Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

dát <komu> ránu

Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.

pustit se <do koho>

Pustit se do někoho/čeho znamená začít pracovat na tomto někom/čem, věnovat mu svou pozornost a úsilí.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

odpustit <komu> (trest)

Odpustit (trest) znamená zmírnit nebo zrušit trest pro danou osobu.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

ustanovit (do funkce)

Ustanovit znamená jmenovat nebo do funkce jmenovat někoho, aby vykonával nějakou činnost.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby se jí ublížilo nebo aby se jí vzala její svoboda.

začít nadávat <komu>

Začít nadávat znamená začít s hrubými slovy obviňovat či urážet danou osobu.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

konfiskovat <komu> (majetek)

Konfiskovat znamená zabavit (majetek) někomu.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená odstranit mu něco, co měl, nebo mu zakázat něco, co mohl dělat.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

podlézat <komu>

Podlézat znamená udělat nebo říci něco pro získání přízně nebo prospěchu bez ohledu na své vlastní názory.

připravovat <koho o co>

Připravovat = usilovat o to, aby něco bylo připraveno předem pro požadované účely.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.