Opatřit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu opatřit.
Význam: Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
obstarat
Zajišťovat nebo zakoupit věci nebo služby potřebné pro nějaký účel.
pořídit
Koupit, nakoupit, získat, dovézt, obstarat.
zprostředkovat (byt)
Zprostředkovat byt znamená poskytnout nájemci právo užívat a užívat si výhody bydlení v daném bytě.
dohodit
Dohodit znamená dosáhnout cíle, ať už je to v práci, ve škole nebo v jiné činnosti.
vyjednat
Vyjednávat znamená vyjednávat dohody, jednat o smluvních podmínkách nebo dohodnutí nějakých požadavků.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
zásobit
Zásobit: dodat něco ve velkém množství, aby se zajistil dostatek zásob pro budoucí potřeby.
zaopatřit (svátostí)
Umožnit někomu získat potřebné zdroje nebo pomoc potřebnou pro jeho blaho.
Podobná synonyma
uhájit <koho n. co>
Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.
zlehčovat <koho n. co>
Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.
zlákat <koho>
Zlákat znamená přitáhnout, přimět někoho jít někam nebo dělat něco.
uvěznit <koho>
Uvěznit
uvědomovat <koho>
Uvědomovat si něco/někoho znamená být si vědomý toho/toho, co děláte/dělá, a mít o tom přehled.
pustit se <do koho>
Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.
kultivovat <koho>
Kultivovat znamená vychovávat, vzdělávat a vyvíjet určitou osobu, aby se stala lepším člověkem.
vymlouvat <co komu>
Vymlouvat se znamená udávat záminky nebo vyhýbat se odpovědnosti, aby člověk nemusel plnit to, co by měl.
vymluvit <co komu>
Vymluvit
dát zabrat <komu>
Dát zabrat
zaútočit <na koho>
Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.
věřit <komu>
Věřit
vzrušovat <koho>
Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.
poskytnout <co komu>
Poskytnout: dát nebo umožnit někomu používat něco.
vybavit (minulost)
Vybavit se: vzpomenout si, vstřebat informace; vyvolat v paměti vzpomínky nebo informace.
štvát <koho>
Štvát znamená šikanovačně, urážlivě nebo vyhrožujícím způsobem napadat, kritizovat nebo provokovat kohokoli.
rozběhnout se <komu> (naproti)
Udělat rychlý krok a vyběhnout k někomu rychle a bez zbytečných otázek.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
eliminovat <koho n. co>
Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.
dobírat si <koho>
Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.
být podobný <komu n. čemu>
Být stejný jako někdo/něco jiného; mít stejné vlastnosti, rysy nebo vzhled.
pohostit <koho>
Pohostit
porazit <koho> (autem)
Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.
zklidnit <koho>
Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.
obořit se <na koho>
Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.
dávat <komu> (rány)
Dávat
hnát^5 <koho> (pryč)
Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.
splnit <komu> (přání)
Splnit
převést <na koho> (majetek)
Přenést majetek na druhou stranu.
přisuzovat <komu> (osud)
Přisuzovat osud