Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

vyhnout se (práci)

Vyhnout se znamená uniknout či se tomu vyvarovat.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

znepokojit <koho>

Znepokojit znamená vyvolat u někoho strach či úzkost.

udělat (práci)

Provést práci, přesně a důsledně, aby byla zákazníkovi ku prospěchu.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

působit <komu> bolest

Fyzicky či psychicky trápit člověka, vyvolávat u něj bolest.

zaučit <koho>

Zaučit znamená provést někoho trénováním nebo výukou na určitou úroveň znalostí a dovednosti.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

namlátit <komu> (hubu)

Namlátit hubu: fyzicky člověka napadnout, případně mu ublížit.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

svěřit se

Svěřit se znamená sdělit druhé osobě své myšlenky, pocity nebo obavy, čímž se vytváří otevřená komunikace.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat někoho nebo něco před nebezpečím, zraněním nebo újmou.

pobouřit <koho>

Pobouřit znamená vzbudit v něm vášnivý, silný a rozhořčený emoční stav.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

svěřit <komu> (provedení)

Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.

ovlivnit <koho>

Ovlivnit znamená vlivnout na jeho myšlení, chování nebo rozhodnutí.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.