Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest člověku za provedenou protiprávní činnost.

představovat <koho>

Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

vyčinit <komu>

Vyčinit znamená napravit chybu, kterou dotyčný udělal, a přimět ho, aby se za ní omluvil.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

obdarovat <koho čím>

Obdarovat: dát něčímu dar, dárek nebo pozornost jako známku úcty nebo lásky.

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

posmívat se <komu>

Posmívat se znamená se znevažujícím způsobem smát nebo se vysmívat.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

živit <koho>

Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.

sledovat <koho> (tajně)

Sledovat (tajně) znamená prozkoumávat jeho aktivity, aby byly zjištěny podrobnosti, které by jinak zůstaly skryty.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.

svalovat <co na koho>

Svalovat na někoho znamená vyvíjet na něj nátlak, aby udělal něco, co se nám líbí.

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

vzdání se (funkce)

Vzdání se je akce, kdy člověk odmítá mít či užívat něco nebo nějakou pozici, často s přijetím osobních důsledků.