Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

oblíbit si <koho>

Mít k někomu sympatie a obdiv, přátelství, rád se s ním potkávat a strávit společný čas.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

zbít <koho>

Zbít je použít fyzickou sílu a násilí k útoku na někoho.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

využít <koho>

Využít znamená využít jeho schopností, znalostí a dovedností ve prospěch sebe nebo jiného subjektu.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

prokázat (talent)

Dokázat, že máte talent.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

přivítat <koho n. co>

Přivítat znamená přijmout někoho či něco s laskavostí a vřelostí.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

proklínat <koho>

Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

dohonit <koho>

Dohonit znamená doběhnout nebo dostihnout někoho, kdo vám uniká nebo je o krok napřed.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.