Obstarat - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

přičinit se

Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.

zasadit se

Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.

vynasnažit se

Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.

zaopatřit

Zaopatřit znamená zajistit potřebné zásoby, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.

zabezpečit

Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

poroučet <komu>

Poroučet znamená dát povel, aby se něco udělalo.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

vykázat <koho>

Vykázat: odejmout někoho z místa bez práva se do něj vrátit.

nadběhnout <komu>

Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

nasadit <komu> (pouta)

Nasadit (pouta) znamená uvázat pevně pouty.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

rýpat <do koho>

Rýpat (do někoho) znamená kritizovat či soudit někoho nebo něco.

dát úplatek <komu>

Darovat peníze nebo jinou výhodu (např. úlevu) nekalým způsobem někomu, aby se vyhnul spravedlivému rozhodnutí nebo postihu.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vyjadřovat negativní emoce, kritizovat jinou osobu slovně.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

zašeptat <co komu>

Říct něco tichým hlasem, aby to ostatní neslyšeli.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

zlořečit <komu>

Zlořečit znamená hanlivě a nadávat na někoho.

povstat <proti komu>

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

vyburcovat <koho>

Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

namlouvat <co komu>

Vyjednávat; prosazovat názor nebo požadavek, aby na něj druhá strana kývla.

ublížit <komu>

Ublížit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit člověka nebo zvíře.

získat přízeň

Získat přízeň znamená získat přátelství, obdiv, oblíbenost a přijetí.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.