Určit <co> - synonyma

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vyhradit

Vyhradit znamená zřídit něco (např. prostor, čas, peníze) pro nějaký účel nebo osobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

prohlížet <koho>

Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.

polít <koho n. co>

Polít znamená provádět dlouhodobou a systematickou politickou činnost, uplatňovat politické postupy, akty a opatření.

upomínat <koho>

Upomínat: napomínat, připomínat někomu jeho povinnosti, závazky nebo obecně nějakou skutečnost.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená úplně vyčerpat fyzické nebo psychické síly, energii nebo odhodlání dané osoby.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

vyplašit <koho n. co>

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

utvrzovat <koho v čem>

Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

vyhradit si <co>

Vyhradit si: určit si čas, prostor nebo jiné zdroje pro osobní potřebu.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

vrážet <do koho>

Vrážet do někoho znamená intenzivní fyzickou agresi, kdy se snažíte někomu ublížit.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

přivést <koho kam>

Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená vyhození někoho z práce, školy nebo jiného místa, kde byl pověřeným úkolem.

hodit <koho> (do vody)

Hodit do vody znamená násilně a náhle vhánět člověka do vody.

vybízet <koho>

Vybízet znamená pobízet či vyzývat k činu, jednání nebo k názoru.

vyburcovat <koho>

Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.

vystrčit <koho> (z řady)

Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

dojít <na koho>

Dojít znamená fyzicky se dostat do blízkosti někoho.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.