Facebook

Vložit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu vložit.

Význam: Vložit znamená umístit něco na určité místo; nebo vložit něco do něčeho jiného.

vrazit <do koho>

Vrazit do koho znamená fyzicky napadnout nebo vtlačit někoho do něčeho s cílem způsobit nemoc nebo bolest.

narazit

Narazit znamená fyzicky nebo psychicky narazit na něco nebo někoho; doslova či přeneseně.

vsunout (klíč)

Vsunout znamená vložit nebo zasunout něco (např. klíč) do otvoru, který se na to hodí.

zastrčit

Zastrčit znamená schovat nebo ukrýt něco, co nemá být vidět.

dát (do blázince)

Umístit osobu do blázince, bez jejího souhlasu nebo souhlasu rodičů nebo opatrovníků.

vsadit (do vězení)

Vsadit znamená poslat někoho do vězení na určitou dobu.

dát <komu> (stovku)

Poskytnout/darovat člověku stovku jako dar nebo peníze.

vrazit (pohlavek)

Vrazit je tvrdé fyzické napadení, které se obvykle provádí pěstmi, nohama nebo jiným tělesným kontaktem člověka s druhým.

dát <co kam>

Přemístit nebo poskytnout něco někam; předat, přesunout nebo dodat.

vsunout

Vsunout znamená zasunout, vložit či vtlačit něco do jiného.

uložit <kam> (peníze)

Uložit peníze: uschovat finanční prostředky, aby byly k dispozici pro budoucí použití.

investovat

Investovat znamená vložit část svých prostředků do aktiv, která mohou přinést budoucí výdělek.

Podobná synonyma

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu připomenout někomu informaci, nápad nebo povinnost.

dopomoci <komu>

Pomoci někomu s něčím, co je pro něj důležité nebo potřebné.

zmocňovat <koho k čemu>

Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat je odvolat člověka z práce nebo jeho postavení, obvykle za nějaké disciplinární provinění.

nařizovat <komu>

Nařizovat znamená dávat příkazy nebo přikazovat druhým, aby něco udělali.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

vězení

Vězení je zařízení pro trestní odnětí svobody, kde jsou lidé odsouzené za páchání trestné činnosti umístěni do zařízení, kde mají být vězněni a zdržováni.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená omezit jeho svobodu pohybu a vzít jeho práva.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

vychovávat <koho>

Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

týrat <koho>

Týrat znamená fyzicky nebo psychicky ubližovat nebo ponižovat komu.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

řadit <koho kam>

Řadit znamená uspořádat či zařadit něco do určitého pořadí.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

zmazat <koho>

Zmazat znamená odstranit nebo zrušit danou osobu, objekt nebo informaci.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

přemluvit <koho>

Přesvědčit o něčem prostřednictvím argumentů, přímluv nebo slibů.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

zvolit <koho>

Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.

nasytit <koho>

Nasytit znamená naplnit, uspokojit jeho hlad nebo žízeň.

sočit <na koho>

Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.