Vyhradit - synonyma

vymínit si <co>

Vymínit si za něco něco jiného; vymezit požadavky nebo podmínky.

rezervovat

Uchovat něco pro budoucí použití, přidělit určitou část, čas nebo místo pro něco nebo někoho.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

vrážet <do koho>

Vrážet do někoho znamená intenzivní fyzickou agresi, kdy se snažíte někomu ublížit.

vyplnit (místo)

Vyplnit znamená doplnit potřebné informace do prázdného prostoru.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.

prokázat se

Prokázat se je dokázat svou kvalitu, způsobilost a schopnosti, aby nějaký úkol byl splněn.

namlátit <komu> (hubu)

Namlátit hubu: fyzicky člověka napadnout, případně mu ublížit.

naučit dělat <koho co>

Naučit dělat něco: získat dovednosti nebo informace nezbytné k vykonávání činnosti nebo k plnění úkolu.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat, učit a radit jim o něčem, aby se naučili, porozuměli a/nebo si to zapamatovali.

stísnit <koho>

Stísnit znamená omezit pohyb, jednání či svobodu člověka.

zatracovat <koho>

Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená uložit mrtvé tělo do hrobu a provést všechny rituály a obřady spojené s pohřbem.

určit (nemoc)

Určit (nemoc): stanovení diagnózy onemocnění na základě symptomů a vyšetření pacienta.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.

zviklat <koho>

Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

odejít <odkud>

Odejít: opustit místo, odchod, ukončit přítomnost.

namlouvat <co komu>

Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.

odseknout <komu> (hlavu)

Odseknout hlavu = způsobit smrt zlomením krčních obratlů.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

tupit <koho n. co>

Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.