Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

poškozovat <koho>

Ublížit nebo poškodit osobě nebo věce, tím jí či mu způsobit újmu.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

značkovat <koho>

Značkovat znamená označit někoho nebo něco určitými předem stanovenými znaky nebo značkami.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

zneklidnit <koho>

Zneklidnit znamená vzbudit ve vnímající osobě úzkost, neklid nebo strach.

podřezat <koho>

Podřezat je fyzické usmrcení osoby, prováděné naříznutím krku.

vystrašit <koho>

Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.

napravit <koho>

Napravit: udělat opravu či opatření pro nápravu něčí chyby, nedostatku nebo poškození.

zohavit <koho n. co>

Zohavit znamená zlepšit vzhled, zdobit nebo ozdobit něčí vzhled nebo vzhled něčeho.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

učit <koho>

Učit se rozumí jako poskytnout někomu informace, znalosti nebo dovednosti tím, že se s ním tráví společný čas.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.