Vyhradit - synonyma

vymínit si <co>

Vymínit si za něco něco jiného; vymezit požadavky nebo podmínky.

rezervovat

Uchovat něco pro budoucí použití, přidělit určitou část, čas nebo místo pro něco nebo někoho.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

namluvit <co komu>

Namluvit znamená říci to, co má být slyšet.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

dorazit <koho>

Dorazit znamená dojít nebo přijít na určené místo.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho strach, vyrovnat jeho emoce a zklidnit jeho myšlenky.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

vyžírat <koho>

Vyžírat znamená ponižovat a zneužívat někoho, abyste na něm dosáhli svých cílů.

vrátit čest <komu>

Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.

vázat se <na koho n. co>

Vázat se znamená poutat se k něčemu nebo někomu: uzavírat smlouvu, zavazovat se k činům nebo jen být pevně spojeni.

ulehčovat <co komu>

Ulehčovat znamená snižovat náročnost či obtížnost čehokoliv pro kohokoliv.

předložit šek (k proplacení)

Předložit šek znamená dát finanční doklad, který se vyplní a použije k platbě.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit: Odebrat člověku něco, čím se něco řídí nebo ho činí schopným.

vydávat <co komu>

Vydávat: dávat k dispozici, distribuovat, přidělovat.

přibližovat se <komu n. čemu>

Přibližovat se znamená blížit se k něčemu.

přitlačit <na koho>

Přitlačit znamená použít tlak, aby se dotyčný přiměl k nějakému jednání nebo akci.

vykázat

Vykázat znamená vyhostit, vyhnat nebo vyloučit.

jevit se <komu co jak>

Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se ").

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

předbíhat <koho>

Předbíhat znamená předstihnout ostatní, být před nimi a dosáhnout něčeho dříve než ostatní.

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

místo

Místo je lokace, prostor, oblast. Znamená to také určitou polohu, oblast, místo, které může být známé nebo neznámé.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

strkat <do koho>

Strkat do někoho znamená fyzicky tlačit na něj, aby se pohnul.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.