Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

prokázat <komu> (službu)

Prokázat službu znamená poskytnout mu výhody, pomoc či podporu.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

potopit <koho> (u zkoušky)

Potopit je doslova ponořit koho/co do vody, fyzicky nebo metaforicky.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

podporovat (přednostně) <koho>

Podporovat znamená přispívat silou, časem a/nebo finančně k úspěchu někoho.

přesně určit

Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.

přemoci <koho n. co>

Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.

porazit <koho>

Vítězství nad někým ve srovnání nebo konkurenci; přemoci a zvítězit nad někým jiným.

využívat <koho n. co>

Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

podávat žalobu <na koho>

Podávat žalobu znamená podat stížnost nebo návrh v soudním řízení proti komukoli.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

uvést

Uvést znamená zavést nebo představit něco nového nebo již existujícího.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.

dělat <co pro koho>

Udělat něco pro někoho: provádět činnosti, které pomáhají druhému.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

uvést se

Uvést se znamená představit se, potvrdit vlastní identitu a sdělit informace o sobě.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.