Vyobcovat - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu vyobcovat.
Význam: Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
prokázat
Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
vypovědět <koho>
Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.
vyloučit
Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.
exkomunikovat
Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.
Podobná synonyma
pohnout <koho k čemu>
Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.
obsluhovat <koho>
Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
svatořečit <koho>
Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.
překonávat <koho>
Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.
vyklidit <koho>
Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.
vystrojit <koho>
Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.
okrášlit <koho n. co>
Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.
následovat <koho>
Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
působit <na koho>
Působit
předstihnout <koho>
Předstihnout
vypotácet se <odkud>
Vypotácet se
odejít <odkud>
Odejít: opustit místo, odchod, ukončit přítomnost.
ztlouci <koho>
Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.
zpravovat <koho o čem>
Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.
otravovat <koho čím>
Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.
připravit <koho o co>
Připravit: předem se připravit na něco, co má nastat, což zahrnuje přípravu materiálů, času, prostoru a očekávání.
prýštit <odkud> (voda)
Prýštit: proudit (voda) z otvoru, tryskat ven.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.
vyslyšet <koho>
Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.
zbavit <koho> dědictví
Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.
přemluvit <koho>
Vyzvat někoho, aby se rozhodl nebo udělal něco, co by neudělal bez této výzvy.
zatknout <koho>
Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.
vyprovokovat <koho>
Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.
určit
Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
označit <koho>
Označit
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.
znavit <koho>
Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.
obelhávat <koho>
Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.