Určit - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

ustanovit do (funkce)

Ustanovit znamená stanovit něco definitivně nebo na dlouhodobý základ.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

stanovit <co>

Stanovit: vymezit, určit, definovat.

vymezit

Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.

vytyčit

Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.

vytknout

Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

ustanovit

Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.

nominovat

Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.

zjistit <co>

Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.

rozpoznat

Uhodnout, identifikovat; zjistit, prozkoumat.

determinovat

Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.

uklidňovat <koho n. co>

Uklidňovat znamená snižovat napětí, stres nebo úzkost, aby byla zajištěna fyzická i psychická pohoda.

darovat <co komu>

Darovat znamená dát něco někomu, aniž byste čekali něco na oplátku.

upomínat <koho>

Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.

být nevěrný <komu>

Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.

upozorňovat <koho na co>

Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.

odepřít <co komu>

Odmítnout či zamítnout žádost či prosbu někomu.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

vynadat <komu>

Vynadat je použít hrubé slovo nebo výhružku na adresu někoho, aby upozornil na jeho chybu nebo jeho chování.

odbývat (práci)

Provádět rychle a spolehlivě, plnit požadavky a splňovat cíle.

opatřovat <co komu>

Opatřovat znamená poskytovat co komu potřebuje nebo vyžaduje; dávat něco, co je nezbytné nebo prospěšné.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená lichotit nebo oslavovat člověka, aby se mu zalíbilo nebo aby se získalo jeho přízeň.

poskytnout ubytování <komu>

Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

předat <co komu>

Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

stanovit

Stanovit znamená určit, fixovat, ustanovením stanovit nezpochybnitelný pravidla.

vzbouřit se <proti komu>

Vzbouřit se znamená vyjádřit nesouhlas, vystoupit proti něčemu nebo někomu.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

přitahovat <co koho>

Přitahovat je vyvíjet přitažlivost směrem k někomu nebo něčemu; znamená vyvolávat silnou touhu nebo chuť.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

smířit <koho s kým>

Smířit se: navázat klidný vztah po vzájemném odpuštění a přijetí odlišných názorů.

funkce

Funkce je matematický vztah mezi dvěma nebo více proměnnými, který určuje vzájemné spojení mezi nimi.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.