Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vyčíst a extrahovat něco ze zdroje, jako například závěry nebo conclusion z logického příkladu.
dovodit
Dovodit znamená usuzovat z důkazů, argumentů či faktů a dojít k závěru.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyobcovat
Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
Podobná synonyma
nominovat <koho>
Nominovat
zašpinit <koho n. co>
Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.
pošoustat <koho>
Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.
ukázat <komu> (cestu)
Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.
vytrhovat <koho>
Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
obořit se <na koho>
Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.
uspat <koho>
Uspat
sledovat <koho>
Sledovat
poškodit <koho> (neprávem)
Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.
porazit <koho>
Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.
přivítat <koho n. co>
Přivítat znamená přijmout někoho či něco s laskavostí a vřelostí.
vyčerpávat <koho> (nervově)
Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.
pokropit <koho n. co>
Pokropit: rozprostřít co, padnout na něco (např. kapky nebo prášek).
namlouvat si <koho>
Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.
obrat^5 <koho o co>
Obrat je změna ve směru nebo výsledku činnosti. Může být vyžadován k dosažení cíle, nebo k získání výhody.
dolehnout <co na koho>
Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.
usmrcovat <koho>
Usmrcovat znamená způsobit smrt člověku nebo jinému živému tvoru.
učit <koho>
Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.
dohonit <koho>
Dohonit
rozrušovat <koho>
Rozrušovat
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
vyslechnout <koho n. co>
Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.
přejímat <od koho> výsledky
Přejímat
projevit se
Projevit se znamená vyjádřit své pocity, názory či myšlenky.
napadnout <koho>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.
hubovat <koho>
Vyjadřovat se vysmívavě, ponižujícím způsobem nebo kritizovat někoho.
ukázat (rohy)
Ukázat rohy = vyvinout rohy, případně je zobrazit, aby bylo vidět, že jsou přítomny.
umučit <koho>
Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.
zmocnit <koho>
Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.