Zaplatit - synonyma
Celkem nalezeno 18 synonym ke slovu zaplatit.
Význam: Zaplatit: uhradit peníze za zboží nebo služby.
srovnat <co>
Porovnat různé věci a udělat z nich srovnání.
narovnat
Uspořádat, usadit, upravit do požadovaného stavu; přiblížit se k požadovanému cíli.
napřímit
Napřímit znamená narovnat, přitáhnout k sobě, zpevnit.
upravit
Upravit znamená změnit, přizpůsobit nebo opravit tak, aby vyhovovalo určitému účelu.
urovnat (spor)
Urovnat spor znamená najít vhodné řešení, které uspokojí obě strany.
vyřídit (smírně)
Vyřídit znamená dojít k řešení situace, často bez soudního sporu, kompromisem.
vynahradit <co komu>
Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.
vykompenzovat
Vykompenzovat znamená nahradit či opravit něco, co bylo předtím způsobeno nebo ztraceno.
vypořádat (finance)
Vypořádat se s financemi znamená uspořádat je, zaplatit účty a udržovat finanční stability.
uhradit
Uhradit znamená zaplatit nebo splatit peněžní částku nebo jinou formu platby za něco.
srovnat (skóre)
Srovnat je porovnat dvě nebo více hodnot a určit jejich vzájemnou hodnotu, často ve formě skóre.
uhradit <co>
Uhradit: zaplatit; zaplatit částku potřebnou k získání něčeho.
vyrovnat (účet)
Splatit všechny dluhy a případné zůstatky, aby účet byl zcela vyrovnán.
zapravit
Zapravit znamená nastavit, upravit nebo přizpůsobit něco, aby to bylo správné a fungovalo, jak má.
splatit
Splatit znamená vrátit peníze po splacení dluhu nebo nákupu.
složit <co>
Složit znamená skládat z více částí, složit dohromady, skládat do konkrétního tvaru nebo uspořádání.
odpykat <co>
Odpykat: potrestat se za něco špatného, zaplatit cenu za své činy.
odnést
Odnést znamená odstranit, odvézt nebo odstoupit s něčím.
Podobná synonyma
odcizit <co komu>
Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.
ubližovat <komu>
Ubližovat
lehat si <ke komu>
Lehat si k někomu znamená důvěrné společné sdílení a intimitu. Představuje blízký vztah mezi dvěma osobami, který je vyjadřován tím, že se oba přitulí a podrží se.
vynahradit
Vynahradit znamená nahradit nebo odčinit něčí nebo něčího ztrátu nebo škodu.
dát <komu čeho> (hodně)
Dát
odpykat (trest)
Odpykat znamená trpět trest za provedenou nelegální činnost nebo porušení pravidel.
urovnat
Uspořádat, rozdělit do soustředných částí, vyrovnat.
srovnat
Srovnání znamená porovnat dvě nebo více věcí a zjistit, jak se liší a jak jsou podobné.
podařit se <co komu>
Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.
nařídit <co komu>
Nařídit: přikázat něco konkrétnímu člověku, aby to udělal; příkaz; pověřit někoho něčím.
vyhlásit <komu> (válku)
Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.
složit (srnce)
Složit srnce znamená odstranit jeho kožešinu a maso na kosti, které se nakonec zahodí.
vyřídit
Vyřídit znamená splnit nebo doladit všechny potřebné úkoly, aby bylo zajištěno, že jsou všechny úkoly dokončeny.
složit se
Ustoupit, sklonit hlavu; přiznat si porážku a odejít.
nedůvěřovat <komu>
Nedůvěřovat znamená vyjadřovat nedůvěru, nevěřit člověku či jeho slovům.
ztěžovat <komu> (jednání)
Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.
vysmát se <komu>
Vysmát se
protivit se <komu n. čemu>
Bránit se, odporovat, postavit se proti něčemu/někomu.
zmařit <co komu>
Zmařit
účtovat <co komu>
Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.
rozhodovat (spor)
Rozhodovat znamená vyřešit spor pomocí učinění rozhodnutí.
spor
Spor je názorová nebo činnostní konfrontace dvou nebo více stran o nějakém tématu.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
dát <komu> ránu
Udeřit fyzicky člověka, aby došlo k bolesti a zranění.
vést spor <s kým>
Vést spor je proces hádání se, diskutování a obhajování něčeho, co oba zúčastněné strany považují za správné.
nařizovat <komu>
Nařizovat
odporovat <komu n. čemu>
Vyjadřovat nesouhlas a postoj opačný k názoru nebo činu někoho jiného.
důvěřovat <komu>
Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.
nestačit <komu>
Nestačit
zběhnout <ke komu>
Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.