Srovnat <co> - synonyma

narovnat

Uspořádat, usadit, upravit do požadovaného stavu; přiblížit se k požadovanému cíli.

napřímit

Napřímit znamená narovnat, přitáhnout k sobě, zpevnit.

upravit

Upravit znamená změnit, přizpůsobit nebo opravit tak, aby vyhovovalo určitému účelu.

urovnat (spor)

Urovnat spor znamená najít vhodné řešení, které uspokojí obě strany.

vyřídit (smírně)

Vyřídit znamená dojít k řešení situace, často bez soudního sporu, kompromisem.

vynahradit <co komu>

Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.

vykompenzovat

Vykompenzovat znamená nahradit či opravit něco, co bylo předtím způsobeno nebo ztraceno.

vypořádat (finance)

Vypořádat se s financemi znamená uspořádat je, zaplatit účty a udržovat finanční stability.

zaplatit

Zaplatit: uhradit peníze za zboží nebo služby.

uhradit

Uhradit znamená zaplatit nebo splatit peněžní částku nebo jinou formu platby za něco.

srovnat (skóre)

Srovnat je porovnat dvě nebo více hodnot a určit jejich vzájemnou hodnotu, často ve formě skóre.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

fakturovat <co komu>

Fakturovat je proces vystavování faktury pro účely účtování a platby.

urovnat se

Urovnat se znamená dosáhnout klidu a harmonie mysli, dát si věci do pořádku a najít způsob, jak se se vším smířit.

odvděčit se <komu>

Udělat něco pro druhého člověka, který vám něco daroval nebo pomohl, jako formu poděkování a vyjádření vděčnosti.

ukládat <komu> (úkoly)

Ukládat úkoly znamená přidělovat jim úkoly nebo je přiřazovat a připomínat jejich splnění.

urovnat

Urovnat znamená uspořádat, upravit, přizpůsobit nebo srovnat věci do požadovaného stavu.

zaplatit <za koho>

Zaplatit znamená uhradit jim náklady, částku nebo poplatek, které jsou jim náležité.

srovnat se

Porovnat se, znamená vzájemně porovnat dvě nebo více věcí, aby se určilo, jak jsou si podobné nebo odlišné.

odpírat <co komu>

Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.

vyřídit (kladně)

Vyřídit znamená řádně vyřízení úkolu, záležitosti či úkonu; odstranit všechny komplikace a dosáhnout požadovaného výsledku.

spor

Spor je boj, střet nebo soutěž o něco, jako je moc, čest, peníze nebo vliv.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

dát <komu> (snídani)

Dát snídani znamená poskytnout jídlo k snídani, například čaj, mléko, pečivo nebo ovoce.

vymlouvat <co komu>

Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.

poskytnout <komu> výhodu

Dát něco, co mu přinese výhodu nebo užitek.

ukřivdit <komu>

Ukřivdit znamená ublížit jemu nebo jeho majetku nebo jeho dobré pověsti.

radit <komu>

Poradit někomu: nabídnout informace či názor, aby dotyčný mohl vyřešit konkrétní problém nebo se rozhodnout.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

říci <co komu>

Říci znamená sdělit mu slovně nějakou myšlenku, informaci nebo informaci.

rozhodovat (spor)

Rozhodovat znamená vyřešit spor pomocí učinění rozhodnutí.

navrhovat <co komu>

Navrhovat znamená dávat návrh na něco, navržení čeho nebo komu. Je to vyjádření názoru, návrhu nebo doporučení.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu energii, informace, sílu nebo vůli.

vyhulit <ho komu>

Vyhulit, vyjádření zastaralým slovníkem, znamená vyprovokovat, rozčílit či pobouřit.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

posmívat se <komu>

Smát se na úkor někoho jiného.

navlékat <co komu>

Navlékat znamená oblékat někomu něco nebo něčímu neco připínat, připevňovat, vkládat.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.