Vyobcovat - synonyma

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

vyloučit

Vyloučit znamená odebrat nebo odstranit něco z něčeho.

exkomunikovat

Exkomunikovat je vylučovat ze církve, vyhazovat z ní a odříkat jí členům přístup k jejím svátostem.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

určit

Určit znamená ustanovit, definovat, stanovit nebo vymezit.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená oslavovat, chválit nebo zdůraznit významnou osobu nebo činnost.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

vytrhnout <koho> (z prostředí)

Vytrhnout (koho) z prostředí znamená odstranit jej z dané situace a změnit jeho prostředí.

prokázat se <čím>

Ukázat, že je schopný či schopna splnit nějakou úlohu, schopnost nebo kvalifikaci.

trápit <koho>

Trápit se znamená prožívat fyzickou či psychickou bolest nebo úzkost, často způsobenou jinou osobou.

zjednávat <pro koho co>

Zjednávat znamená usilovat o dosažení dohody mezi dvěma stranami (pro koho a co).

vyhodit <odkud>

Vyhodit znamená odebrat nebo odstranit něco z určitého místa, například vyhodit z domu.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená uložit mrtvé tělo do hrobu a provést všechny rituály a obřady spojené s pohřbem.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

zaopatřit <koho čím>

Zajistit někomu potřebné věci či služby.

spalovat <koho n. co>

Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

přimět <koho k čemu>

Přimět znamená donutit někoho k určitému činu nebo jednání.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

odejít <odkud>

Odejít: opustit místo, odchod, ukončit přítomnost.