Uvést <co> - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypátrat <koho n. co>

Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

oslovit <koho>

Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

usmrcovat <koho>

Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

křičet <na koho>

Křičet znamená volat na někoho s hlasitou a silnou intenzitou.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.