Obstarat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu obstarat.
Význam: Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
přičinit se
Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.
zasadit se
Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.
vynasnažit se
Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.
zaopatřit
Zaopatřit znamená zajistit potřebné zásoby, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.
zabezpečit
Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.
Podobná synonyma
upřednostnit <koho n. co>
Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.
pozdravovat <koho>
Pozdravovat znamená vyjádřit úctu a vlídnost někomu, koho znáte.
docházet <co komu>
Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.
uráčit se <komu>
Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.
obvazovat <koho n. co>
Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.
neprospívat <komu>
Neprospívat
budit <koho>
Budit znamená probouzet koho nebo něco, vzbuzovat či oživovat.
apelovat <na koho>
Apelovat znamená vyžadovat naléhavě, aby se někdo zamyslel nad problémem a učinil kroky k jeho řešení.
navrhovat <co komu>
Navrhovat znamená dávat návrh na něco, navržení čeho nebo komu. Je to vyjádření názoru, návrhu nebo doporučení.
připisovat <komu> vinu
Přisuzovat odpovědnost a vinu konkrétní osobě.
zabušit <komu> (srdce)
Zabušit srdce znamená silně zasáhnout, znejistit, zastrašit nebo obecně vyvolat silný negativní emoční prožitek.
způsobit újmu <komu>
Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.
uvědomit <koho>
Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.
selhat <komu> (hlas)
Selhat
dostat <co z koho> (násilím)
Získat násilím něco od někoho.
ztížit <co komu>
Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.
posloužit
Posloužit znamená být někomu k užitku nebo pomoci, splnit jeho požadavky nebo očekávání.
polekat <koho>
Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.
uhnat <koho>
Uhnat znamená přinutit někoho k něčemu rychle a nekompromisně.
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
chránit <koho>
Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.
vlichocovat se <komu>
Vlichocovat se komu znamená projevovat obdiv, oslavovat, chválit nebo se někomu líbit.
podporovat <koho>
Podporovat
kárat <koho>
Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
pošoustat <koho>
Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.
trpět <za koho n. co>
Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
vybudit <koho n. co>
Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.