Opatřit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu opatřit.
Význam: Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
zajistit
Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
obstarat
Zajišťovat nebo zakoupit věci nebo služby potřebné pro nějaký účel.
pořídit
Koupit, nakoupit, získat, dovézt, obstarat.
zprostředkovat (byt)
Zprostředkovat byt znamená poskytnout nájemci právo užívat a užívat si výhody bydlení v daném bytě.
dohodit
Dohodit znamená dosáhnout cíle, ať už je to v práci, ve škole nebo v jiné činnosti.
vyjednat
Vyjednávat znamená vyjednávat dohody, jednat o smluvních podmínkách nebo dohodnutí nějakých požadavků.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
zásobit
Zásobit: dodat něco ve velkém množství, aby se zajistil dostatek zásob pro budoucí potřeby.
zaopatřit (svátostí)
Umožnit někomu získat potřebné zdroje nebo pomoc potřebnou pro jeho blaho.
Podobná synonyma
splnit se <komu> (sen)
Realizovat/uskutečnit daný sen, dosáhnout cíle, který si daná osoba stanovila.
napadnout <koho>
Napadnout
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.
ulehčovat <co komu>
Ulehčovat znamená snižovat náročnost či obtížnost čehokoliv pro kohokoliv.
deportovat <koho kam>
Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.
dopřát sluchu <komu>
Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.
pochválit <koho> (velmi)
Pochválit
dovléci <koho kam>
Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.
vynadat <komu>
Vynadat je příkazem nebo slovním útokem projevit nelibost a neúctu.
vypravovat <co komu>
Vypravovat
domlouvat <komu>
Domlouvat
zkarikovat <koho n. co>
Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.
velebit <koho>
Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.
pustit <koho kam>
Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.
pouštět se <do koho>
Vžít se do něčeho/někoho, přijmout riziko a zkusit to.
postihnout <koho co>
Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.
chránit <koho n. co>
Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.
ztýrat <koho>
Ztýrat znamená fyzicky či psychicky týrat kohokoli nebo něčí vlastnictví.
vyslýchat <koho>
Vyslýchat označuje postup prováděný policií, státními orgány nebo jinými autoritami, kdy se snaží získat informace od někoho.
řadit <koho kam>
Řadit znamená uspořádat či zařadit něco do určitého pořadí.
nadávat <komu>
Nadávat
získat <co na čem>
Získat: dovolit si či získat něco cenného nebo užitečného.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
zaútočit <na koho>
Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.
poučovat <koho>
Poučovat: poskytovat informace, vést k pochopení či vyučovat, aby se někdo naučil něčemu novému.
doběhnout <koho>
Doběhnout
odporovat <komu>
Odporovat
rozněcovat <koho n. co>
Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.
ublížit <komu>
Ublížit
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.