Vyhradit - synonyma

vymínit si <co>

Vymínit si za něco něco jiného; vymezit požadavky nebo podmínky.

rezervovat

Uchovat něco pro budoucí použití, přidělit určitou část, čas nebo místo pro něco nebo někoho.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

vděčit <komu za co>

Vděčit je vyjádření poděkování někomu za jeho činy, služby nebo podporu.

platit <komu>

Platit znamená poskytnout finanční prostředky za služby nebo zboží.

poutat <koho co>

Poutat znamená uvázat nebo připoutat někoho nebo něco, aby bylo zajištěno, že se zůstane na místě.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

klást odpor <komu n. čemu>

Oponovat, odporovat, namítat; odmítat, stavět se proti čemu/komu.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená dávat náznaky, či napovídat druhé osobě, že se něco děje nebo má dělat.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebírat nebo odstraňovat část nebo celou část něčeho.

vzdálit se <komu> (duševně)

Vzdálit se znamená uvolnit emocionální vazby a začít se vzdalovat jeho životu.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

uvědomovat <koho>

Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

cpát <co komu>

Cpát je slangový výraz pro násilné vtlačení nebo vnutit něčeho někomu.

vštěpovat <co komu>

Vštěpovat znamená učit, dávat někomu naučené znalosti a dovednosti.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

dostat <koho>

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

obdařit <koho čím>

Obdařit někoho čím je dát mu něco, co jim pomůže v jejich životě nebo aktivitě.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

uchýlit se <ke komu s čím>

Uchýlit se je obrátit se se žádostí o pomoc nebo útočiště k někomu.

místo pobytu

Místo pobytu je místo, kde se člověk zdržuje, trvale nebo dočasně.