Obstarat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu obstarat.
Význam: Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
přičinit se
Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.
zasadit se
Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.
vynasnažit se
Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.
zaopatřit
Zaopatřit znamená zajistit potřebné zásoby, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.
zabezpečit
Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.
Podobná synonyma
zprdnout <koho>
Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.
zastat se <koho>
Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.
zahubit <koho>
Zahubit znamená fyzicky usmrtit nebo zničit.
nařídit <co komu>
Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.
šikanovat <koho>
Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.
utvrdit <koho v čem>
Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.
vyčítat <co komu>
Vyčítat znamená vyčíslit komu něco kritického nebo vyčíslit mu jeho chyby.
odepsat <koho n. co>
Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.
upozorňovat <koho>
Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.
napovědět <komu>
Dát člověku nápovědu, aby odpověděl na otázku nebo se vyznal ve složité situaci.
uznávat <koho>
Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.
zlobit <koho>
Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.
podpořit <koho>
Podpořit
závidět <komu>
Závidět
získat jméno
Obdržet nebo získat jméno znamená identifikaci se jménem, přičemž toto jméno je potvrzeno a může být použito v oficiálních dokumentech.
vystrašit <koho>
Vystrašit znamená vyvolat u někoho strach a úzkost.
rozběhnout se <komu> (naproti)
Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.
kořit se <komu n. čemu>
Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.
získat (úsilím)
Získat znamená získat cenné věci pomocí úsilí, síly nebo úspěšného zaměření pozornosti.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.
urazit <koho>
Urazit
vyhotovit <komu> (pas)
Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.
dojímat <koho> (melodie)
Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.
vyčlenit <koho n. co>
Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.
ztýrat <koho>
Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
nezastihovat <koho>
Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.
odplatit <co komu>
Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.
přepadnout <koho>
Přepadnout