Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
zničit <koho>
Zničit
vyslýchat <koho>
Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.
upomínat <koho>
Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.
určit
Určit znamená stanovit, vymezit nebo vybrat.
osopit se <na koho>
Osopit se
zasvětit <koho do čeho>
Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.
zpravit <koho o čem>
Informovat někoho o něčem.
udělat
Udělat: vyřešit, provést, splnit, vykonat, realizovat, vyprodukovat.
vzrušovat <koho>
Vzrušovat
udělat chybu
Udělat chybu znamená dělat nebo udělat něco špatně nebo v chybný způsob.
předložit k užití
Předložit k užití je vyjádření, které znamená představit či poskytnout informace, produkt nebo službu, aby je lze využít.
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
vypadnout <odkud>
Vypadnout
uhnat <koho>
Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.
zostudit <koho>
Zostudit
ztlouci <koho>
Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.
uvést <koho>
Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
zastihnout <koho kde>
Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.
doprovázet <koho>
Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.
plést si <koho s kým>
Plést si
utrápit <koho>
Utrápit
odstranit <koho>
Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).
uhodit <koho>
Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.
dostat <koho do čeho>
Dostat: přivést/dostat někoho do daného stavu/situace.
pojmenovávat <koho n. co>
Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.