Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

odvolat <koho>

Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.

přepsat <na koho> (majetek)

Přepsat majetek: převést vlastnictví majetku na jinou osobu.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

znepokojit <koho>

Znepokojit znamená vyvolat u někoho strach či úzkost.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

dlužit <co komu>

Dlužit znamená dát někomu to, co mu náleží; obvykle jde o peníze.

posmívat se <komu>

Smát se na úkor někoho jiného.

přesvědčit <koho>

Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.

oblbovat <koho>

Oblbovat : projevovat náklonnost a lásku, zvyšovat jeho oblíbenost.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

políčkovat <koho>

Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

vychovat <koho>

Vychovat znamená kultivovat, připravovat člověka na dospělost, vytvářet určité návyky a postoje.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

působit <komu> bolest

Fyzicky či psychicky trápit člověka, vyvolávat u něj bolest.

poslat <co komu>

Poslat: předat (něco) komu; předat (něco) z jednoho místa na druhé.

darovat <co komu>

Darovat znamená dát něco někomu, aniž byste čekali něco na oplátku.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky mu ublížit, trápit ho, způsobit mu bolest a utrpení.

uctívat <koho>

Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.