Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.

zmocnit se <koho>

Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.

urazit se <na koho>

Rozhořčit se kvůli něčemu, co někdo řekl nebo udělal; jde o reakci na to, co bylo vnímáno jako útok nebo urážka.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

instalovat <koho> (do funkce)

Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.

potupit <koho>

Potupit znamená učinit toho člověka poníženým a podřadným, očerňovat ho a ponižovat.

uniknout <odkud>

Ujet, předstihnout, uprchnout; vymanit se z čeho nebo odkud.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

vzdělávat <koho>

Vzdělávat znamená poskytovat vzdělávací materiály, pomáhat druhým rozvíjet jejich schopnosti a znalosti.

dostat <koho kam>

Dostat znamená přivést někoho do určitého místa nebo situace.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

oblomit <koho>

Oblomit znamená fyzicky přinutit někoho k přístupu, který je v rozporu s jeho vůlí.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

dráždit <koho>

Dráždit znamená provokovat nebo stupňovat jeho emoce nebo podrážděnost.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

polapit <koho>

Polapit znamená chytit někoho nebo něco fyzicky.

potřísnit <koho n. co> (krví)

Potřísnit koho/co znamená znečistit je krví.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

podnítit <koho n. co>

Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.