Facebook

Zajistit - synonyma

Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu zajistit.

Význam: Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

zabezpečit (zámek)

Zabezpečit znamená uzamknout, ochránit před neoprávněným přístupem pomocí zámku.

zaklapnout

Zaklapnout znamená přiklapnout či přivřít nějaký předmět, například dveře nebo kufr.

odjistit (pistoli)

Odjistit znamená odstranit zásobník z pistole a odstranit z ní veškeré náboje.

zaopatřit <koho>

Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.

pojistit

Pojistit znamená zajistit se proti riziku nebo poškození přijetím finančního závazku.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

zadržet

Zadržet znamená udržet nebo uchopit a zabránit tak pohybu nebo úniku.

vzít do vazby

Vzít do vazby znamená uvěznit osobu na základě zákonného předpisu a zabránit jí v pohybu.

Podobná synonyma

ustoupit <komu>

Ustoupit znamená vzdát se něčeho, aby se uspokojily požadavky druhého.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

vyřídit

Vyřídit znamená vyřešit, vyřízením se dosáhne konečného řešení.

útočit <na koho>

Útočit je provádět útok na někoho, aby se dosáhlo určitého cíle.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

naletět <komu>

Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

upomínat <koho>

Upomínat znamená vyžadovat, aby se někdo držel svých slibů nebo aby dodržel nějaké povinnosti.

padnout <komu> (šaty)

Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená požádat osobu o nějakou službu nebo pomoc.

ukázat <komu> (cestu)

Ukázat cestu: dát pokyny, ukázat správný směr, aby se dotyčný dostal do cíle.

hodnotit <koho n. co>

Hodnotit je posuzovat a vyjadřovat názor na něčí činy, výkony nebo jiné věci.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

dávat <komu> výpověd

Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.

vypuzovat <koho>

Vypuzovat znamená násilně odstranit, vyhnat nebo vyřadit kohokoliv.

být příliš shovívavý <ke komu>

Být příliš shovívavý k někomu znamená příliš tolerovat jeho chování nebo jednání.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

nařídit <co komu>

Přikázat někomu, aby něco udělal; uložit někomu, aby splnil určitý úkol.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

naznačit <co komu>

Naznačit znamená dát najevo, naznačovat, nastínit.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

vyhubovat <komu>

Vyhubovat znamená odstranit mu něco, co měl, nebo mu zakázat něco, co mohl dělat.

uspokojit <koho>

Splnit požadavky, potřeby nebo očekávání někoho, aby byl/a spokojen/a.