Zaopatřit - synonyma

přičinit se

Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.

zasadit se

Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.

vynasnažit se

Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.

obstarat

Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.

opatřit

Opatřit znamená zajistit si nebo získat něco potřebného, použít to, co je k dispozici.

zabezpečit

Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

postarat se <o co>

zajistit, zařídit nebo se postaral o vše potřebné pro .

zajistit <co>

Zajistit: sjednat, vyřídit nebo udělat, aby bylo něco zajištěno.

vybavit se <čím>

Vybavit se znamená připravit se, zaopatřit se čímkoliv potřebným nebo známým.

zásobit

Zásobit znamená doplnit zásoby nebo kapacity něčího nebo něčeho, aby mohly být plněny potřeby.

dostat <z koho> (peníze)

Dostat (peníze) znamená získat finanční prostředky od někoho jiného.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

stihnout <koho> (trest)

Stihnout znamená dosáhnout, že daný člověk (nebo věc) je včas dokončen nebo doručen. Může to také znamenat, že daná osoba byla odsouzena k trestu.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci jim v něčem, co dělají, aby dosáhli úspěchu.

otázat se <koho na co>

Interrogovat někoho o něco; ptát se; zjišťovat; dotazovat se.

postrašit <koho>

Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

ironizovat <koho>

Ironizovat znamená činit si legraci z někoho nebo něčeho a ukazovat na jeho nedostatky s humorem.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

dopravovat <koho n. co> (s eskortou)

Dopravovat znamená převést osobu nebo věc z místa na místo s eskortou.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

zaútočit <na koho>

Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

plísnit <koho>

Plísnit znamená vysmívat se někomu nebo se k něčemu vyjadřovat s nelibostí nebo pohoršením.

vybavit si <co>

Vybavit si: získat informaci o čemkoli z minulosti z vlastní paměti.

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

ohlásit <koho n. co>

Ohlásit: oznámit, ohlášením dát najevo něčí přítomnost nebo zprávu o něčem.