Vyobcovat - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu vyobcovat.
Význam: Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
vymezit
Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.
přidělit
Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.
vyhradit
Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
vyhnat
Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.
vyhostit
Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.
uvést <co>
Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.
předložit
Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.
prokázat
Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.
vypovědět <koho>
Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.
vyloučit
Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.
exkomunikovat
Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.
Podobná synonyma
nutit <koho k čemu>
Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.
otázat se <koho na co>
Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.
ošetřit <koho>
Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.
pozdravovat <koho>
Pozdravovat znamená vyjádřit úctu a vlídnost někomu, koho znáte.
zmocňovat se <koho>
Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.
zesměšňovat <koho>
Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.
odehnat <koho>
Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.
prohlásit <koho čím>
Prohlásit někoho čímsi znamená vyjádřit veřejně jeho postoj, myšlenky nebo názor.
vzrušit <koho>
Vzrušit znamená vzbudit silné emoce nebo touhu u druhé osoby.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.
opravňovat <koho k čemu>
Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.
nachytat <koho na co>
Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.
obveselovat <koho>
Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.
podněcovat <koho>
Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.
splést <koho>
Splést
kritizovat <koho>
Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.
provést <koho>
Provést
okouzlit <koho>
Okouzlit
dostat <koho z čeho>
Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.
zakřičet <na koho>
Zakřičet
nasycovat <koho>
Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.
zneklidnit <koho>
Zneklidnit znamená vzbudit ve vnímající osobě úzkost, neklid nebo strach.
šatit <koho>
Šatit znamená oblékat nebo oblékat někoho: přikrývat ho/ji oděvy, aby byl/a vhodně oblečený/a.
určit
Určit znamená rozhodnout nebo definovat něčí nebo něčího charakter, vlastnosti, podstatu, účel, obsah nebo jiné vlastnosti.
předložit účty
Předložit účty znamená předložit oficiální dokumenty ukazující finanční transakce.
hostit <koho>
Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.
podrazit <koho>
Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
podělit <koho>
Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.
klasifikovat <koho n. co>
Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.