Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

zbývat <co komu>

Zbývat: zůstávat, přetrvávat, zůstat nedotčený, být k mání.

vzít zbraň <komu>

Převzít kontrolu nad zbraní a předat ji někomu jinému.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

informovat <koho>

Informovat: poskytnout někomu potřebné informace a odpovědi na otázky.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

kárat <koho>

Kárat znamená napomínat někoho za špatné jednání a dávat mu najevo, že toto jednání je nesprávné.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

zpravovat <koho o čem>

Informovat někoho o něčem, sdělit mu nové informace.

stanovit

Stanovit znamená určit, definovat nebo vymezit jasnou hranici nebo požadavek.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

napodobovat <koho>

Napodobovat znamená kopírovat pohyby nebo činy druhé osoby.

povstat <proti komu>

Povstat znamená vzdorovat proti někomu nebo něčemu, bojovat nebo se postavit proti němu.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

povyšovat se <nad koho>

Povyšovat se : vystavovat se nadřazenosti nad někoho jiného, ukazovat jeho nedostatečnost.

uložit

Uložit znamená schovat, zaznamenat nebo uložit data, informace nebo soubor do počítače či jiného zařízení.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.

dát si práci <s čím>

Udělat si námahu nebo náročnou práci, usilovat o dosažení cíle nebo výsledku.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená poskytnout něčemu nebo někomu něco, jako například postoupení něčího práva, moci nebo vlastnictví.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.