Uvést <co> - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

kárat <koho>

Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená zpochybňovat či očerňovat něčí čest, slávu nebo jméno.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

určit (předem) <co>

Určit: Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, pořadí nebo rozsah.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

poděsit <koho>

Poděsit znamená vyvolat strach, úzkost nebo hrůzu.

postihovat <koho>

Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

určit

Určit znamená stanovit nebo vymezit přesnou hodnotu, vlastnost nebo použití něčeho.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit někomu trest nebo trestní postih za provinění.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

oblažovat <koho>

Oblažovat znamená povzbuzovat, uklidňovat, utěšovat nebo přinášet útěchu.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.