Vyrazit - synonyma

vystartovat

Začít; získat výhodu nad ostatními; začít plnit úkoly nebo cíl.

rozběhnout se

Rozběhnout se: rychle vyběhnout z místa, aby se uniklo nebo dosáhlo něčeho.

dát se do běhu

Začít běžet rychle, naplno, s úsilím a cílem.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci, odjet nebo odejít.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vylomit (dveře)

Fyzicky otevřít dveře silou, buď je rozbít nebo je vytrhnout za použití nějakého nástroje.

vysadit

Vysadit znamená přenést rostlinu ze země, aby se mohla přesunout jinam, nebo aby byla vysazena do jiného prostředí.

vytlouci

Vytlouci znamená fyzicky vyrazit nebo vymačkat, např. klíč z klíčové dírky, odstranit, odříznout.

prokopat (chodbu)

Prokopat znamená vyhloubit (vzdušnou nebo pevnou) chodbu pomocí rýče, lopaty a dalšího nářadí.

vyklíčit

Vyklíčit znamená otevřít nebo odstranit obal, aby bylo možné přemístit nebo získat přístup k ukrytým objektům.

vypučet

Vypučet znamená odstranit nebo odstranit; obvykle se používá k popisu odstranění něčeho z něčeho.

vyrašit

Vyrašit znamená objevit se nebo vyjít najevo, obvykle poprvé.

vytrysknout (slzy)

Vytrysknout znamená náhle vyjít, vystříkat nebo vylít, obvykle se to používá pro slzy.

vyšlehnout

Vyšlehnout je označení pro prudké vybuchnutí ohně, plamene nebo síly.

vyhrknout

Vyhrknout znamená náhle, nečekaně a bez přemýšlení vyslovit nějakou myšlenku či výrok.

vyjet (prudce)

Vyjet prudce znamená rychle odjet, vyjet z místa nebo z křižovatky.

vyběhnout

Vyběhnout: rychle se pohybovat směrem vzhůru, ze země, běžet rychle, často za účelem útěku nebo úniku.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout nebo dosáhnout úspěchu, ukončit úspěšně nebo se s něčím vypořádat.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyjít n. vyjet si (na výlet)

Vyjít je vyjet si (na výlet) nebo také vyrazit, opustit místo/příbytí a zaměřit se na něco nového.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vyhnat

Vyhnat: vyštvat, vystrčit, vyženout, vyhodit, vyhánět.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

dát nedostatečnou

Dát nedostatečnou: hodnotit činnost či výkon nedostatečně, nepostačujícím způsobem.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená přesvědčovat někoho, aby se vyhnul či zdržel určitého jednání.

zašpinit <koho n. co>

Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat příjemnou a pohostinnou atmosféru, zajistit pohodlí a vyžadovat pozornost pro návštěvníka nebo hosta.

propadnout (u zkoušky)

Propadnout znamená nedostat zkoušku a nedostat požadovaný výsledek.

zastihnout <koho>

Zastihnout znamená narazit (nečekaně) na někoho, potkat ho nebo ho najít.

osvobodit <koho>

Osvobodit: uvolnit někoho z vězení, z otroctví, z nějakého omezujícího prostředí nebo postavení.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

prudce vrazit (do kuchyně)

Silně a rychle praštit do kuchyně.

zahubit <koho>

Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

zaujmout <koho>

Zaujmout: získat pozornost, získat větší pozornost než ostatní.

vystříknout <na koho> (vodu)

Vystříknout; vylít na někoho velké množství tekutiny (např. vody).

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

zjednat <pro koho co>

Zjednat: usilovat o dosažení něčeho, zajistit, vyřídit (pro koho/co).

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.

nasměrovat <koho n. co>

Nasměrovat znamená přesměrovat někoho nebo něco na správnou cestu.

vypudit <koho>

Vypudit znamená násilně a nenávratně odstranit nebo vyhnat.