Zajistit - synonyma

opatřit

Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.

získat

Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.

sehnat

Získat, nalézt nebo obstarat si něco.

zařídit

Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.

zjednat

Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.

splašit

Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.

vyřídit (pas)

Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.

postarat se <o co>

Postarat se znamená podniknout kroky nezbytné k tomu, aby se to, o čem je řeč, splnilo.

ošetřit <koho>

Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.

obsloužit

Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.

posloužit <komu>

Posloužit znamená vyhovět jeho výzvě nebo potřebě a být jím užitečným.

zabezpečit (zámek)

Zabezpečit znamená uzamknout, ochránit před neoprávněným přístupem pomocí zámku.

zaklapnout

Zaklapnout znamená přiklapnout či přivřít nějaký předmět, například dveře nebo kufr.

odjistit (pistoli)

Odjistit znamená odstranit zásobník z pistole a odstranit z ní veškeré náboje.

zaopatřit <koho>

Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.

pojistit

Pojistit znamená zajistit se proti riziku nebo poškození přijetím finančního závazku.

zatknout <koho>

Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.

zadržet

Zadržet znamená udržet nebo uchopit a zabránit tak pohybu nebo úniku.

vzít do vazby

Vzít do vazby znamená uvěznit osobu na základě zákonného předpisu a zabránit jí v pohybu.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

přesvědčit <koho>

Uvést někoho do přesvědčení, že něco je pravda nebo správné.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

brát <komu> (povolení)

Brát (povolení): prosazovat si právo vyžadované od někoho jiného, aby mohlo být použito.

poškodit <koho>

Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.

ohromit <koho čím>

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená imitovat činy, projevy, vlastnosti druhých osob nebo věcí.

ulehčit <co komu>

Ulehčit: zjednodušit, usnadnit komu práci, úkol nebo situaci.

zahřívat <koho n. co>

Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.

pomluvit <koho>

Pomluvit koho znamená šířit nepravdivé a zkreslené informace o tomto člověku, které ho znevažují.

blahopřát <komu>

Blahopřát znamená vyjádřit gratulaci a podporu pro činnost nebo událost.

vyvést <koho> (ven)

Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

získat soudem (peníze)

Získat peníze soudem znamená dostat je po právním soudním procesu, kde je soud pověřen rozhodnutím o nároku na finanční odškodnění.

vyzvat <koho k čemu>

Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

potupit <koho>

Potupit znamená jednat s ním neuctivě nebo ho ponižovat, čímž mu způsobí hanbu nebo jeho ponížení.

důvěřovat <komu>

Věřit někomu, dát mu projevy své důvěry, být přesvědčen o jeho kvalitách a schopnostech.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je projevovat milosrdenství a nebýt na něho zlý, přestože udělal něco špatného.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

stát se <co komu>

Stát se = získat status, stát se čím/kým.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

odhalit <koho n. co>

Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.