebo názory druhých, často s drzostí nebo odvahou.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

poroučet <komu>

Poroučet znamená uložit někomu nějakou povinnost, kterou musí splnit.

stanovit

Stanovit znamená jasně a přesně určit něco, co je považováno za správné, nebo platné.

ironizovat <koho>

Ironizovat znamená činit si legraci z někoho nebo něčeho a ukazovat na jeho nedostatky s humorem.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

sdělovat <komu>

Předávat informace, zprávy, myšlenky nebo vyjádření druhé osobě.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.