Hrábnout (do strun) - synonyma

uhodit <koho>

Uhodit: fyzicky napadnout nebo zasáhnout někoho silou, aby to vyvolalo bolest nebo zraňování.

praštit

Udeřit rázně, silově, s nárazem, třeba pěstí či jiným předmětem.

bouchnout

Bouchnout znamená prudce dopadnout nebo explodovat, nebo také rychle a silně vyjádřit nějaký názor.

zaznít

Zaznít znamená ozvěnou se ozývat, volat nebo zpívat; znít ve vzduchu.

odbít

Odbít znamená odčíst nějakou částku nebo množství od celkového počtu.

rozezvučet

Zahájit ozvučení (nastavení hlasitosti) a ozvučit (přidat zvuk) prostor.

zasáhnout

Zasáhnout znamená zasáhnout do činnosti nebo situace pomocí rychlého a energického činu.

trefit

Trefit znamená dosáhnout cíle, zasáhnout cíl nebo se trefit do něčeho.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

napadnout

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, přepadnout nebo zneužívat jiného.

přepadnout

Přepadnout znamená útočit nečekaně, případně násilím, jako například vloupání do domu nebo přepadení osoby.

začít <co>

Začít: zahájit/spustit činnost/proces, vstoupit do něčeho nového.

nastat

Nastat je synonymem pro vzniknout nebo přijít, znamená objevit se nebo dostavit se.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : hlasitě volat na někoho nebo o něčem.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

podřezat <koho>

Podřezat je fyzické usmrcení osoby, prováděné naříznutím krku.

učit <koho>

Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

oslňovat <koho>

Oslňovat znamená přitahovat pozornost a upoutat pohledy.

začít řádit

Začít řádit znamená začít vše řídit, organizovat, pořádek dělat.

štvát <koho>

Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

apelovat <na koho>

Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

vypovědět <koho>

Vypovědět znamená formálně ukončit pracovní poměr s určitou osobou.

praštit sebou

Nečekaně sebou rychle a sílou dopadnout, často kvůli pádu, únavě, šoku nebo bolesti.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.