Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
oslovit <koho>
Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.
vyobrazit <koho n. co>
Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.
vymezit <co>
Vymezit: označit hranice, stanovit lípy, omezit, určit.
okrást <koho>
Okrást
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.
zaplatit <za koho>
Zaplatit
vymámit <co z koho>
Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.
podporovat <koho>
Podporovat
trápit <koho>
Trápit se znamená prožívat fyzickou či psychickou bolest nebo úzkost, často způsobenou jinou osobou.
zarazit <koho>
Zarazit
podráždit <koho>
Podráždit
rozněcovat <koho n. co>
Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.
zradit <koho>
Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.
očekávat <koho>
Očekávat
vystrčit <na koho> jazyk
Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.
přijímat <koho>
Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.
přesvědčivý (důkaz)
Přesvědčivý: schopnost udělat něco tak, aby to bylo věřitelné a přesvědčivé.
vyslýchat <koho>
Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.
podněcovat <koho k čemu>
Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.
učinit
Učinit: provést, uskutečnit, realizovat.
podezírat <koho>
Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.
určit
Určit znamená stanovit, vymezit nebo vybrat.
osvědčit (starostlivost)
Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.
odmítat (vojenskou službu)
Odmítat vojenskou službu znamená odmítnout jít do armády nebo jiného vojenského útvaru.
vysvobodit <koho> (penězi)
Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.
zpodobovat <koho n. co>
Zpodobovat je vyjadřovat něčí nebo něčího vlastnosti nebo význam prostřednictvím obrazů, příběhů nebo symbolů.
zahánět <koho>
Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
znesvářit <koho s kým>
Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.