Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
krmit <koho n. co>
Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.
unavit <koho>
Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.
prýštit <odkud> (voda)
Prýštit: proudit (voda) z otvoru, tryskat ven.
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
upozornit <koho na co>
Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.
zkarikovat <koho n. co>
Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.
dráždit <koho>
Dráždit
postarat se <o koho>
Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.
porazit <koho>
Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.
pustit se <do koho>
Pustit se do čeho: znamená začít se něčím zabývat, jít do toho s plným nasazením.
udělat
Udělat = provést činnost, úkon nebo akci; zrealizovat; uskutečnit.
projevit touhu <po kom n. čem>
Vyjádřit silné přání něčeho/někoho.
udělat si legraci
Udělat si legraci: vtipkovat, škádlit, provokovat a smát se něčemu zábavnému.
pohlédnout <na koho>
Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.
seznámit <koho s kým>
Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.
vzít <koho> (za ruku)
Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.
zavřít <koho>
Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.
určit
Určit znamená stanovit, zjistit nebo vybrat definitivní možnost.
odcházet <od koho>
Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.
zaujmout <koho>
Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.
zakřičet <na koho>
Zakřičet
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
pohoršit <koho>
Pohoršit
povolat <koho>
Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.
balamutit <koho>
Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.
bít <koho>
Bít
předčit <koho>
Předčit
sledovat <koho>
Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.