Dráždit <koho> - synonyma

škádlit

Škádlit znamená zábavným způsobem se dotýkat někoho nebo něčeho, často s nadsázkou.

svádět

Svádět je přesvědčovat někoho, aby udělal něco, co normálně nechtěl, či by neudělal.

navádět

Navádět je dávat rady, vést někoho ke správnému řešení nebo rozhodnutí.

ponoukat

Ponoukat znamená vyzývat nebo podněcovat k něčemu nebo k jednání.

spoléhat se (na osud)

navádět <kam>

Navádět znamená vést někoho nebo něco určeným směrem.

osud

Osud je nevyhnutelná nebo nepředvídatelná událost, která je předurčena nebo ovládána silou, která je vyšší než člověk.

zlý osud

Zlý osud je fenomén, který se týká nešťastných událostí, které se dějí v našem životě, a které jsou nad naší kontrolou.

složitý (osud)

Náročný, zapeklitý, často zmatený, nevyzpytatelný, obtížně pochopitelný.

škádlit se

Provokovat k něčemu nebo se s někým vtipně potýkat či se s někým dohadovat s nadsázkou.

spoléhat se <na co>

Spoléhat se: důvěřovat někomu/čemu a očekávat, že v dané situaci splní očekávání.

škádlit se <s kým>

Škádlení se: provokování druhé osoby s úmyslem způsobit jí radost nebo potěšení.

navádět <k čemu>

Navádět: Určovat směr, pokyny k cíli; vést k cíli.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

svádět (mládež)

Svádění je proces, při kterém se mladí lidé snaží přesvědčit ostatní k učinění něčeho, co nechtějí.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

určit (osud)

Urcení osudu je myšlenka, že lidé nemají volnou vůli, ale jsou ovládáni některými věcmi, které jsou již dány.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

přemáhat (osud)

Bořit překážky a přemáhat osud; bojovat, abych dosáhl lepšího osudu.

svádět (k povstání)

Povzbuzovat, aby se k něčemu připojili; vybízet k vzpourě nebo vzpouře.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

osud (předurčený)

Osud je předurčená cesta, kterou člověk musí následovat - nezávisle na své vlastní volbě.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

předurčit čí (osud)

Předurčit čí osud: rozhodnout o něčí budoucnosti; určit někomu cíl nebo směr.

určovat (osud)

Určovat osud znamená rozhodovat o budoucnosti, řídit, měnit a zkoumat, co bude následovat.

spoléhat na (benevolenci)

Spoléhat na benevolenci znamená očekávat dobré jednání a přívětivost ze strany druhých.