Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
otravovat <koho čím>
Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.
útočit <na koho>
Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.
bít <koho>
Bít
udělat (hloupost)
Udělat (hloupost): udělat něco nepromyšleného, neužitečného nebo špatného.
naučit dělat <koho co>
Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.
vyprostit <koho z čeho>
Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.
uklidnit <koho>
Uklidnit
zabít <koho>
Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.
honorovat <koho>
Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.
vyhubovat <koho>
Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.
unavit <koho>
Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.
působení <na koho>
Působení
odpudit <koho>
Odpudit
krmit <koho> (mateřským mlékem)
Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.
převézt <koho>
Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.
porobovat <koho>
Porobovat znamená páchat násilí nebo vydírání na někom, aby vám poskytl majetek nebo peníze.
rozmazlovat <koho>
Rozmazlovat znamená dávat někomu neustálou pozornost a přízeň, obdarovávat ho dárky a laskavostmi.
předbíhat <koho>
Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.
posílit (odvahu)
Upevnit, zesílit nebo podpořit odvahu.
podávat žalobu <na koho>
Podávat žalobu znamená podat stížnost nebo návrh v soudním řízení proti komukoli.
potupit <koho>
Potupit
zbít <koho>
Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.
oslovit <koho>
Oslovit někoho: adresovat se k němu s prosbou či žádostí.
vykrádat <koho n. co>
Vykrádat znamená krást něčí majetek nebo peníze silou nebo podvodem.
zašpinit <koho n. co>
Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.
podat (návrh)
Podat znamená předložit, vložit, dát, obětovat nebo přinést něco jinému.
odehnat <koho>
Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.
vyloučit <koho> (z evidence)
Vyloučit
přistihnout <koho>
Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.