Vybuchnout - synonyma

udeřit

Udeřit znamená dopadnout na něco silou, například rukou nebo předmětem.

prásknout

Vyřčení informace, obvykle tajné, rychle a náhlým způsobem.

uhodit

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako hlasitý, rychlý zvuk, který vzniká při náhlém roztříštění nebo prasknutí něčeho.

bacit

Bacit znamená házet, hodit nebo mrštit.

praštit

Praštit je slovní spojení, které se obvykle používá pro popis fyzického úderu nebo silné rány.

explodovat

Explodovat znamená vybuchnout nebo rychle explodovat ve velmi silné a dramatické způsob.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

odbouchnout

Odbouchnout je český výraz pro výbuch, ozvěnu nebo odlet. Přenáší se na situace, kdy něco nečekaně exploduje nebo se rychle rozšíří.

explodovat (nálož)

Explodovat znamená rychle a násilně roztříštit, prasknout, vybuchnout.

detonovat

Detonovat znamená vystřelit, vybuchnout nebo explodovat.

reagovat emocionálně

Reagovat emocionálně znamená projevovat silné emoce a reakce vůči jiným lidem nebo situacím.

vypuknout (nadšení)

Vypuknout znamená prudce vybuchnout, vyvolat velké nadšení nebo emoce.

propuknout

Propuknout znamená náhle začít, vybuchnout nebo vyjevit se.

odměňovat <koho>

Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.

parodovat <koho>

Parodovat znamená vytvářet vtipné, satira nebo humorné imitace něčího či něčeho.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

propouštět <koho>

Propouštět znamená propustit zaměstnance z práce.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

projev nadšení

Projev nadšení je vyjádření radosti, entuziasmu a nadšení, které může být vyjádřeno ústně nebo pohybem.

pošoustat <koho>

Pošoustat je český slangový výraz, který znamená zneužít nebo zneužívat někoho.

obelstít <koho>

Obelstít znamená vymanit se nebo dostat se přes něčí blokádu nebo překážku.

pomlouvat <koho n. co>

Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.

probudit <koho>

Probudit znamená vzbudit někoho z jeho spánku nebo ospalosti.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

pustit <koho>

Pustit znamená umožnit někomu jít nebo odejít; nebo uvolnit prostor, čas nebo energii.

okrášlit <koho n. co>

Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.

zjednat <koho na co>

Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

prásknout (rána)

Rána prásknout - znamená silný, náhlý zvuk, který se ozve když dojde k rychlému nebo silnému rozdrcení nebo střetu.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

zahánět <koho>

Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.