Obstarat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu obstarat.
Význam: Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
přičinit se
Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.
zasadit se
Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.
vynasnažit se
Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.
zaopatřit
Zaopatřit znamená zajistit potřebné zásoby, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.
zabezpečit
Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.
Podobná synonyma
ubrat <komu> (ze mzdy)
Ubrat (ze mzdy) znamená snížit část výplaty.
věšet bulíky na nos <komu>
Vyjadřovat nespokojenost s něčím nebo s někým, nebo něčemu vyčítat.
ztěžovat <komu> (jednání)
Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.
podvádět <koho>
Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.
podmanit si <koho n. co>
Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.
útočit <na koho>
Použít sílu a/nebo zbraně k napadení a způsobení škody druhé osobě nebo skupině.
přisluhovat <komu>
Být v službě komukoliv; být k dispozici, poskytovat služby.
povýšit <koho>
Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.
zahýbat <komu>
Zahýbat
získat výdělek
Získat výdělek: přijmout finanční odměnu za práci, kterou jsme vykonali.
porazit <koho> (autem)
Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.
předpisovat <co komu>
Předpisovat znamená dávat někomu příkaz, nařízení nebo zákon.
nadávat <komu>
Nadávat
známkovat <koho>
Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
zohavit <koho>
Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.
nepřipadat <co na koho>
Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.
sdělit <co komu>
Sdělit: poskytnout informaci nebo oznámit něco komu.
soužit <koho> (vnitřně)
Soužití je tvoření vztahu mezi dvěma lidmi, kde jsou si plně vědomi, že jsou společně a jsou si blízcí ve všech ohledech.
připravit <koho o co>
Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.
opatřit <co čím>
Použít něco násilím nebo úsilím, aby se získalo či získala věc.
upozorňovat <koho na co>
Upozorňovat znamená varovat, připomínat nebo informovat někoho o něčem.
vyslyšet <koho>
Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.
podstrčit <co komu>
Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).
dát výplatu <komu>
Poskytnout někomu peněžní odměnu za práci, kterou odvedli.
posílat <co komu>
Posílat: předávat informace nebo materiály někam, obvykle prostřednictvím pošty nebo internetu.
pochvalovat si <koho n. co>
Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.
ponižovat<koho>
Ponižovat znamená jednáním či slovy znevažovat, podceňovat a omezovat práva druhého člověka.
zřídit <koho> (nemoc)
Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.