Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

zabavit <koho čím>

Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.

využít <koho>

Využít znamená využít jeho schopností, znalostí a dovedností ve prospěch sebe nebo jiného subjektu.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

vrážet <do koho>

Vrážet do někoho znamená intenzivní fyzickou agresi, kdy se snažíte někomu ublížit.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit někomu trest nebo trestní postih za provinění.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

uvést

Uvést znamená zavést něco nového nebo změnit stávající stav; představit něco, co bylo dříve neznámé.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

určit

Určit: stanovit, specifikovat nebo vymezit.

zastat se <koho>

Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.

přestávat dbát <o koho n. co>

Přestávat dbát: zapomínat, nevšímat si, ignorovat osobu nebo věc.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

zjednávat <pro koho co>

Zjednávat znamená usilovat o dosažení dohody mezi dvěma stranami (pro koho a co).

vyplatit <koho>

Uhradit částku, kterou je komu náleženo, a to v hotovosti nebo jiným způsobem.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zajmout a uzamčít do vězení nebo jiného omezeného prostoru.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.