Ustanovit do (funkce) - synonyma

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

svěřit

Předat někomu důvěru, aby dohlížel nad čím nebo nad kým.

určit

Určit znamená specifikovat nebo stanovit detaily osoby, věci nebo situace.

poskytnout (byt)

Poskytnout byt znamená nabídnout někomu dlouhodobé nebo dočasné ubytování.

přiřknout

Přiřknout znamená přidělit nějakou vlastnost nebo schopnost nějaké osobě nebo věci.

vnuknout <co komu>

Vnuknout znamená nápad, myšlenku či pocit vnést do mysli druhého.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

uložit

Uložit znamená uschovat, zaznamenat či uchovat data, soubory nebo informace.

objasnit <co komu>

Objasnit = zdůraznit, vysvětlit, dát najevo význam nebo podstatu něčeho.

poskytnout

Poskytnout znamená dát nebo předat něco jiné osobě nebo skupině.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat něčí chování nebo činy, vyčítat jim a zdůrazňovat nedostatky.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

způsobit <komu> škodu

Uškodit někomu; ohrozit jeho zdraví, majetek nebo dobré jméno.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytnout podporu, pomoc nebo finanční nebo jinou formu pomoci někomu.

neprospívat <komu>

Neprospívat znamená nedávat mu žádnou pomoc, způsobující ztrátu, zpoždění či neúspěch.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.

určit (úředně)

Stanovení či vymezení požadavků, pravidel nebo definicí podle zákona nebo předpisu.

příslušet <co komu>

Příslušet znamená patřit, být součástí, mít spojení, být závislý na čem/kom.

napomáhat (v uplatnění) <komu>

Napomáhat znamená přispívat k úspěšnému dosažení cíle, pomáhat, podporovat člověka nebo skupinu.

vyrovnat se <komu>

Dosáhnout s někým stejné úrovně vzájemného porozumění nebo souhlasu.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat je odvolat člověka z práce nebo jeho postavení, obvykle za nějaké disciplinární provinění.

přitížit <komu>

Přitížit znamená zatížit někoho dodatečnou prací, zátěží nebo obtížemi.

odvděčit se <komu čím>

Vrátit někomu laskavost či projevenou podporu; projevit vděčnost a odměnu za pomoc.

darovat <co komu>

Darovat znamená předat něco někomu bez nároku na protihodnotu.

započítat <co komu>

Započítat znamená zahrnout do počítání, připočíst k něčemu.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

zprotivit se <co komu>

Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.

jít <komu> (klobouk)

Jít komu klobouk je vyjádření úcty, obdivu nebo poděkování.