Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená přijmout za něj odpovědnost, obhájit jeho jednání a hájit jeho zájmy.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

plísnit <koho>

Plísnit znamená vysmívat se někomu nebo se k něčemu vyjadřovat s nelibostí nebo pohoršením.

trápit <koho>

Trápit znamená činit někomu fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo stres.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

šikanovat <koho>

Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

poslechnout <koho>

Slyšet a vyhovět žádosti, požadavkům nebo názorům dané osoby.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

navést <koho k čemu>

Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

přilepit se <na koho>

Přilepit se znamená získat jeho pozornost a vážnost a vyžadovat jeho účast nebo souhlas.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.

určit

Určit znamená stanovit, zjistit, vymezit nebo vybrat.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

poškodit <koho>

Poškodit : učinit škodu, zranit, ublížit, naškodit.