Vyhradit - synonyma

vymínit si <co>

Vymínit si za něco něco jiného; vymezit požadavky nebo podmínky.

rezervovat

Uchovat něco pro budoucí použití, přidělit určitou část, čas nebo místo pro něco nebo někoho.

zadat <co pro koho>

Zadat co pro koho znamená obdržet informace od určité osoby nebo skupiny o čemkoliv, co potřebujete vědět.

vykázat <komu> (místo)

Vykázat (místo) znamená vyžadovat, aby osoba opustila místo.

určit <co>

Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.

vymezit

Vymezit znamená stanovit granice, hranice nebo meze něčeho.

přidělit

Přidělit znamená rozdělit nebo přiřadit něco někomu nebo něčemu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

vyhnat

Vyhnat je přinutit osobu nebo skupinu opustit dané místo silou nebo nátlakem.

vyobcovat

Vyobcovat znamená odstranit někoho ze společnosti, izolovat ho a zbavit ho společenských výhod.

vyhostit

Vyhostit znamená vyřadit někoho nebo něco z místa či prostoru - fyzicky ho/to odstranit.

uvést <co>

Uvést: představit či zahrnout (něco) do konkrétního kontextu.

předložit

Předložit znamená podat informace, dokumenty nebo návrhy příslušnému orgánu, osobě nebo instituci.

prokázat

Doložit nebo dokázat pravdivost či pravost něčeho.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

obmyslit <koho čím>

Obmyslet znamená vymyslet, vymýšlet či vymyšlenou záležitost uskutečnit.

odkazovat <ke komu n. čemu>

Poukazovat na něčí myšlenky či činy, nebo na to, čemu by se mělo vyhnout.

volat <komu>

Volat znamená zavolat někomu telefonem nebo jinou formou komunikace.

unavit <koho>

Unavit znamená vyčerpat fyzickou i psychickou sílu, způsobit únavu, vyčerpání.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená "přivést z nějakého místa nebo původu"; může to být fyzické nebo myšlenkové.

odsoudit <koho>

Odsoudit znamená udělit jim trest nebo potrestat za jejich činy nebo chování.

ignorovat <koho n. co>

Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

mít <koho za co>

Mít za co znamená vyjádřit podporu nebo souhlas s něčím nebo někým.

domluvit <komu>

Domluvit znamená dojít k dohodě nebo uzavřít smlouvu s druhou stranou.

informovat <koho>

Informovat: sdělit někomu nové informace, data či znalosti.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

určit

Určit znamená stanovit, odhalit nebo vymezit definitivně.

potupit <koho n. co>

Potupit je pokořit, ponížit, přivést k zármutku nebo zahanbení.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

začleňovat <koho kam>

Začleňovat znamená zapojit někoho do něčeho nebo do skupiny lidí, aby se stal součástí toho nebo té skupiny.

zaměstnávat <koho>

Zaměstnávat znamená přijmout někoho do pracovního poměru a zaplatit mu pravidelné mzdové odměny za práci.

dát <komu> (facku)

Udeřit fyzickou silou do obličeje, být agresivní.

převést <na koho> (majetek)

Přenést majetek na druhou stranu.

svěřit <komu> (provedení)

Předat (někomu) správu, úkol nebo zodpovědnost; dát (někomu) plnou moc a důvěru.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.