Určit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.
uložit <komu> (práci)
Uložit
svěřit
Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.
ustanovit do (funkce)
Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.
poskytnout (byt)
Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.
přiřknout
Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
rozpoznat
Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
přiřknout (dědictví)
Přiřknout dědictví znamená převzít odkaz po zemřelé osobě a postarat se o jeho uchování.
uložit
Uložit znamená zapamatovat si, uchovat nebo zaznamenat informace do počítače nebo jiného zařízení.
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
dát k soudu <koho>
Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.
dopřát sluchu <komu>
Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.
hrozit <komu>
Hrozit
zdržovat <koho>
Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.
sledovat <koho> (tajně)
Sledovat
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená vysát energii, silu nebo síly komu.
nabít <komu>
Nabít
zradit <koho>
Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.
poškodit <koho> (neprávem)
Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.
dát výplatu <komu>
Poskytnout někomu peněžní odměnu za práci, kterou odvedli.
natlouci <komu>
Natlouci: silou něčímu přinutit k něčemu, případně získat násilím informace nebo údaje od někoho.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
pečovat <o koho>
V starostlivě se postarat o někoho; podpořit jeho zdraví a potřeby; dbát na jeho dobro a pohodu.
uvolnit <koho z čeho>
Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.
osopit se <na koho>
Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.
svědčit <komu> (zdraví)
Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.
vychvalovat <koho n. co>
Vychvalovat znamená hodnotit něco nebo někoho pozitivně, oslavovat a chválit.
svalit <co na koho>
Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.
podezírat <koho>
Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.
dávat <komu> cenu
Oceňovat někoho za jeho činy nebo výkon, dávat mu cenu.
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.
vykrást <koho n. co>
Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.
následovat <koho>
Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.
utrápit <koho>
Utrápit
postříkat <koho n. co> (blátem)
Nastříkat blátem koho/co.
podělit <koho>
Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.
dohonit <koho>
Dohonit