Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
udělat
Udělat: vykonat, zrealizovat, provést; připravit nebo dokončit činnost.
určit
Určit znamená rozhodnout nebo stanovit věc, činnost nebo osobu jako jistou.
přepadnout <koho>
Přepadnout
dojímat <koho> (melodie)
Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.
udělat (křik)
Udělat křik znamená vykřiknout nahlas, vyjádřit silnou emoci, např. rozčilení, šok, vzrušení, strach nebo úlevu.
odvléci <koho kam>
Odvléci: přesunout někoho nebo něco jinam; přenést někoho nebo něco někam jinam.
hanobit <koho n. co>
Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.
bít <koho>
Bít
zmučit <koho>
Zmučit
potupit <koho n. co>
Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.
udělat ledabyle
Udělat ledabyle znamená dělat něco bez dostatečného úsilí, pozornosti či námahy.
ukázat se
Ukázat se znamená objevit se, ukázat se na veřejnosti nebo jiným lidem.
trýznit <koho>
Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.
pomluvit <koho>
Pomluvit
vychystat <koho>
Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.
udělat chybu
Přestupek; udělat chybu znamená provedení nedokonalého činu, který je proti zákonu nebo pravidlu.
dostat <koho>
Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
drbat <koho>
Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.
pohnout <koho k čemu>
Pohnout znamená změnit pozici, směr nebo postoj.
štvát <koho co>
Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.
udeřit <koho>
Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.
uvést do pořádku
Uvést do pořádku znamená upravit nebo zorganizovat něco, aby bylo správné, uspořádané nebo funkční.
zrazovat <koho od čeho>
Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.
vyplašit <koho>
Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.
uvidět <koho n. co>
Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.
pověřovat <koho>
Pověřovat znamená dát někomu právo nebo zodpovědnost za něco.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.