Opatřit - synonyma

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

zajistit

Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

obstarat

Zajišťovat nebo zakoupit věci nebo služby potřebné pro nějaký účel.

pořídit

Koupit, nakoupit, získat, dovézt, obstarat.

zprostředkovat (byt)

Zprostředkovat byt znamená poskytnout nájemci právo užívat a užívat si výhody bydlení v daném bytě.

dohodit

Dohodit znamená dosáhnout cíle, ať už je to v práci, ve škole nebo v jiné činnosti.

vyjednat

Vyjednávat znamená vyjednávat dohody, jednat o smluvních podmínkách nebo dohodnutí nějakých požadavků.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

zásobit

Zásobit: dodat něco ve velkém množství, aby se zajistil dostatek zásob pro budoucí potřeby.

zaopatřit (svátostí)

Umožnit někomu získat potřebné zdroje nebo pomoc potřebnou pro jeho blaho.

zabraňovat <komu v čem>

Zabraňovat je omezovat něčí činnost či zasahovat do něčeho, aby se něco neuskutečnilo.

poštvat <na koho> (psy)

Vzbudit agresi, podnítit, aby pes napadl cílovou osobu.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

navrhnout <co komu>

Navrhnout: předložit návrh, který může být buď přijat nebo odmítnut.

využívat <koho n. co>

Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

cenit si <koho n. čeho>

Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.

přejet <koho>

Přejet znamená vyjádřit někomu přání štěstí a úspěchu. Je to jedna z nejstarších form lidského přátelství a dobré vůle.

vymlouvat <co komu>

Odmítat něčemu vyhovět nebo plnit nějaký úkol ze záminky, které nesouvisejí s skutečným důvodem.

nechat <co komu>

Nechat znamená povolit druhému, aby si to užíval, používal nebo si to vzal.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.

hrozit <komu>

Hrozit znamená dávat najevo, že se něco nebezpečného stane, pokud se neudělá to, co se žádá.

uhýbat <komu>

Uhýbat: vyhnout se čemu nebo komu; izolovat se, vyhýbat se, vyhýbat se setkávání.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

posmívat se <komu>

Posmívat se znamená se znevažujícím způsobem smát nebo se vysmívat.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

difamovat <koho n. co>

Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.

přisoudit <co komu>

Přisoudit znamená připojit něco k něčemu, nebo přiřadit něco k něčemu; připsat něco někomu, přičíst něco někomu.

dávat hlas <komu>

Dávat hlas je vyjádření souhlasu vůči něčemu nebo někomu. Znamená to hlasovat pro něco nebo někoho.

častovat <koho>

Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

zastihnout <koho>

Zastihnout někoho znamená narazit či potkat ho náhodou, když se právě nachází na určitém místě.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.