Zajistit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu zajistit.
Význam: Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
zabezpečit (zámek)
Zabezpečit znamená uzamknout, ochránit před neoprávněným přístupem pomocí zámku.
zaklapnout
Zaklapnout znamená přiklapnout či přivřít nějaký předmět, například dveře nebo kufr.
odjistit (pistoli)
Odjistit znamená odstranit zásobník z pistole a odstranit z ní veškeré náboje.
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
pojistit
Pojistit znamená zajistit se proti riziku nebo poškození přijetím finančního závazku.
zatknout <koho>
Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.
zadržet
Zadržet znamená udržet nebo uchopit a zabránit tak pohybu nebo úniku.
vzít do vazby
Vzít do vazby znamená uvěznit osobu na základě zákonného předpisu a zabránit jí v pohybu.
Podobná synonyma
strčit <do koho>
Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat znamená vyjednávat, argumentovat a prosit o něco, často o souhlas s něčím.
vyprostit <koho z čeho>
Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.
opatřit si (auto)
Koupit si auto.
radit <komu>
Radit je dávat návody, doporučení, rady, zkušenosti či poučení pro jiné.
přemluvit <koho>
Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.
napadnout <koho>
Napadnout
vyplašit <koho>
Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.
vytýkat <co komu>
Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.
znepřátelit si <koho>
Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.
vypravit <koho n. co>
Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.
zavírat <co> (na zámek)
Uzamknout, začít uzamykat či zamknout něco, aby to bylo nedostupné.
obhájit <koho>
Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.
zastihnout <koho kde>
Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
umořit <koho>
Umořit znamená splatit příslušnou částku dluhu najednou, čímž se zbavíme dluhu a jeho závazků.
vzít útokem
Zaútočit na něco, čímž se snaží dosáhnout cíle během krátké doby.
vzít si do hlavy
Vzít si do hlavy znamená vzít si něco k srdci, udělat si z něčeho osobní záležitost.
ustoupit <komu>
Ustoupit
nestačit <komu>
Nestačit
postupovat <co komu>
Jít/jednat krok za krokem po stanoveném postupu/plánu.
odpustit <co komu>
Odpustit někomu je projevovat milosrdenství a nebýt na něho zlý, přestože udělal něco špatného.
velebit <koho>
Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.
uvést <koho> (k řediteli)
Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.
zdržet <koho n. co>
Zdržet se znamená odložit nebo zabránit něčemu, odmítnout, odložit nebo odříci něco nebo někoho.
odpovědět <komu> rázně
Jednoznačně a důrazně odpovědět na dotaz konkrétní osoby.