Obstarat - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu obstarat.
Význam: Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
přičinit se
Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.
zasadit se
Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.
vynasnažit se
Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.
zaopatřit
Zaopatřit znamená zajistit potřebné zásoby, aby byly dostupné pro budoucí potřebu.
zabezpečit
Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.
Podobná synonyma
ordinovat <co komu>
Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.
oklamat <koho>
Oklamat
prokázat <komu> (službu)
Prokázat
vynadat <komu>
Vynadat znamená jít proti někomu s otevřeným nebo skrytým napomenutím či kritikou.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
zaujmout <koho> (plně)
Zaujmout
nevážit si <koho>
Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.
rozmlouvat <co komu>
Rozmlouvat = mluvit, diskutovat o něčem s někým, aby se dosáhlo dohody.
rozmrzet <koho>
Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.
předcházet si <koho>
Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.
konkurovat <komu>
Konkurovat znamená bojovat o stejnou pozici nebo výhody jako někdo jiný.
infikovat <koho čím>
Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.
připisovat <komu> vinu
Přisuzovat odpovědnost a vinu konkrétní osobě.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.
instalovat <koho> (do funkce)
Instalovat - dosadit někoho do funkce; ustanovit někoho do určité funkce.
vrazit <komu> (facku)
Fyzicky napadnout člověka a dát mu facku.
naletět <komu>
Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.
způsobit újmu <komu>
Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.
přejet <koho>
Přejet znamená vyjádřit někomu přání štěstí a úspěchu. Je to jedna z nejstarších form lidského přátelství a dobré vůle.
ukázat <co komu>
Ukázat
domlouvat <komu>
Domlouvat
zburcovat <koho>
Zburcovat znamená vzbudit někoho k činnosti, obyčejně k akci nebo k aktivitě.
<co komu> (neprávem)
"Co komu" je úsloví, které se vztahuje k právu každého člověka na svobodu, spravedlnost a přímou účast ve věcech veřejných. Znamená to, že každý má právo mít vliv na rozhodnutí, která se týkají jeho života.
čekat <na koho>
Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
cenit si <koho n. čeho>
Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.
vysvětlovat <co komu>
Vysvětlovat
závidět <komu>
Závidět
vymámit <co z koho>
Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.