Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená "přivést z nějakého místa nebo původu"; může to být fyzické nebo myšlenkové.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

prýštit <odkud> (voda)

Prýštit: proudit (voda) z otvoru, tryskat ven.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

předčit <koho>

Předčit znamená dosáhnout lepších výsledků než někdo jiný.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

strojit <koho>

Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

časově vymezit

Definice časově vymezit: stanovit meze času pro splnění úkolu nebo cíle.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit znamená poškodit čest, čestnost nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená vést k němu neutrální, nebo přátelský vztah, bez jakýchkoli negativních pocitů.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

vybídnout <koho k čemu>

Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.

usmrtit <koho> (bodnutím)

Usmrtit znamená způsobit smrt bodnutím.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

klasifikovat <koho n. co>

Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.