Zajistit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu zajistit.
Význam: Zajistit znamená přijmout akce nezbytné pro zajištění úspěšného výsledku, zaručení bezpečnosti nebo ochrany.
opatřit
Opatřit znamená získat, nakoupit či zajistit si potřebné věci nebo prostředky.
získat
Získat: dostat nebo získat něco; dosáhnout něčeho; získat výhodu nebo vědomosti.
sehnat
Získat, nalézt nebo obstarat si něco.
zařídit
Zařídit: provést potřebné kroky k dosažení cíle, uskutečnit něco, co je potřeba.
zjednat
Zjednat znamená usilovat o něco, prosazovat nebo zajistit určité věci, aby se dosáhlo požadovaného výsledku.
splašit
Splašit znamená vyvolat paniku, zmatení či strach a zároveň někoho či něco spěšně a neřízeně odvést.
vyřídit (pas)
Zajistit si dokumenty potřebné pro cestu, zažádat o pas a vyřídit jej.
postarat se <o co>
Postarat se
ošetřit <koho>
Ošetřit = pečovat o, léčit a starat se o někoho.
obsloužit
Vyřídit či zajistit něco pro někoho, zajistit péči nebo servis.
posloužit <komu>
Posloužit
zabezpečit (zámek)
Zabezpečit znamená uzamknout, ochránit před neoprávněným přístupem pomocí zámku.
zaklapnout
Zaklapnout znamená přiklapnout či přivřít nějaký předmět, například dveře nebo kufr.
odjistit (pistoli)
Odjistit znamená odstranit zásobník z pistole a odstranit z ní veškeré náboje.
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
pojistit
Pojistit znamená zajistit se proti riziku nebo poškození přijetím finančního závazku.
zatknout <koho>
Odvést člověka (koho) do vazby, nebo ho zadržet a zbavit ho osobní svobody.
zadržet
Zadržet znamená udržet nebo uchopit a zabránit tak pohybu nebo úniku.
vzít do vazby
Vzít do vazby znamená uvěznit osobu na základě zákonného předpisu a zabránit jí v pohybu.
Podobná synonyma
opatřit (obratně)
Opatřit znamená získat nebo zařídit potřebné věci pro něco, co máme v úmyslu provést.
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
uzdravit <koho>
Uzdravit
zavřít <koho>
Zavřít: uzavřít (dveře, okno, oči, knihu atd.) nebo ukončit (diskusi, společné setkání atd.).
vyhovět <komu>
Vyhovět
navést <koho k čemu>
Navést znamená pomoci někomu směřovat k určitému cíli.
svalit <co na koho>
Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
dostat se <komu čeho>
Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.
odhalit <koho n. co>
Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.
popravovat <koho>
Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.
nakazit <koho>
Nakazit
klanět se <komu n. čemu>
Klanět se je projev uctívání a úcty k někomu nebo něčemu, obvykle skládáním poklon nebo oslavováním.
vyloučit <koho>
Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.
vyhrožovat <komu>
Vyhrožovat je používat nebo vyjadřovat hrozbu nebo nátlak na někoho.
svést <na koho> (vinu)
Svést
získat <co>
Získat: přivlastnit si, zmocnit se čeho.
kořit se <komu n. čemu>
Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.
podvádět <koho>
Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
udělit absolutorium <komu>
Povolit někomu (např. řediteli firmy) ukončit své působení s pozitivním hodnocením.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.
vlichocovat se <komu>
Vlichocovat se
připravit <koho o co>
Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.
zastřelit <koho>
Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.
pozorovat <koho> (upřeně)
Pozorovat
porazit <koho>
Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.
dohonit <koho>
Dohonit
oceňovat <koho>
Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.
zaútočit <na koho>
Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.