Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

dát <komu> za vyučenou

Dát někomu za vyučenou znamená ukončit vzájemnou komunikaci nebo diskusi; vyjádřit, že se s něčím nesouhlasí.

sugerovat <co komu>

Sugerovat znamená naznačovat něčemu, co je vhodné nebo žádoucí.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat osobě nebo skupině služby, aby uspokojily jejich potřeby nebo požadavky.

poskytnout slyšení

Poskytnout slyšení znamená poskytnout člověku právo na slyšení a rozhodnutí o jeho budoucím osudu.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

panovat <komu>

Panovat znamená vládnout mu, být jim nadřazen a jejich jednání ovládat.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

objasnit <co komu>

Vysvětlit (co komu) jasně, srozumitelně a podrobně.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

zmařit <co komu>

Zmařit znamená neúspěšně dokončit, zrušit nebo znemožnit.

dotknout se <koho>

Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

kárat <koho>

Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

najmout <koho n. co>

Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

vymluvit <co komu>

Vymluvit znamená odmítnout to, co někdo řekl, nebo navrhl.