Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

zkritizovat <koho>

Zkritizovat znamená upřímně a konstruktivně vyjádřit svůj názor na jeho činnosti, postoje a myšlenky.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

spalovat <koho n. co>

Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.

oceňovat <koho>

Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

zkazit <koho n. co>

Zkazit: Ničit nebo poškodit něčí či něčí vlastnosti, činnosti nebo vlastnictví.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

krmit <koho> (mateřským mlékem)

Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat znamená ukrást něčí majetek neoprávněně a bez souhlasu.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

určit

Určit: stanovit, vymezit; odhadnout, definovat, vybrat jednoznačnou možnost.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

dostat <z koho> (peníze)

Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.