Opatřit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu opatřit.
Význam: Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
obstarat
Zajišťovat nebo zakoupit věci nebo služby potřebné pro nějaký účel.
pořídit
Koupit, nakoupit, získat, dovézt, obstarat.
zprostředkovat (byt)
Zprostředkovat byt znamená poskytnout nájemci právo užívat a užívat si výhody bydlení v daném bytě.
dohodit
Dohodit znamená dosáhnout cíle, ať už je to v práci, ve škole nebo v jiné činnosti.
vyjednat
Vyjednávat znamená vyjednávat dohody, jednat o smluvních podmínkách nebo dohodnutí nějakých požadavků.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
zásobit
Zásobit: dodat něco ve velkém množství, aby se zajistil dostatek zásob pro budoucí potřeby.
zaopatřit (svátostí)
Umožnit někomu získat potřebné zdroje nebo pomoc potřebnou pro jeho blaho.
Podobná synonyma
dávat <komu> výpověd
Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.
představovat <koho>
Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.
zaměstnat <koho>
Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.
potěšit <koho>
Potěšit
zneužít <koho n. co>
Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.
nasytit <koho>
Nasytit
věznit <koho>
Věznit znamená uvěznit někoho a držet ho v zajetí, nebo zabránit mu v přístupu k určitým aktivitám.
ovládnout <koho> (pýcha)
Ovládnout pýchu znamená odolávat přehnanému sebevědomí a namyšlenosti, abychom se mohli správně chovat k ostatním.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
předčit <koho>
Předčit
vrátit <co komu>
Vrátit: dát zpět to, co bylo dříve patřilo, nebo co bylo dáno jiné osobě.
zaujmout <koho>
Zaujmout
hájit <koho> (u soudu)
Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.
ohodnotit <koho n. co>
Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.
zahýbat <komu>
Zahýbat
postihovat <koho>
Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.
půjčit <komu> (peníze)
Půjčit peníze: poskytnout finanční prostředky k užití druhé straně, často s určením splácení.
nasadit <komu> (pouta)
Nasadit
zošklivit <co komu>
Znehodnotit či poškodit vzhled člověka nebo věci.
bouřit se <proti komu>
Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.
pečovat <o koho>
Starat se o někoho s láskou a péčí; dbát na jeho potřeby a potěšit jej.
získat (právo na co)
Získat: obdržet nebo dosáhnout (něčeho), např. práva, výhody, informace apod.
odsoudit <koho>
Odsoudit
očišťovat <koho>
Očišťovat znamená čistit, odstraňovat nečistoty nebo znečištění z něčí nebo něčího pověsti.
vycvičit <koho>
Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.
udeřit <koho>
Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.
vydávat <co komu>
Vydávat: dávat něco do oběhu nebo komu, vydávat povolení, licenci, zaštítit.
postrašit <koho>
Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.