Zaopatřit - synonyma

přičinit se

Přičinit se znamená přispět něčím nebo dělat něco prospěšného pro nějaký cíl.

zasadit se

Zasadit se znamená učinit rozhodnutí a vynaložit úsilí k prosazení tohoto rozhodnutí.

vynasnažit se

Vynasnažit se znamená se maximálně snažit a úplně využít své možnosti k dosažení požadovaného cíle.

obstarat

Zajistit nebo získat něco požadovaného, nezbytného, či potřebného.

opatřit

Opatřit znamená zajistit si nebo získat něco potřebného, použít to, co je k dispozici.

zabezpečit

Zabezpečit znamená vytvořit opatření pro ochranu a bezpečnost.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

postarat se <o co>

zajistit, zařídit nebo se postaral o vše potřebné pro .

zajistit <co>

Zajistit: sjednat, vyřídit nebo udělat, aby bylo něco zajištěno.

vybavit se <čím>

Vybavit se znamená připravit se, zaopatřit se čímkoliv potřebným nebo známým.

zásobit

Zásobit znamená doplnit zásoby nebo kapacity něčího nebo něčeho, aby mohly být plněny potřeby.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

propustit z práce <koho>

Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.

předcházet si <koho>

Předcházet si někoho znamená přijímat opatření, která jsou zaměřena na ochranu tohoto člověka před možnou újmou nebo škodou.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

ohromit <koho čím>

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

vyhnat <koho>

Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

požadovat výkon <od koho>

Žádat, aby se někdo zavázal dodržovat určité standardy či požadavky.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.

seznámit <koho s kým>

Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

sekýrovat <koho>

Sekýrovat znamená přísně a důsledně kritizovat, napadat nebo hodnotit.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

testovat <koho n. co>

Testovat je provádění série procesů, které slouží k ověření funkčnosti, správnosti a kvality produktu, procesu nebo služby.

podporovat <koho>

Podporovat znamená pomáhat jim a dávat jim podporu, aby dosáhli svých cílů.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená provést rituál pohřbu, kterým se zemřelý uctí a jeho tělo se pohřbí do hrobu.

dohonit <koho>

Dohonit znamená vyčerpat danou osobu ve vzdálenosti, kterou mezi sebou máte.

poskvrnit <koho>

Poskvrnit znamená zneuctit reputaci, zničit čest nebo morálku a způsobit skandalizaci.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

uvidět <koho>

Uvidět znamená spatřit osobu nebo věc fyzicky nebo mentálně.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

zasvětit <koho do čeho>

Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).