Narovnat - synonyma

srovnat

Porovnat dva nebo více objektů ve vztahu k jejich vlastnostem nebo funkcím.

upravit

Upravit znamená provést opravu, úpravu nebo změnu čehokoli, aby se dosáhlo požadovaného stavu.

uspořádat

Uspořádat znamená upravit nebo uspořádat pořádek ve věcech, činnostech nebo informacích.

naskládat

Uspořádat, uspořádat do vymezeného pořadí nebo do určitého tvaru.

naplnit

Naplnit znamená dosáhnout požadovaného stavu nebo plnosti.

napřímit

Napřímit znamená postavit se do přímého postavení, vystřídat se.

vyrovnat

Urovnat, rovnat, zrovnat, zcela srovnat, doplnit, dopravit.

ohnout

Ohnout znamená změnit tvar nebo polohu něčeho, ohýbat, ohýbat se, nebo se sklonit.

srovnat <co>

Porovnat různé věci a udělat z nich srovnání.

urovnat (spor)

Urovnat spor znamená najít vhodné řešení, které uspokojí obě strany.

vyřídit (smírně)

Vyřídit znamená dojít k řešení situace, často bez soudního sporu, kompromisem.

vynahradit <co komu>

Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.

vykompenzovat

Vykompenzovat znamená nahradit či opravit něco, co bylo předtím způsobeno nebo ztraceno.

vypořádat (finance)

Vypořádat se s financemi znamená uspořádat je, zaplatit účty a udržovat finanční stability.

zaplatit

Zaplatit: uhradit peníze za zboží nebo služby.

uhradit

Uhradit znamená zaplatit nebo splatit peněžní částku nebo jinou formu platby za něco.

srovnat (skóre)

Srovnat je porovnat dvě nebo více hodnot a určit jejich vzájemnou hodnotu, často ve formě skóre.

přihrát <komu> (ve fotbalu)

Přihrát ve fotbalu znamená přesně přihrát míč do volného prostoru, aby mohl hráč dosáhnout lepší pozice k zakončení.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

vyhovovat <komu>

Být schopným/schopnou přizpůsobit se, aby vyhovoval/a představám někoho jiného.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.

vynahradit <co>

Nahradit něco jiným, čím se má učinit náhrada čeho.

zbýt <co komu>

Zbýt znamená ponechat si nebo zůstat s něčím nebo někým po ostatních.

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

lát <komu>

Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.

zaplatit (útratu)

Zaplatit: uhradit částku za výrobek nebo službu.

ubrat <komu> (ze mzdy)

Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.

jevit se <komu co jak>

Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se ").

přenechat <co komu>

Přenechat: dát něčemu druhému do vlastnictví, do péče, do užívání.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

prozradit <co komu>

Prozradit: sdělit jiné osobě informaci, kterou sama osoba nezná.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

říkat <komu jak>

Říkat je vyjadřování názoru, myšlenky nebo přání nahlas, obvykle někomu jinému.

naplnit (dýmku)

Naplnit dýmku znamená naplnit ji tabákem nebo náplní pro kouření a poté ji zapálit.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

přiblížit se <komu>

Přiblížit se znamená přibližovat se k někomu, aby byla lepší a bližší spolupráce.

určovat <co komu>

Určovat znamená stanovit či definovat určitou věc nebo situaci.

zavděčit se <komu>

Udělat něco, čím se dotyčné osobě zavděčíme, abychom jí projevili naši vděčnost.

prospívat <komu> (pohyb)

Prospívat znamená poskytnout mu pohybovou výhodu a pomoci mu dosáhnout úspěchu.

vyrovnat se <s čím>

Vyrovnat se s něčím je postupovat, aby se dosažení stavu rovnováhy.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

spor

Spor je střet různých názorů nebo zájmů, které mohou být vyřešeny vyjednáváním, arbitráží nebo soudním rozhodnutím.

rozběhnout se <komu> (naproti)

Udělat velký krok napříč místem a začít běžet směrem k někomu.