Dráždit <koho> - synonyma

škádlit

Škádlit znamená zábavným způsobem se dotýkat někoho nebo něčeho, často s nadsázkou.

svádět

Svádět je přesvědčovat někoho, aby udělal něco, co normálně nechtěl, či by neudělal.

navádět

Navádět je dávat rady, vést někoho ke správnému řešení nebo rozhodnutí.

ponoukat

Ponoukat znamená vyzývat nebo podněcovat k něčemu nebo k jednání.

spoléhat se (na osud)

navádět <k čemu>

Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

neodvratný (osud)

Neodvratný osud je situace, kterou nelze zvrátit nebo změnit. Je to nevyhnutelný konec.

škádlit se

Škádlení se je forma dovádění a žertování, která může být zdravá forma soupeření mezi lidmi.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

osud

Osud znamená to, co je předurčeno pro nás nebo pro naši budoucnost, a může to být dobré nebo špatné.

svádět (mládež)

Svádění je proces, při kterém se mladí lidé snaží přesvědčit ostatní k učinění něčeho, co nechtějí.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

navádět <kam>

Navádět znamená vést někoho nebo něco určeným směrem.

spoléhat se <na co>

Spoléhat se znamená důvěřovat někomu nebo něčemu a spoléhat se na něj/to pro pomoc, podporu nebo radu.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

svádět (k povstání)

Povzbuzovat, aby se k něčemu připojili; vybízet k vzpourě nebo vzpouře.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

spoléhat <na co>

Spoléhat se na někoho nebo na něco znamená doufat, že to, na co se spoléhá, splní svou funkci.

spoléhat na (benevolenci)

Spoléhat na benevolenci znamená očekávat dobré jednání a přívětivost ze strany druhých.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

spoléhat

Spoléhat se znamená doufat v úspěch, když se předpokládá, že něco dopadne dobře, a zároveň se na to spoléhá.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.