Určit <co> - synonyma

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.

krmit <koho n. co>

Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

ošetřovat <koho>

Ošetřovat znamená poskytovat péči, léčit a starat se o někoho, aby dosáhl nebo udržel dobrou fyzickou, duševní a emocionální pohodu.

předcházet <koho>

Předcházet znamená jít před něčím nebo někým; zabránit nebo předvídat něco, co se může stát.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

přijít <na koho>

Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

rozrušit <koho>

Rozrušit znamená vyvolat v někom stres, úzkost nebo nepokoj.

zprdávat <koho>

Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

obdarovat <koho čím>

Obdarovat: dát něčímu dar, dárek nebo pozornost jako známku úcty nebo lásky.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

zviklat <koho>

Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.