Vyrazit - synonyma

vystartovat

Začít; získat výhodu nad ostatními; začít plnit úkoly nebo cíl.

rozběhnout se

Rozběhnout se: rychle vyběhnout z místa, aby se uniklo nebo dosáhlo něčeho.

dát se do běhu

Začít běžet rychle, naplno, s úsilím a cílem.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci, odjet nebo odejít.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vylomit (dveře)

Fyzicky otevřít dveře silou, buď je rozbít nebo je vytrhnout za použití nějakého nástroje.

vysadit

Vysadit znamená přenést rostlinu ze země, aby se mohla přesunout jinam, nebo aby byla vysazena do jiného prostředí.

vytlouci

Vytlouci znamená fyzicky vyrazit nebo vymačkat, např. klíč z klíčové dírky, odstranit, odříznout.

prokopat (chodbu)

Prokopat znamená vyhloubit (vzdušnou nebo pevnou) chodbu pomocí rýče, lopaty a dalšího nářadí.

vyklíčit

Vyklíčit znamená otevřít nebo odstranit obal, aby bylo možné přemístit nebo získat přístup k ukrytým objektům.

vypučet

Vypučet znamená odstranit nebo odstranit; obvykle se používá k popisu odstranění něčeho z něčeho.

vyrašit

Vyrašit znamená objevit se nebo vyjít najevo, obvykle poprvé.

vytrysknout (slzy)

Vytrysknout znamená náhle vyjít, vystříkat nebo vylít, obvykle se to používá pro slzy.

vyšlehnout

Vyšlehnout je označení pro prudké vybuchnutí ohně, plamene nebo síly.

vyhrknout

Vyhrknout znamená náhle, nečekaně a bez přemýšlení vyslovit nějakou myšlenku či výrok.

vyjet (prudce)

Vyjet prudce znamená rychle odjet, vyjet z místa nebo z křižovatky.

vyběhnout

Vyběhnout: rychle se pohybovat směrem vzhůru, ze země, běžet rychle, často za účelem útěku nebo úniku.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout nebo dosáhnout úspěchu, ukončit úspěšně nebo se s něčím vypořádat.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyjít n. vyjet si (na výlet)

Vyjít je vyjet si (na výlet) nebo také vyrazit, opustit místo/příbytí a zaměřit se na něco nového.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vyhnat

Vyhnat: vyštvat, vystrčit, vyženout, vyhodit, vyhánět.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

dát nedostatečnou

Dát nedostatečnou: hodnotit činnost či výkon nedostatečně, nepostačujícím způsobem.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

podplácet <koho>

Podplácet znamená dávat někomu peněžní nebo jiné výhody, aby přiměl člověka k neetickému jednání.

uvědomovat <koho>

Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.

vrzat (dveře)

Vrzat znamená hlasitě skřípat, jako když se dveře otřou o rám.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

líbat <koho>

Líbat je dotýkat se rty a tváří druhé osoby a vyjadřovat tak lásku a něhu.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

předběhnout <koho>

Předběhnout je vyřešit nebo dokončit něco dříve než někdo jiný.

vyhodit

Vyhodit: odebrat, odstranit, vyřadit, vyřídit, vyřazený, zbavit, vyřazovat, vyhozený.

prudce

Rychle, energicky, intenzivně; prudce znamená vyvíjení rychlého, silného tlaku nebo akce.

honorovat <koho>

Honorovat znamená ocenit či respektovat někoho a vyjádřit mu tím úctu.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit něčí protiprávní činy autoritám.

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky a psychicky vyčerpat někoho, aby se cítili unavení a vyčerpaní.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

zarazit <koho>

Zarazit znamená zastavit činnost nebo pohyb.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

poškodit <koho>

Poškodit : učinit škodu, zranit, ublížit, naškodit.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.