Narazit - synonyma

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky nebo symbolicky zasáhnout nebo narazit do něčeho.

praštit

Silně udeřit do něčeho nebo do někoho.

vrazit

Vrazit znamená rychle a násilně narazit, vrazit do něčeho nebo někam.

srazit se (s nepřítelem)

Střetnout se s nepřítelem, čelit mu a bojovat proti němu.

střetnout se

Střetnout se znamená narazit nebo se mít nějaký konflikt. Znamená to dosáhnout nějakého konfliktního kontaktu.

nasadit (na kůl)

Nasadit znamená spočítat, připnout nebo upevnit nějakou věc na kůl.

nacpat <co na co>

Nacpat znamená rychle a intenzivně naplnit něco čímž se dosáhne plnosti.

natlouci si (koleno)

Natlučení kolene je vážný úraz, který způsobuje bolest a otok, obvykle způsobený pádem nebo úderem.

poškodit (nárazem)

Poranit, ublížit, ohrozit (předmět) nárazem; způsobit škodu.

zmínit se <o čem>

Zmínit se o čem je uvést dané téma do rozhovoru a zahrát si na něj.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo duševně přijít do kontaktu s něčím, někým nebo něčím.

vyrazit (mince)

Vyrazit znamená odlit minci nebo ražbu z kovu nebo jiného materiálu.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

vsunout (klíč)

Vsunout znamená vložit nebo zasunout něco (např. klíč) do otvoru, který se na to hodí.

vložit

Vložit znamená umístit něco na určité místo; nebo vložit něco do něčeho jiného.

zastrčit

Zastrčit znamená schovat nebo ukrýt něco, co nemá být vidět.

dát (do blázince)

Umístit osobu do blázince, bez jejího souhlasu nebo souhlasu rodičů nebo opatrovníků.

vsadit (do vězení)

Vsadit znamená poslat někoho do vězení na určitou dobu.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

vrazit (pohlavek)

Vrazit je tvrdé fyzické napadení, které se obvykle provádí pěstmi, nohama nebo jiným tělesným kontaktem člověka s druhým.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

vzdát se <čeho>

Opustit, přestat se něčeho držet a odevzdat se čemukoliv; ztratit se ve prospěch čehosi jiného.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

uhnat <koho>

Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijmout na sebe riziko nebo odpovědnost za něco.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

potupit <koho n. co>

Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.

zmocnit se <koho> (strach)

Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat, získat právo kontroly, ovládnout či vlastnit něco.

útočit <na koho>

Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.

abstrahovat <od čeho>

Abstrahovat znamená odvozovat obecné vlastnosti z konkrétních případů.

dostat se <z čeho>

Dostat se: dosáhnout něčeho, dorazit k cíli; překonat všechny překážky a přijít na místo určení.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

zaměňovat <koho kým>

Zaměňovat znamená vyměnit jednu osobu či věc za jinou.

uvědomit <koho>

Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.

dotýkat se <čeho>

Fyzicky se dotýkat nebo se vyjadřovat k něčemu nebo k někomu.

uvarovat se <čeho>

Vyvarovat se nebezpečí, rizika nebo škodlivých situací.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

poroučet <komu>

Poroučet znamená uložit někomu nějakou povinnost, kterou musí splnit.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).

nedostávat se <čeho>

Nedostávat se: jít proti směru, nedosáhnout cíle, neuspět.

nedbat <čeho>

Nedbat <čeho> znamená nevšímat si, nebrat na vědomí, nerespektovat.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.