Určit <co> - synonyma

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

utlouci <koho>

Utlouci znamená fyzicky nebo psychicky donutit někoho k něčemu.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

prohlížet <koho n. co>

Prohlížet: vyhledávat podrobně informace o něčem nebo o někom.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

usmrtit <koho> (bodnutím)

Usmrtit znamená způsobit smrt bodnutím.

umístit <koho> (v řadě)

Umístit znamená uložit jej na požadované místo nebo pořadí.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená "přivést z nějakého místa nebo původu"; může to být fyzické nebo myšlenkové.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat - stimulovat, motivovat, vybízet k činnosti.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.