Vyhnat - synonyma
Celkem nalezeno 21 synonym ke slovu vyhnat.
Význam: Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyvést (na pastvu)
Vyvést: pustit do pastviny dobytka či jiná zvířata k pastvě.
vypudit <koho>
Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.
vypovědět
Vypovědět znamená sdělit svůj názor, informace nebo pravdu, kterou je třeba zvážit.
odstranit
Odstranit znamená zbavit se něčeho, odstranit něco, co je nežádoucí nebo zbytečné.
propustit
Propustit znamená uvolnit zaměstnance z práce nebo z místa pobytu.
vyrazit (obilí)
Vyrazit obilí znamená sesbírat ho do siláže nebo do snopků.
vyrůst
Vyrůst znamená dospět, růst, rozvíjet se nebo vzrůstat.
vyběhnout
Vyběhnout znamená rychle opustit či odejít z místa, běžet rychle pryč.
zvýšit (ceny)
Zvýšit znamená zvýšit hodnotu nebo částku, například ceny produktu nebo služby.
vzrůst^5
Vzrůst je zvýšení velikosti, četnosti, hodnoty nebo množství něčeho.
zvětšit se
Zvětšení se znamená změnit velikost, prodloužit, rozšířit nebo zvýšit.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
prokázat
Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
Podobná synonyma
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
rozzlobit <koho>
Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.
lovit <koho n. co>
Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.
šťourat <do koho>
Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.
mluvit <do koho>
Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.
vytrhnout <koho> (ze snění)
Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.
zadusit <koho>
Zadusit je fyzicky potlačit člověka, aby nedýchal, a tím zabránit jeho dalšímu životu.
zamilovat se <do koho>
Zamilovat se
pronásledovat <koho>
Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.
poctít <koho>
Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.
uklidnit <koho>
Usmířit/utišit/uklidnit
zbít <koho>
Zbít koho znamená fyzicky napadnout a ublížit mu fyzicky nebo psychicky, často mluvíme o bití nebo bicí.
svést <na koho> (vinu)
Svést
nasytit <koho>
Nasytit
přivést <koho kam>
Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.
vrhnout se <na koho>
Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.
dojímat <koho> (melodie)
Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.
zvýšit se
Zvýšit se znamená navýšit hodnotu nebo míru něčeho.
utrhovat se <na koho>
Utrhovat se
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
vykázat <koho>
Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.
ovládnout <koho n. co>
Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.
zastoupit <koho>
Zastoupit
přijímat <koho>
Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.
zpravovat <koho o čem>
Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.
podívat se <na koho n. co> (zběžně)
Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.
dělat <co pro koho>
Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.
rozkřikovat se <na koho>
Rozkřikovat se na někoho znamená velmi hlasitě na někoho křičet nebo na někoho napadat slovně.
disgustovat <koho>
Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.